…a přijely tanky

6 / 15

Knižní novinky | 15.9.2008 | rubrika: Editorial | strana: 4 | autor: MILENA NYKLOVÁ
Pozvání na výstavu

21. srpna 1968 jsme viděli na vlastní oči, jak tanky pálily do fasády Národního muzea v Praze. Po čtyřiceti letech je součástí současné výstavy s názvem …a přijely tanky jeden pokojně vyhlížející tank, který je sice také namířen na muzeum, ale je stejně pro smích, jako byly kresby a vtipy z těch pohnutých dní. Ty jsou jakýmsi humorným vstupem na výstavu ve foyer Národního muzea, kam vstoupíme prostřednictvím tehdejšího tisku, kterým je teď polepena celá podlaha. Zároveň nám oči přecházejí, jak nás vtahuje amatérský film do pražských dějů na Václavském náměstí, u rozhlasu, na ulicích. Všude je plno dýmu, ale také euforie, takže si dnes připadáme, jako bychom se ocitli v nějaké vědeckofantastické skutečnosti. Aby si návštěvníci uvědomili, jak to všechno začalo a jak to probíhalo, jsou tu panely, kde jsou konkrétní fakta v časové chronologii, doplněné fotografi emi. Můžeme tak procházet událostmi, které připomínají i shromážděné předměty, jako je například Dubčekův talisman – Panenka Marie s děťátkem, Dubčekovy brýle, nejrůznější pohlednice a dopisy z těch vzrušených dní adresované také většinou Dubčekovi, a nejpozoruhodnější je zasklené tablo k sjezdu pro mravní výchovu v Ženevě v roce 1921 s francouzským textem o smyslu českých dějin, prostřelený některým z ruských vojáků skrznaskrz právě ve slově Libération – osvobození. Je to opravdu symbolické, stejně jako fotografi e pořízená prostříleným sklem Národního muzea na chaos Václavského náměstí. Jsou tu ovšem i dokumenty, různé nápisy i zvací dopisy, seznam zrádců i moskevské protokoly, které nakonec schválilo zasedání ÚV KSČ, kde jsou podpisy reformních komunistů, které lidé měli rádi. Jaké to bylo zklamání! Ale výzvy studentů nám připomínají, jak ti mladí chtěli vytrhnout národ z letargie, proto je tu tolik místa věnováno oběti Jana Palacha – je tu i jeho posmrtná maska, kterou Palachovi sňal sochař Olbram Zoubek. A film nás přenáší na jeho důstojný pohřeb. Všechno končí pendrekovým zákonem, který komunistům dovolil, aby v srpnu 1969 rozehnali demonstrace proti sovětské okupaci. Dá se tu také koupit kniha, kterou k tomuto 40. výročí srpnových událostí vydalo nakladatelství Vyšehrad, kde je spousta autentických dokumentů, od textu Dva tisíce slov přes zvací dopisy až k k textu Moskevských protokolů, a je k němu připojeno cédéčko, na němž je nahráno srpnové rozhlasové vysílání i ohlasy na rok 1968. Je to velice emotivní kniha, ale především výstava, kterou doplňuje Praha 6 dokumenty v Písecké bráně. Výstava končí 30. září.