PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D.

Jestliže již tolikrát bylo poukazováno na jen obtížně zpochybnitelnou skutečnost, že s knihami o islámu a tématech, která s ním souvisejí (byť někdy jen v myslích dotyčných autorů), se v poslední době na českém knižním trhu doslova roztrhnul pytel, platí to bezezbytku též o problematice ženy v islámu. Publikace, na jejichž stránkách se citlivá a křehká žena sráží s neúprosným světem formovaným ještě neúprosnějším náboženstvím totiž obvykle mívají vše, co náležitý bestseller nezbytně potřebuje: atraktivní kulisy, dramatický příběh a především konflikt, který je natolik vyhrocený, aby čtenáře vtáhl do děje, ale ne zcela zřetelný, aby ponechal prostor jeho obrazotvornosti. S tématem „žena a islám“ se na našem knižním trhu už vyrovnávaly jak odborné či vědeckopopulární práce, tak četné reportáže a cestopisy a v neposlední řadě též srdceryvné „harémové“ melodramata, o jejichž existenci čtenáře snadno přesvědčí jen letmý pohled na české knihkupecké pulty. 

            O zmíněné záplavě publikací nás může přesvědčit vybraná hrst titulů: Klímová-Pumerová, Květa: Mužům vstup zakázán, Portál, Praha 2005; Mahmoodyová, Betty: Bez dcerky neodejdu, Ikar, Bratislava 1992; Sassonová, Jean: Princezna Sultana. Život pod závojem, Ivo Železný, Praha 2000; Sassonová, Jean: Princezna Sultana a její dcery, Ivo Železný, Praha 1998; Sassonová, Jean: Princezna Sultana a její blízcí, Ivo Železný, Praha 1999; Woodová, Barbara: Panenky z ráje, Alpress, Frýdek-Místek 1998; Harrisová, S.; Bellová, B.M.: Byla jsem íránskou princeznou, IRY, Příbram 1998; Bell, Jean: Dáma ze serailu, Alpress, Frýdek-Místek 2001; Bin Ládin, Carmen: Temné království. Můj život v Saúdské Arábii, Euromedia Group, Praha 2004; Nadžma: Mandle, Brána, Praha 2005; Sassonová, Jean: Majáda. Dcera Iráku, Jota, Praha 2004; Oufkir, Malika; Fitoussi Michele: Vězenkyně, Motto, Praha 2001; Bahrampourová, Tara: Žena mezi dvěma světy. Život v Americe a Íránu, Ivo Železný, Praha 2001; Falconer, Colin: Harém, BB/art – Jiří Buchal, Praha 2001; Levy Mossanem, Dora: Harém, Alpress, Frýdek-Místek 2003; Šakíb, Síba: V Afghánistánu Bůh už jen pláče. Příběh Šírín Gol, Euromedia Group, Praha 2002; Souad: Upálená zaživa, Euromedia Group, Praha 2004; Zoya; Follain, John; Cristofari, Rita: Zoya. Boj afghánské ženy za svobodu, Domino, Ostrava 2002; Thibaux, Jean-Michel: Sultánka, Alpress, Frýdek-Místek 2004; Procházková, Petra: Frišta, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004.

            Zdůrazňuji přitom, že tento výčet zdaleka není konečný. A jako tomu bývá i u jiných atraktivních a exotických oblastí zájmu, rovněž „žena a islám“ se stala ústředním tématem mnoha hodnotných publikací, které pomáhají vyvracet četné a až příliš zakořeněné stereotypy, ale též knížek, které zmíněné omyly a polopravdy nezřídka pouze přiživují a na atraktivitě daného tématu v podstatě jen parazitují. Nejnovější publikace Magdalény Frouzové Mříže v ráji jistě patří do té první skupiny. Volně navazuje na předchozí, velmi úspěšnou, autorčinu knihu Závoj a džíny. Ženy v islámském světě (Vyšehrad, 2005), avšak ve svém tématickém vymezení je přece jenom českému čtenáři bližší: Přibližuje totiž skutečné příběhy muslimských žen, které se narodily nebo strávily část života v Evropě. Magdalena Frouzová je uvedena jako editorka díla, ale zároveň má na vzniku publikace zásadní autorský podíl (8 příspěvků ze 13). V publikaci dále najdeme texty Petry Procházkové, Amel Boubakeur, Kimberly Aydin a Olivera Schröma.

            Třináct příspěvků se dotýká rozmanitých problémů, na něž muslimské ženy (nejen) v Evropě narážejí, a zahrnují i tak palčivé otázky, jako jsou ženská obřízka („Copak Češky nejsou obřezané?“ České kořeny boje proti ženské obřízce, Magdaléna Frouzová), vnucená manželství („Sňatky z donucení nikomu nedaruji!“ Rozhovor s belgickou senátorkou z marocké rodiny, Magdaléna Frouzová) či nerovnoprávnost pohlaví („Prorok dal ženám práva.“ Rozhovor s muslimskou feministkou a šéfkou organizace Evropská síť muslimů Malikou Hamidi-Hosseinpour, Magdaléna Frouzová). Některé kapitoly však vymezení „žena a islám“ zřetelně překračují, například podnětný a originální pohled Amel Boubakeur na novou identitu mladých muslimů ve Francii nazvaný trošku provokativně Je islám rozpustný v Mecca Cole? Silnou stránku publikace představují též příspěvky založené na osobních výpovědích žen, které v nich sdělily své často pohnuté osudy, například Válka, tábory a nový domov. Příběh Sedy – čečenské uprchlice v České republice a Rakousku (Alice Szczepaniková), Teroristova láska. Příběh dívky, která žila s atentátníkem z 11. září 2001 (Oliver Schröm) nebo Íránská nevěsta. Příběh dívky, která svého ženicha poznala až po svatbě (Magdaléna Frouzová). Pro úplnost dlužno dodat, že publikace je doplněna o stručné medailonky autorů i barevnou obrazovou přílohu a obálka knihy graficky volně „navazuje“ na jejího úspěšného „předchůdce“ Závoj a džíny.

Žena v islámu představuje nesporně téma, které dokáže vyvolat velmi silné emoce. Ne náhodou se právě tento okruh stal jedním z „evergreenů“ nekonečných útoků na islám a následných muslimských apologetik. I když se jedná o zcela protichůdné tábory, v jejich argumentaci na dané téma snadno nalezneme jeden společný rys – tendenci ke generalizaci a sérii paušalizujících stanovisek, z nichž může čtenář velmi snadno nabýt dojmu, že osud muslimek je jednou pro vždy předurčen. To je však naprosto zkreslující a zavádějící, neboť – jak uvádí anotace – recenzovaná publikace  …ukazuje, jak rozličné jsou jejich životní příběhy a že je nemožné považovat je za homogenní skupinu. O svém životě hovoří mezi jinými slavná módní návrhářka z Velké Británie, žena, která obětovala celý život odboji proti íránskému režimu, manželka atentátníka z 11. září 2001, Afghánka provdaná za Čecha, muslimská feministka a další.

Výběr zcela konkrétních lidských osudů, jež často vyvolávají rozporuplné dojmy, dává čtenáři příležitost se zamyslet „jak to tedy s tím postavením ženy v islámu vlastně doopravdy je“. Editorka, ani jednotliví autoři, mu přitom rozhodně neservírují již připravené závěry a hotová stanoviska, ale je jen na něm, jak se k celému okruhu otázek postaví. A to je další předností recenzované publikace, která nesporně představuje cenný příspěvek k hlubšímu poznání problematiky, jež je sice neustále tolik medializována, ale zároveň až příliš často desinterpretována, dramatizována či romantizována.

V Praze, dne 28. února 2007