Třetí, závěrečný svazek novozákonních apokryfů.

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově (knihou Daniel a Zjevením sv. Jana), apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Proto se v nich objevuje naděje, že pronásledování věřících je znamením blížícího se vysvobození a nastolení Kristova království (Sibylliny věštby).

Druhým hlavním tématem je stará lidská otázka, jaký osud po smrti čeká lidi dobré a zlé. Apokalypsy na ni odpovídají popisem nebeských sfér a blaženosti spravedlivých v ráji, a ještě obšírněji barvitým líčením pekla. Petr, Pavel, Maria či Ezdráš v doprovodu andělů putují po místech, kde jsou hříšníci krutě trestáni, prosí Boha o smilování a někdy pro ně dokonce vyprosí nedělní úlevu v jejich útrapách.

Apokalyptické spisy zahrnují celou řadu rozmanitých témat; jsou proto vděčným předmětem nejen teologie, církevních dějin či literární historie, ale i psychologie a dalších oborů. Díky jejich přitažlivosti byla Evropa obohacena o taková díla jako Dies irae či Dantovu Božskou komedii.

Kniha obsahuje tyto spisy:

Závěť Adamova (dvě verze)

Otázky Bartolomějovy

Zlomky knihy Élchasai

Zjevení Ezdrášovo

Zjevení Šadrakovo

Vidění Ezdrášovo

První zjevení Janovo

Otázky Janovy

Zjevení Mariino

Zjevení Pavlovo

Vidění Pavlovo

Zjevení Petrovo (dvě verze)

Sibylliny věštby I–II a VI–VIII

Zjevení Tomášovo (dvě verze)

Zósimovo vyprávění o životě Rekábejců

a čtyři gnostické apokalypsy z Nag Hammádí:

Zjevení Pavlovo

První zjevení Jakubovo

Druhé zjevení Jakubovo

Zjevení Petrovo

Vesměs všechny spisy jsou přeloženy z původních jazyků (řečtiny, latiny,

koptštiny a syrštiny) a vycházejí v českém překladu poprvé. Texty jsou opatřeny úvody, kritickými poznámkami včetně vybraných rukopisných variant a rejstříky.