Čtenářský úspěch knihy J. Bednaříkové Stěhování národů dostatečně potvrdil, že o původní česká zpracování významných událostí a epoch evropských a světových dějin je velký zájem. Vstříc tomuto zájmu vychází předkládaný navazující svazek, nazvaný Stěhování národů a Východ Evropy. Zatímco první díl volné řady představil výboje a přesuny Hunů a hlavních germánských etnik, zejména Gótů, Vandalů, Burgundů a Franků, jejich střetávání s rozpadajícím se římským impériem, obrací se svazek druhý k východním částem Evropy. Úvodní a nejrozsáhlejší oddíl se věnuje počátkům, rozrůznění a šíření Slovanů a jejich dějinám ve střední Evropě, Pobaltí, polabských oblastech, na Balkáně a Kyjevské Rusi (Z. Měřínský). Následující kapitoly patří vztahům východořímské říše (Byzance) k pronikajícím kočovníkům ze středoasijských stepí (A. Homola), a konečně třetí část knihy se obrací k vzniku a expanzi nejúspěšnějších dobyvatelů éry raného středověku – Arabů (J. Bednaříková).

Autoři se přitom nezaměřili pouze na líčení politických a vojenských událostí „velkých“ dějin, ale i na každodenní život, kulturu a náboženství. Pozornost je věnována zvláště vztahu křesťanství a původního pohanství u Slovanů, dějinám christianizace slovanských etnik, v případě Arabů pak vzniku a charakteru islámu a jeho vztahům k věřícím ostatních náboženství, především k „lidem Knihy“ – Židům a křesťanům. Pozornosti se dostává také dějinám hospodářství, obchodu i materiální kultuře. Stěhování národů a Východ Evropy nabízí zevrubné a zároveň poutavé vylíčení podstatného úseku (nejen) evropských dějin.