Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Aktuality  »  Federace by skončila i bez dohody

Federace by skončila i bez dohody

6. 9. 2012

Federace by skončila i bez dohody

V článku Umíte držet slovo, pochválil Klaus Mečiara (Právo, 20. 7.) se objevil nepresný údaj.

První setkání Václava Klause a Vladimíra Mečiara, resp. delegací ODS a HZDS složených z místopředsedů obou stran, se uskutečnilo ve vile Tugendhat už 8. června 1992 (nikoliv 8. července), den poté, co prezident Václav Havel pověřil po volbách 5. a 6. června Václava Klause jako předsedu vítězné ODS sestavením nové federální vlády.

Už na této schůzce místopředseda ODS Miroslav Macek po rozhovoru s místopředsedou HZDS Michalem Kováčem (pozdějším slovenským prezidentem) navrhl urychlené rozdělení Československa. Obě strany si totiž zatím pouze vyjasňovaly své představy o státoprávním uspořádání. Klaus trval na funkční federaci, zatímco Mečiar požadoval konfederaci, tedy volné spojení dvou samostatných států s vlastní mezinárodněprávní subjektivitou. K dohodě

nedošlo, mimo jiné i proto, že Mečiar svou účast ve federální vládě odmítl. Podobně tomu bylo i na další schůzce v Praze 11. června.

K zásadnímu posunu došlo teprve na třetí schůzce opět v Praze 17. června. Zde se Václav Klaus definitivně přesvědčil, že HZDS není ochotno ustoupit od svého projektu konfederace, který ale byl pro Českou republiku zcela neperspektivní.

Delegace ODS jej jednoznačně odmítla, protože - slovy Miroslava Macka - znamenal vybudování slovenského státu s českou pojišťovnou, a kromě toho by nebyl funkční. Klaus se poté rozhodl, že nebude federálním, ale českým premiérem a že s HZDS bude sestavena jen dočasná udržovací vláda, která zařídí postupnou demontáž společných institucí.

Ke konkrétní politické dohodě o této udržovací vládě a zároveň i o rozdělení federace pak došlo na jednání v Bratislavě 19. června. Krátce po půlnoci, tedy vlastně již 20. června, to po jednání Klaus a Mečiar oznámili novinářům. V podstatě bylo též rozhodnuto, že rozdělení nastane pravděpodobně s koncem roku, protože pro rok 1993 už nebyl připravován státní rozpočet federace. Jednání ODS a HZDS 26. srpna v Brně se týkalo predevším harmonogramu postupné demontáže Československa a také personálních otázek. Jednalo se tedy nikoliv o tom, zda Československo rozdělit, ale jak to technicky provést.

Vůle rozdělit společný stát zde byla potvrzena, byť HZDS se stále ještě nevzdávalo naděje, že se mu podaří uskutečnit svou představu konfederace. To se týkalo i samotného Mečiara. Klaus mu nakonec na jednání v Jihlavě 6. října pohrozil, že pokud nebude loajálně spolupracovat na rozdělení státu, ODS přeruší další jednání a bude postupovat samostatně. S odstupem let je třeba jednoznačně říci, že po volbách 1992 jiné rešení než rozdělení Československa nebylo. Federace totiž fungovala na principu tzv. zákazu majorizace, tedy konsensu poslanců zvolených do Sněmovny národů Federálního shromáždění (o přijetí zákona nerozhodovala většina poslanců této

komory, ale byl nutný souhlas většiny poslanců její české i slovenské části).

ODS a HZDS ale měly zcela neslučitelné programy a vzájemně se blokovaly, takže nebylo možné dohodnout se na ničem. I bez politické dohody o rozdělení by tedy bylo Československo odsouzeno k smrti.

 

Jan Rychlík, Právo, 23.07.2012

Podrobnosti o rozdělení Československa se dozvíte v knize Jana Rychlíka:  Rozdělení Československa 1989 - 1992,  který v té době pracoval jako poradce předsedy české vlády Petra Pitharta a  byl  u všech jednání. Kniha vyjde v listopadu.

Staňte se fanouškem

Facebook

Ediční plán
Podzim / zima 2018

Ediční plán
Podzim / zima 2018

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook