Praha/ Význam objevu kodexů objevených roku 1945 v egyptské poušti Nag Hammádí byl v širším obecném povědomí zastíněn objevy rukopisu od Mrtvého moře, objevených jen o dva roky později. Právě kolem objevu od Mrtvého moře vznikla bohatá literatura, ale objevy z Nag Hammádí zůstávaly poněkud v pozadí, i když i tyto rukopisy podstatně přispěly k poznání raně křesťanské gnóze. Z nich nejznámější je tzv. Tomášovo evangelium z poloviny 2. století, představující sbírku Ježíšových výroků, jednu z takových, které zřejmé posloužily autorům novozákonních evangelií. V celém souboru je celkem 13 kodexů, jde o rukopisy v koptštině, ale především o překlady z řečtiny, jak ostatně dosvědčuje i překlad úryvků z Platonovy Ústavy, dochovaný v jednom z kodexů.

Na otázku, jak je možné, že se cenné rukopisy dochovaly bezmála dva tisíce let, dávají odpověď mimořádné pouštní klimatické podmínky, příznivé právě pro uchování podobných papyrů. Jejich nález je dodnes obestřen tajemstvím, pravděpodobné však je, že prvními nálezci byli dva bratři, kteří v prosinci 1945 při hledání hnojiva na úpatí Džebel el-Tárifu v blízkosti hornoegyptské vesnice Nag Hammádí nalezli údajně v nějakém hrobě zapečetěný hliněný džbán a v něm jakési rukopisy (při pozdějším pátrání však v oněch místech žádný hrob nalezen nebyl). Většina rukopisů se posléze dostala do Koptského muzea v Káhiře, jeden z kodexů se však přes USA dostal do Jungova ústavu

v Curychu. Spletitá byla i cesta postupného uveřejňování kodexů a teprve faksimilované vydání rukopisů podpořené projektem UNESCO v 70. letech 20. století umožnilo jejich širší zpřístupnění. Český překlad byl připraven v Centru biblických studií. První svazek výboru z nag hammádských kodexů obsahuje spisy z druhého kodexu. Kromě Tomášova evangelia je to evangelium Filipovo, Podstata archontů, 0 původu světa, Výklad o duši a Tomášova kniha. Z gnosticko-křesťanských spisů se vymyká Výklad o duši, který je pokusem interpretovat řecký mýtus o pádu duše za použiti biblických citátů, ale i citátů z Homéra.

Jednička v názvu edice dává tušit, že tento svazek nebude jediným, který představí to podstatné z nálezu v Nag Hammádí. Tyto svazky tak významně doplní a obohatí edici novozákonních apokryfů, které nakladatelství Vyšehrad nedávno vydalo ve třech svazcích. Ale pro úplnost je třeba

říci, že nejde o první pokus přiblížit českým čtenářům objevy z Nag Hammádí. Již v devadesátých letech totiž vydával vlastní překlady těchto textů a komentáře k nim Jan Kozák ve svém nakladatelství Bibliotheca Gnostica (např. svazek Evangelium „neznámého" boha, 1994). Na současném vydání se ovšem podílelo mnohem více znalců, odborníků a překladatelů, zejména pak Petr Pokorný, který se dokonce roku 1978 zúčastnil expedice do Nag Hammádí. Vydání proto také přináší důkladné úvody a ediční komentáře, jak je ostatně v nakladatelství Vyšehrad zvykem.

Rukopisy z Nag Hammádí I.

Editoři Petr Pokorný a Wolf B. Oerter. Přeložil kolektiv překladatelů. Vyšehrad, 360 stran, cena 378 Kč.