Jan Heller: Znamení odkazující k nebi. Vydal Vyšehrad, Praha 2007. Cena: 248 Kč.

            V úterý 15. ledna 2008 zemřel ve věku 82 let prof. ThDr. Jan Heller. Byl známý v naší církvi nejen svými publikacemi, kázáními v různým sborech naší církve (a Heller kázával velmi ochotně a rád), rozhlasovými či televizními pořady a také vlivem na kazatele, kteří prošli jeho formováním na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. Jeho působení nepochybně poznamenalo i mnohé členy naší církve, kteří se k jeho odkazu rádi a dosud vracejí. Je proto namístě vzpomenout i na stránkách Adventu tohoto našeho učitele. Učiníme tak příznačně pro profesora Starého zákona, který svým zápalem nebývale popularizoval studium Bible, a sice upozorněním na jednu z jeho posledních publikací, kterou se mu podařilo ještě za života připravit na cestu k posluchačům. Jde o první svazek nově vzniklé edice nakladatelství Vyšehrad s názvem „Rozhovory nad biblí“, která nese podtitul „Rozhlasové rozhovory o biblických textech“ (v posledních dnech vyšel již druhý svazek těchto inspirativních rozhovorů, jehož recenzi přineseme v některém následujících čísel a připravuje se třetí svazek, který bude pokračováním rozhovorů s Hellerem). Kniha v rozsahu 277 stran má pevnou vazbu s fotografií autora na obálce, předmluvu Petra Vaďury a stručné životopisy obou účastníků rozhovoru na záložce.

Prof. Heller vystudoval teologii a filosofii v Praze a Basileji. Po studiích nastupuje jako evangelický vikář v Hořovicích. Brzy poté přechází jako asistent pro výuku starých jazyků na Komenského evangelickou fakultu, kde učil celý život. Hellerovy neobyčejně zajímavé přednášky zprůhledňovaly vhled do Starého zákona i religionistiky a v jeho živém podání tyto staré zprávy ožívaly a poutaly pozornost studentů. Není proto divu, že si jej, když to bylo možné (po roce 1989), všimli pracovníci médií (mnohdy jeho přímí či nepřímí žáci) a tuto Hellerovu schopnost poutavě a plasticky, s velkým vhledem a vnitřním zaujetím zpřítomňovat staré příběhy využili. Díky této popularizaci je nám dnes Starý zákon v Čechách mnohem bližší a myslím, že předně díky Hellerovu působení je starozákonní poselství bráno dnes mnohem vážněji a Starý zákon již není vnímán jen jako kratochvílná dodatková četba zákona Nového.

K popularizaci Hellerových bohatých vědomostí (byť prof. Heller publikuje po celý svůj život) svým neocenitelným dílem přispěl v poslední době i rozhlasový redaktor Petr Vaďura. Posluchači jej znají z četných pořadů na Českém rozhlase Praha i Plzeň, z vysílání rádia TWR, z internetového rádia7 a dříve i z Proglasu. Ve snaze zachytit maximum z úchvatné schopnosti strhnout a nadchnout studenty, čtenáře i posluchače k tomu, aby vstoupili do starozákonních příběhů (která z tištěné podoby jeho prací není ovšem tak zřetelná jako z živého projevu), navštěvoval neúnavně redaktor P.Vaďura nemocného prof. Hellera doma, natáčel, čistil a pouštěl do éteru Hellerovy výklady a reflexe. Ohlas byl nečekaný. Posluchači tyto rozhovory nejen poslouchali, ale rychle si mezi sebou informace o těchto rozhovorech předávali, rozhovory stahovali a posléze Vaďuru žádali i o zaslání jejich tištěné podoby. Poznali, že není možné z jednoho vyposlechnutí postihnout celou šíři a hloubku toho, co profesor sděluje a že je potřeba se k Hellerovým výkladům znovu vracet a promýšlet je. Petr Vaďura proto dojednal s nakladatelstvím Vyšehrad nejen přepsání a vydání těchto rozhovorů, ale i založení celé edice pro rozhovory s dalšími vykladači a spolu s Českým rozhlasem připravuje na internetových stránkách Českého rozhlasu audiobibli. To je v České ateistické společnosti počin velmi významný. Podařilo se tak zachovat jedinečné Hellerovo poselství v autentické podobě, díky němuž pomáhá Hellerův moudrý, obsahově velmi závažný a životními zkušenostmi naplněný výklad bible lidem, kteří s ním nikdy do přímého styku nepřišli a nepřijdou. Hellerovo živé a věrohodné křesťanské vyznání však neoslovuje jen vzdělané laiky, fandy biblického studia, ale široké spektrum lidí, jimž jsou církevní aktivity nedostupné nebo nepřijatelné a nebo kteří jsou zvěstí bible zcela netknuti. A právě v tom vidím mimořádný vyznavačský dosah Vaďurova počinu. Oba aktéři rozhovoru jsou totiž profesionální pedagogové. A protože učenému profesorovi naslouchá vzdělaný laik, klade i své otázky tak, aby jim právě laik mohl rozumět. A prof. Heller umí laikům odpovídat. Vznikají tak rozhovory formulované svěžím a lehkým jazykem. Nejsou nudné, protože nejsou zatíženy náboženskou ani odbornou teologickou terminologií. Rozumí jim i lidé necírkevní a nenáboženští. Jim je tlumočeno starozákonní a novozákonní svědectví o Bohu s překvapivou aktuálností. Ukazuje se, že tato forma náročného zvěstování, která z posluchačů nedělá hlupáky, nepřichází s naučeným klišé a neobsahuje indoktrinaci, neboť zaslechnutým slovem je výrazně kultivuje, má obrovský misijní potenciál. Ten je založen v podstatě jen na četbě, promýšlení a výkladu Bible. Nejsou k tomu nutné žádné misijní strategie, žádní ohniví řečníci a žádná davová manipulace. Tak se po přečtení těchto rozhovorů můžeme ptát, zda jsme v záplavě různých misijních koncepcí a strategií misionářů z ciziny nepřeslechli, že prosté přemýšlení nad Biblí, naslouchání a podřizování se zaslechnutému slovu má stále v lidském životě podivuhodnou moc.

