Ze všech období evropských dějin snad právě baroko zanechalo nejvýraznější stopy na tváři krajiny i duchovnosti a mentalitě českých zemí. Jaká byla tato rozporuplná epocha v širším kontextu Evropy a nových světů, otevírajících se před Evropany? A jací byli lidé této epochy?

Další ze svazků ediční řady nakladatelství Laterza, který se po středověkém člověku a člověku renesance dostává do rukou českého čtenáře, představuje člověka baroka z dvanácti různých úhlů pohledu. Italský historik Rosario Villari oslovil přední odborníky italské, anglické, španělské a francouzské a spolu s nimi sestavil galerii výrazných sociálních a kulturních typů barokních lidí.

Typické pro baroko jako epochu protikladů je, že jednotlivé studie často tvoří jakési opozice, rozehrané mezi světlem a stínem: sekretář coby věrný nástroj vládnoucí moci tak stojí vedle povstalce, který převrací stávající pořádek společnosti, jako dva typy žen „věku andělů a ďáblů“ vedle sebe stojí řeholnice a čarodějnice. První a závěrečná kapitola, věnované státníku a měšťanovi, přinášejí kontrast mezi sférou vysoké státní politiky a důvěrně známým prostorem „obyčejného života“ střední třídy.

Barokní člověk a jeho svět osídluje prostor mezi anděly a ďábly baroka rozmanitou a poutavou společností, s níž rozhodně stojí za to se seznámit.