Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Aktuality  »  OSOBNOSTI VYŠEHRADU

OSOBNOSTI VYŠEHRADU

1. 7. 2019

 

 

Jaké pocity jste měl po přečtení textu knihy Pokušení být šťastní?

Že bych se měl víc zajímat o lidi kolem sebe a nesnažit se potom dohánět důležité věci, které jsem zanedbal.

 

Byla Vám postava staříka sympatická?

Tak napůl, sympatická byla hlavně jeho snaha něco udělat, ale starým lidem některé věci tak děsně dlouho trvají. smiley

 

Máte radost, když vidíte svou knihu vystavenou v knihkupectví?

Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Každý člověk chce po sobě zanechat nějakou stopu, takže teď už mohu být v klidu. smileysmiley

 

Na čem momentálně pracujete?

Je toho víc, ale nejvíc času mi nyní zabírá práce na velké knize pro děti. Nemohu zatím říct, o čem přesně je, ale kniha bude mít spoustu obrázků se stovkami postaviček. Je to celkem velké sousto, protože i když je mi  přes 40 let, tak je to má první ilustrace do knížky (nepočítám obálku ke knize Pokušení být šťastní). Kromě toho pracuji na nové značce Baseball Europe pro CEB (Confederation of European Baseball).

 

Co Vás ovlivnilo při tvorbě ilustrací do této knihy?

Byl to název knihy a město, v kterém se příběh odehrával. Procházel jsem si fotky města a zaujaly mě úzké uličky, kde bylo mezi domy rozvěšené prádlo. Od toho už byl jen krok k houpačce, na které prožíváme stavy štěstí, kdy aspoň na chvíli překonáváme zemskou tíži a letíme k oblakům.

 

Máte rád Itálii?

Mám rád hlavně těstoviny a ty v Itálii umí dobře. A hrají tam dobrý baseball, který jsem přes 30 let hrál na reprezentační a extraligové úrovni, takže Itálii znám převážně z té sportovní stránky.

 

Jaký vztah máte ke knihám? Jste vášnivý čtenář?

Knížky mám moc rád, ale velký čtenář klasických knih rozhodně nejsem. Má vášeň je směrem ke comicsu, který mi jako klukovi učaroval, a to díky nezapomenutelným kresbám vnadných žen a svalnatých mužů z pera Káji Saudka.

 

Jaká je Vaše oblíbená kniha?

Jak jsem řekl, můj žánr je comics a tomu odpovídá i má oblíbená kniha, tedy spíš postava  - Hellboy od Mike Mignoly.

 

Oblíbený knižní žánr?

Kromě comicsu jsou to knihy o designu a architektuře, které souvisí s mojí profesí a zálibou.

 

Jak jste se dostal k ilustraci?

Celkem náhoda, může za to hlavně můj věk, kdy jsem před necelými třemi roky usoudil, že už opravdu pověsím extraligové spikes (speciální boty na baseball) na hřebík. Najednou bylo více času a já si začal po večerech kreslit.

 

Své práce představujete pod jménem Tomáš SMOT Svoboda. Co znamená SMOT?

Je to vlastně mé jméno pozpátku (TOM) a počáteční písmeno z příjmení (S). Už při studiu architektury jsem takto začal podepisovat své věci. Tomášů Svobodů je hodně a já nerad zapadám v davu.

 

Máte malého syna, čtete si spolu? Učíte ho mít pozitivní vztah ke knihám?

Syn teprve půjde do školy, takže čtu zatím jen já před spaním od klasických pohádek až po ty modernější. Snažím se vybírat ty s pěknými ilustracemi. Nevím jak Tedík, ale můj favorit je Adolf Born a Zdeněk Smetana.

 

Kreslíte se synem?

Společně zatím moc ne, spíš on kouká na mě nebo já na něho. Nevím jestli má talent, ale nosy už kreslí stejně smiley, aspoň to říkaly paní učitelky ve školce.

 

Kdo je pro Vás největší inspirací? Kde celkově berete inspiraci ke svým ilustracím?

Nejvíc mě inspiruje syn Tedík, který mě znovu naučil věci dělat jen tak pro radost. Inspirace k ilustracím bývá různá. Záleží, zda se jedná o komerční, nebo osobní věc. Pro komerční práce čerpám inspiraci z věcí kolem sebe, knížek a internetu. Pro osobní kreslení je inspirací námět, který si vymyslím.

 

Na jakou svoji práci jste nejvíc hrdý?

Zatím jsem toho moc nenakreslil, jednu obálku a jednu ilustraci k povídce (vyjde letos na podzim), takže jsem zatím nejvíc hrdý na obálku ke knize Pokušení být šťastní. smiley

 

Živíte se ilustrací, nebo je to pouze Váš koníček?

Ilustrací si přivydělávám, mou hlavní pracovní náplní je grafický design komerčního charakteru pro střední až nadnárodní společnosti.

 

Máte velice specifický styl ilustrace, jak jste se k němu dopracoval?

Mám rád matiku, z které jsem maturoval, což je často na mých obrazech vidět - práce s poměry stran, úhly, přímkami a geometrickými tvary. Moc oblých křivek u mě nenajdete.

 

Jak vypadá Váš běžný pracovní den?

Vstávám kolem 6 ráno, hodinu pracuji, potom vstává syn a začíná každodenní boj s vypravováním do školky. Kolem 9 se  znovu vracím k práci. V poledne čas na menší oběd a dobrou kávu v oblíbené kavárně, kde si chvíli čtu nebo skicuji. Kolem 13 hodiny zpátky do práce. 2x v týdnu končím už po 14 hodině, protože trénuji synův baseballový tým. Jinak končím po 16 hodině. Odpoledne bývají různá. Často se večer vracím k práci či kreslení, do postele se dostanu k 1 hodině ráno.  

 

Máte nějaký ilustrátorský sen, který byste si chtěl splnit?

Kreslím zatím chvíli, takže sen zatím nemám, ale líbilo by se mi udělat comics nebo něco animovaného. Jen nevím, zda na to mám dostatek trpělivosti.

 

Vaší velkou vášní je baseball.  Jak jste se k němu dostal?

Díky sousedům, kteří v 70. letech v Brně s baseballem začínali. Ten sport jsem si zamiloval, stejně jako ženu, kterou jsem díky baseballu poznal.

 

Na svém kontě máte pět extraligových mistrovských titulů, jako trenér zlato z Mistrovství Evropy kadetů a hráčů do 21 let, titul trenéra roku, ale také nejlepšího pálkaře extraligy a evropského poháru. To jsou obrovské úspěchy, jak to všechno stíháte?

Tohle jsem stíhal, když jsem nekreslil a neměl rodinu. Jen jsem pracoval a hrál nebo trénoval baseball. Teď už si chodím zahrát jen za B-tým, trénuji děti do 7 let a stíhám v pohodě.

 

Odpočíváte vůbec někdy? Co je pro Vás největší relax?

Nejvíc si odpočinu samozřejmě spánkem a potom, když si mohu jen tak sednout a pozorovat  syna, jak si hraje.

 

Lorenzo Marone: Pokušení být šťastní

 

 

 

Staňte se fanouškem

Facebook

Ediční plán
Podzim / zima 2019

Ediční plán
Podzim / zima 2019

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook