Vyšlo v dvojčísle Katolického týdeníku č. 27- 28 

1. – 14.7. 2008 v příloze Perspektivy č. 14/2008

Michal Šimek

Karel Jech – Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy

(Vyšehrad 2008, 336 stran, doporučená cena 298 Kč)

   Kdo se chce seznámit s mocenským mechanismem  a ideologickým zákulisím přípravy a uskutečnění násilné kolektivizace zemědělství v Československu včetně nuceného vystěhovávání sedláků a jejich rodin, vděčně sáhne po knize Karla Jecha „Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy“. Autor v ní shrnul své celoživotní badatelské úsilí. Čtenáři se dostává do rukou zasvěcený výklad nejhoršího zločinu, kterého se na československých občanech komunistický režim dopustil. Bezuzdným způsobem totiž rozvrátil přirozené mezilidské a hospodářské vztahy, které se na venkově vytvářely po staletí. Narušil rovnováhu selského stavu, který byl silnou oporou celé společnosti v každé době.

  Jech cituje svědectví literárního kritika Bedřicha Fučíka zavřeného v roce 1951: „Inteligence byla v kriminále, a platí to i o katolické inteligenci, až daleko a daleko třeba za sedláky. Je pravda, že režim zavíral výborné rolníky, pro výstrahu. Sedláci se však chovali nejdůstojněji ze všech vězňů. S vězniteli nemluvili. Jeden, kterého jsem poznal, se jmenoval Dub, byl od Vlašimi. A choval se tam jako dub.nikdy necukl, snášel klidně nadávky. V sedlácích byla prostě vzadu jistá důstojnost.  Osvětluii si to tím, že sedlák byl jedním z nezávislých členů národa. Byl závislá třeba  na počasí, ale ne na lidské zvůli. Musel všecko vzít na sebe, smůlu i neštěstí.“ (str. 110)  

   Jádro knihy tvoří zasvěcený popis zrůdného komunistického přetváření československého zemědělství podle stalinského vzoru na základě nových zákonů, předpisů, vyhlášek a směrnic. Cestu k zakládání Jednotných zemědělských družstev. Mnoha lidem se do družstva nechtělo. Režim si však dovedl poradit. Rebelům, zpravidla nejschopnějším hospodářům, bylo znemožněno svobodně podnikat, byly jim předepisovány nesplnitelné dodávky. Kdo nesplnil, byl obžalován, uvězněn, majetek mu byl zkonfiskován, rodina vystěhována.

   Jech čtenáře upozorňuje, že komunistická propaganda psychologicky kalkulovala s lidskou záští a sousedskou závistí – rozdmýchávala ovzduší sociální netolerance. Nedostatek potravin na trhu byl sveden na vesnické boháče, kteří byli obviňováni ze sabotáže. Na druhé straně autor ukazuje, že ani řada členů základních organizací KSČ na venkově nepřijímala nastupující linii bez výhrad, dokonce se v některých případech soukromých zemědělců zastávala.  Tito lidé si totiž lidí označovaných za vesnické boháče vážili jako dobrých odborníků a dobře věděli že předepsané dodávky nemohou ani při dobré vůli splnit. 

   Československý komunistický režim chtěl plošně a systematicky zlikvidovat celý selský stav. Proto byly zpracovány seznamy selských rodin, které měly být ze svého bydliště vystěhovány. Model spočíval v tom, že např. otec byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu a celá jeho rodina byla vystěhována.  Tytro procesy měly být v masovém měřítku spuštěny v roce 1951, kdy byly opět zavedeny potravinové lístky a na trhu byl nedostatek masa. Neschopnost režimu měla být svedena na nevinné oběti. V této souvislosti Karel Jech připomíná například babický proces z roku 1951 v Jihlavě nebo na Akci Kluky proti soukromým sedlákům na Mladoboleslavsku.

   V celém Československu bylo vystěhováno okolo 2 tisíc selských rodin. Tuto akci dnes někteří senátoři a mnozí členové Konfederace politických vězňů označují  za zločin proti lidskosti.

     Autor neupadl do dnes časté laciné nedovzdělané a povrchní černobílé antikomunistické kritičnosti. Projevil se jako skutečný  a objektivní historik. s využitím odkazů na literaturu a archívní prameny – jejich reprezentativní výběr čtenář najde na konci knihy.  Svůj výklad zasadil do širších dobových souvislostí. Na počátku připomíná klasické dílo - Dějiny selského stavu od Kamila Krofty -  s jehož využitím se ohlíží nazpět do  historie selského stavu v průběhu staletí až do doby československé první republiky. V závěru své knihy sleduje vývoj současného českého zemědělství. Konstatuje, že soukromí rolníci nyní hospodaří již na čtvrtině celkové výměry zemědělské půdy v České republice. Selský stav nezanikl, komunistům se nepodařilo jej zašlapat do země, vyvrátit a zcela zničit