            Přehledná a podnětná učebnice zachycující životní žeň pilného profesora evangelické starozákonní vědy na pražské Evangelické teologické fakultě, pokorného křesťana a pečlivého posluchače starozákonních příběhů, je rozdělena na tři části. První tvoří dvacetiminutové rozhovory pro pořad Českého rozhlasu 3 stanice Vltava s názvem Ranní slovo (vysílaného vždy v neděli v 7,30). Výběr vykládaných textů je dán liturgickým rozpisem a uspořádán chronologicky, tj. podle toho, jak byly příspěvky vysílány. Druhá a třetí část knihy obsahuje poněkud šířeji pojaté rozhovory nad texty Starého zákona, nebo zaměřené tématicky (např. o čase, jménech, o zlu, o Egyptu, prostituci, o vzkříšení). Všechny rozhovory mají společné rysy:

a) jsou pojaty jako výklady starozákonních textů (vyjma rozhovoru o čistém a nečistém, který je veden nad Sk 11,1-18), jako určitý komentář, který obsahuje řadu podnětů jak pro samostatné studium Bible, tak pro přípravu kázání;

b) dosud žádný z Hellerových rozhovorů se tak cíleně a v takovém rozsahu nevěnoval výkladu starozákonních textů;

c) hovor je veden nad texty, které nejsou příliš frekventované v kázání, nebo které jsou pro svou obtížnost a nesrozumitelnost spíše opomíjené. Z toho je patrné, že se ani jeden z obou aktérů rozhovoru svým posluchačům nepodbízí;

d) většinou neobsahují příběh, což výklad znesnadňuje .O to pozoruhodnější pak je jejich srozumitelnost a posluchačský ohlas;

e) převažují texty prorockého rázu (Přední a Zadní proroci – celkem 16 rozhovorů, 6 textů z Tóry a 5 ze Žalmů).

Ze všech rozhovorů je patrná precizní příprava obou protagonistů a jejich ponor do jejich zamilované bible. Vaďurovy otázky jsou nejen dobře poučené, ale také soustředěné na hlavní poselství studovaného textu. Hellerovu přípravu oceňuje Vaďura ve své předmluvě a v příloze do jedné z nich dává nahlédnout také čtenáři. Rozhovor je zasvěcený a uctivý k studovanému materiálu i k partnerovi v rozhovoru. Prof. Heller bere otázky redaktora velmi vážně, nijak je neopravuje ani nezpřesňuje a jako dobrý kantor dobře položenou otázku chválí. Ví totiž, jak důležitá je otázka pro vlastní hledání, jak dobrá otázka pomůže nalézt odpověď a že někdy stačí otázku jen položit. Ve svých odpovědích prof. Heller pracuje s pojmy, které svým výkladem upřesňuje (čistí), analyzuje starozákonní texty a vykládá je často pomocí analogií se staroorientálními blízkovýchodními náboženskými představami, které velmi dobře zná a umí je pro výklad vhodně použít. Oba protagonisté výsledky svého rozhovoru průběžně shrnují a tak umožňují čtenáři lépe se v probírané látce orientovat. K dobré přehlednosti přispívají i Vaďurovy shrnující nadpisky každého rozhovoru. Rozhovory PetraVaďury s prof. Hellerem jsou čtivé, kultivované a hlavně věcné. Za to jim oběma patří recenzentův obdiv a vřelý dík.