Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Aktuality  »  Přednáška dr. Vladimíra Vavřínka,

Přednáška dr. Vladimíra Vavřínka,

18. 6. 2013

Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem

 

Sobota 6. dubna / Dr. Vladimír Vavřínek, Cyril a Metoděj – počátky slovanské vzdělanosti

Tento rok si připomínáme 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a sv. Metoděje na Velkou Moravu. Tomuto výročí bylo věnováno naše setkání v sobotu 6. 4. 2013 (den výročí úmrtí sv. Metoděje), kdy mezi nás zavítal náš přední byzantolog PhDr. Vladimír Vavřínek, CSc., Dr.h.c, emeritní ředitel Slovanského ústavu AV ČR, aby nám přiblížil osudy těchto slovanských věrozvěstů.

V prvé polovině své přednášky se zaměřil na vlastní byzantskou misii na Moravě. Na počátku 60. let 9. století n. l. vyslal velkomoravský kníže Rastislav poselstvo nejprve k papeži do Říma a poté k byzantskému císaři do Konstantinopole, aby pro svou zemi zajistil samostatnou církevní organizaci nezávislou na Východofranské říši, aby tak zamezil jejímu vměšování do vnitřních záležitostí velkomoravského státu. Jeho žádosti vyhověl císař Michal III., který rozhodl vyslat na Velkou Moravu misii. Do jejího čela byli postaveni dva bratři ze Soluně, v jejímž okolí tehdy žilo slovanské obyvatelstvo. Toho využil mladší z nich Konstantin (Cyril) k tomu, aby podle jejich jazyka vytvořil písmo (hlaholici), s jehož pomocí přeložil do této řeči (později zvané staroslověnština) i část bohoslužebných knih. Početná misie, která na Moravu přišla na podzim r. 863, neměla za úkol obracet obyvatelstvo na křesťanskou víru, to již učinili kněží z Frank a Itálie, ale vybudovat duchovní správu vytvořenou z vlastních zdrojů země. Proto došlo k vytvoření slovanské liturgie, která však z politických důvodů zachovala latinský rituál a ne původně zamýšlený byzantský, a Konstantin přeložil všechna čtyři evangelia, jež opatřil svým úvodem zvaným Proglas. Po čtyřech letech působení, kdy vychovali své nástupce z řad místního obyvatelstva, rozhodli se Byzantinci, že jejich poslání splněno a rozhodli se k návratu do vlasti. Při své cestě domů, se ještě zastavili u knížete Kocela u Blatenského jezera v Pannonii, kde pokračovali ve svém díle a poté putovali do Benátek. Tam došlo ke střetu s duchovenstvem, kterému vadilo, že vykonávali bohoslužby v jiném jazyce než latinském, řeckém nebo židovském. Z toho důvodu byli povoláni do Říma, aby se zodpovídali před papežem. V té době se však na papežský stolec nastoupil Hadrián II., který nakonec souhlasil se zavedením liturgie ve slovanském jazyce a vysvětil jejich žáky. Situace v Byzantské říši neumožnila věrozvěstům návrat do vlasti, a tak Konstantin vstoupil v Římě do kláštera, kde zakrátko zemřel. Jeho bratr Metoděj se poté na žádost Kocela, již jako římský legát a arcibiskup, vrátil do Pannonie a poté pokračoval zpátky na Velkou Moravu. Na cestě však byl zajat a uvězněn bavorskými biskupy. Na svobodu se dostal až r. 873 po papežském zásahu. Na Moravě se pak ujal svého úřadu a doba do jeho smrti je považována za období rozkvětu staroslověnského písemnictví. Avšak také doba sporů s novým velkomoravským knížetem Svatoplukem a jím protěžovaným nitranským biskupem Wichingem, které nakonec vedla k nové Metodějově cestě do Říma, kde se znovu obhájil před novým papežem. Po arcibiskupově smrti r. 885 jsou však jeho žáci z Moravy vyhnáni a musejí hledat své uplatnění v cizině.

Tomu byla věnována druhá polovina přednášky. Vyhnanci našli útočiště především v Bulharsku. Zdejší kníže Boris I., chtěl využít v boji s opozicí zdejší slovanské obyvatelstvo, a tak přivítal příchod Metodějových žáku; ti mu pomohli zavést v zemi liturgii v jejich jazyce. Jeho syn, car Simeon I., pak pokračoval v otcově díle a zasloužil se o rozkvět staroslověnské kultury, jež umožnila dokončit poslovanštění Bulharů. Z Bulharska se pak slovanská liturgie a písemnictví šířilo do Ruska. Odkaz Konstantina a Metoděje je tak zůstal zachován po další staletí.
Na závěr nás pan doktor Vavřínek seznámil s nedávno zahájenou výstavou o životě Cyrila a Metoděje, která se koná v Brně a na podzim by měla být přestěhována do Anežského kláštera v Praze. Doporučil zájemcům dvě knihy – F. Dvorníka, Byzantská misie u Slovanů (Praha 1970) a dále publikaci Josefa Vašici, Literární památky epochy velkomoravské (Praha 1966, 1996). Vladimír Vavřínek je autorem nové knihy – Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, která by měla vyjít v červnu tohoto roku v pražském nakladatelství Vyšehrad, máme se na co těšit.
Po tomto zajímavém vyprávění nám nezbývalo než poděkovat za tuto milou návštěvu a těšit se, že se v budoucnu bude ještě opakovat. Setkání s naším předním byzantologem inicioval Ing. Efthimios Papadopulos, jemu paří také naše poděkování. 

Pro zájemce doporučujeme na iRadiu (regionální stanice Českého rozhlasu Brno) několik zvukových nahrávek s archeologem doc. Luďkem Galuškou, který je společně s Dr. Vladimírem Vavřínkem autorem zmíněné brněnské výstavy. Snímky Pavla Vychodila z návštěvy Dr. Vladimíra Vavřínka ve Slaném zde … (Pavel Zděnovec)

Staňte se fanouškem

Facebook

Ediční plán
Podzim / zima 2018

Ediční plán
Podzim / zima 2018

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook