Vegetariánství definujeme jako způsob stravování, při němž nekonzumujeme nic, co pochází ze zvířat, včetně výrobků z nich. Z etických důvodů vegetariáni odmítají i další produkty, kvůli kterým jsou zvířata usmrcena, např. oblečení z kůže a kožešin. Dále bojkotují kosmetiku testovanou na zvířatech. Existuje několik typů vegetariánství - nemusí nutně docházet ke striktnímu odmítání živočišné potravy.

Nejrozšířenější a asi nejpřijatelnější formou je lakto-ovo-vegetariánství, jeho příznivci nejedí maso, ale neomezují mléčné výrobky a vejce. Přísnější formou je lakto vegetariánství, které připouští mléčné výrobky. Již v antice se takto cíleně stravovali filosofové- pytagorejci. Ovo vegetariáni dali naopak přednost vejcím před mlékem. Veganství, tzv. striktní vegetariánství, nepřipouští ve stravě nic živočišného, někdy ani med či mateřské mléko.

Mezi další diety, řazené do této skupiny, se řadí extrémní frutariánství. Jí se pouze ovoce, ořechy a semena. Z pohledu vyváženosti živin se jedná o značně problematickou dietu. Přísní frutariáni konzumují pouze to, co získají sběrem, bez poranění rostliny. Vitariáni se živí syrovou nebo tepelně upravenou ( do 46°C ) veganskou (ovoce a zelenina) stravou, aby nezničili choulostivé enzymy. Makrobiotici se živí celými zrny, opět bez poranění rostlin.

Karina Havlů shromáždila ve Vegetariánské kuchařce 264 receptů, v nichž se nevyskytuje maso. V doprovodném textu objektivně upozorňuje na výhody, ale i negativa pojídání bezmasých jídel. Varuje před extrémy jednostranné stravy – její recepty tedy můžeme vyzkoušet i tehdy, pokud náležíme mezi masožravce. Nabízí jídla tradiční české kuchyně, jako je bramborák, zeleninový karbanátek, zeleninové polévky, žemlovka, kočičí tanec či svatba. I pokrmy inspirované exotičtějšími kraji najdou své příznivce, např. nakládaný balkánský sýr, mexická kukuřičná polévka, salát s rukolou a olivami či fazole na červeném víně.

Spotřeba masa a zejména uzenin neustále stoupá a je prokazatelně jedním z rizikových faktorů. Omezit maso a masné výrobky (nikoli úplně vyloučit) je prospěšné. Nahradíme je jídly lehčími, lépe stravitelnými, které pomohou alespoň částečně vyvážit nevhodnou převahu živočišných bílkovin a tuků.

Tip: Hlíva ústřičná na smetaně

Jednu drobně nakrájenou cibuli zpěníme na dvou lžičkách másla, přidáme na malé kousky nakrájenou hlívu ústřičnou (500 – 600 g), ochutíme solí, pepřem, špetkou muškátového oříšku a 5 minut necháme na mírném ohni dusit pod pokličkou. Nakonec vmícháme smetanu (250 ml) rozmíchanou s dvěma lžícemi hladké mouky. Necháme přejít varem. Podáváme s bramborami a zeleninovým salátem.

_{Havlů Karina: Vegetariánská kuchařka
Vydalo nakladatelství VYŠEHRAD v roce 2008
obálka www.ivysehrad.cz}