Vyrovnání s minulostí (míněno s minulými lety komunistického totalitního systému) zůstává stále důležitým úkolem naší vědy a vůbec celé naší společnosti. 60. výročí tzv. únorových událostí, jež znamenají nastolení této diktatury, poskytuje přímo aktuální podnět, abychom se alespoň na jednom úseku historického vývoje o to pokusili.
Tímto úsekem je venkov, jejž éra komunismu proměnila snad ze všech oblastí společenského života nejhlouběji. Zatímco průmyslové podniky, školy, nemocnice apod. fungovaly alespoň po určitý čas navenek stejně jako dříve, krátce po nastolení systému „diktatury proletariátu“ začal v zemědělství okamžitě proces tzv. kolektivizace, radikálně rušící staleté majetkové poměry a pracovní způsoby. Součástí této násilně prosazované změny bylo vyhánění sedláků (doposud rozhodující vrstvy obyvatel našich vsí) z rodné půdy, a to pod heslem likvidace kulaků jako poslední vykořisťovatelské vrstvy naší společnosti.
Karel Jech, známý historik našich moderních dějin, učinil proslulou Akci kulak centrem svého výkladu. Učinil tak na základě dlouhodobého studia, jehož výsledky uložil do řady dílčích studií, díky čemuž mohl podložit své líčení bezpečně prameny, pocházejícími ze stranických, vládních i policejních archivů. Obraz, který podává, nemůže ponechat ani pamětníka těchto krutých let klidným: kolik neúcty k vlastním zákonům, k morálce a lidské důstojnosti je přímo v citovaných dokumentech obsaženo, kolik lidského neštěstí je za jejich navenek chladnými řádkami ukryto!
Dílo doc. Jecha se tak stává jedním z nejzávažnějších svědectví o naší totalitní minulosti, jednou z nejtěžších obžalob režimu, jehož jsme se v listopadu 1989 zbavili. Zároveň podává vysvětlení, proč cesta k modernímu českému venkovu je tak složitá.