Otec vlasti před zrcadlem dneška

„Sazbu rozházet a rukopis zničit!" - tak zněl pokyn, který dalo ministerstvo kultury po Únoru 1948 nakladatelství Vyšehrad, jak zacházet s již vysázenou knihou Zdeňka Kalisty Karel IV. Jeho duchovní tvář. Autorovi se naštěstí podařilo zachránit sloupcové korektury a po četných životních peripetiích (podrobněji o osudu tohoto předního českého historika, básníka a politického vězně psal Mirek Kovářík v TR č. 38/2007) knihu ve stejném nakladatelství vydal v roce 1971. Její prodej však byl záhy zakázán, takže ke čtenářům se bez překážek dostává vlastně až letos, kdy ji Vyšehrad vydal podruhé.

Začteme-li se do ní, rychle pochopíme, proč komunisté tak razantně usilovali o její zničení. Duchovní tvář Karla IV. totiž Kalista vykresluje především hlubokým rozborem jeho pojetí státu, moci, politiky a role panovníka. Po charakterizaci intelektuální atmosféry, jež panovala na dvorech Karlových předků a zvláště pak ve Franci v době, kdy zde mladý Lucemburk vyrůstal, je první kapitola knihy věnována i vlivu, který na něj měl opat Pierre Roger, pozdější papež Kliment VI. Právě jeho prostřednictvím se základem Karlovy duchovní orientace staly názory sv. Augustina, později silně korigované učením sv. Tomáše Akvinského. 0 průmětu učení obou církevních učitelů do politického díla Karla IV. a o tom, jak se stěžejní orientací jeho praxe stává pojem obecného dobra, pojednávají další dvě kapitoly. V následných třech kapitolách Kalista rozebírá Karlovo duchovní střetnutí s politickými názory Danta a Marsilia z Padovy a jeho komunikaci s kontroverzním „tribunem římského lidu" Colou di Rienzo a Franceskem Petrarkou. Závěrečná kapitola pak podává souhrnný pohled na Karlovu politiku, její ideové pozadí, na jeho vlastenectví i pojetí češství a slovanství.

Je až neuvěřitelné, jak leckteré téma tohoto šedesát let starého historického díla o středověkých politických idejích rezonuje s otázkami, jež si musíme klást při dennodenní konfrontaci s úrovní naší současné „politické elity" a s jejím „pochopením" pro sjednocování Evropy. •

Bronislav Pražan, Týdeník Rozhlas, 8.10.2007