Recenze

Karel Kramář/První československý premiér - Martina Lustigová

11.4.2008  Víkend HN  

strana 19  Pod třicet / portréty nové generace

Petr Melničuk

spisovatelka a novinářka

V Českém rozhlase jí kolegové neřekli jinak než »kramářka«.
Prý proto, že ví o prvním československém předsedovi vlády Karlu Kramářovi jako málokterý historik.
Jedinečná monografie, kterou o něm napsala, aspiruje na jednu z cen Magnesia Litera.

Budu historičkou, říkala si Martina Lustigová ve chvíli, kdy vyplňovala přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. K české historii si na škole přibrala ještě politologii. Po diplomce, ve které sepsala životní příběh Karla Kramáře, pokračovala dál v doktorandském studiu. Už tehdy byla rozhodnutá, že závěrečnou dizertační práci věnuje opět Kramářovi, který není v současném českém prostředí příliš známý. Jenže...?
»Při doktorandském studiu mi přišlo, že nejsem využitá naplno,« vzpomíná. »Chtěla jsem uplatnit co možná nejvíc toho, co vím, a taky se něco naučit. Přihlásila jsem se proto do konkurzu rozhlasové stanice Radio Praha. Vzali mě tam do české redakce. Připravovala jsem příspěvky o domácí politice a historii i z rozhlasového archivu. Loni v září, téměř po třech letech, jsem přešla do Radiožurnálu. Měla jsem za úkol informovat posluchače především o dění v Poslanecké sněmovně. Od dubna působím ve zpravodajství veřejnoprávní televize.«

Karel Kramář v souvislostech

Kromě studia, přednášek na fakultě a novinařiny v rozhlase stihla Martina Lustigová psát ještě dizertační práci. Zúročila v ní bezpočet hodin strávených mj. na internetových stránkách digitální knihovny Parlamentu, kde pročítala projevy Karla Kramáře v prvorepublikovém Národním shromáždění. Před ní to neudělal žádný český ani evropský historik. Proč si Martina vybrala právě Kramáře?
»Vadilo mi, že při vyslovení jeho příjmení si lidé vybaví jen jeho vilu v pražských Letenských sadech,« tvrdí. »Víc o něm nevědí. O Kramářovi jsou sice dochovány prvorepublikové spisy, ale jsou tendenční anebo se soustřeďují jen na části jeho života. Nikdo jeho působení nepopsal jako celek v historických souvislostech. Já jsem se o to pokusila. Nebourala jsem přitom staré mýty ani nestavěla nové.«
Přesto, že se Martina Lustigová věnuje Kramářovi téměř deset let, práci na jeho životním příběhu nepovažovala za rutinní záležitost. Naopak. Člověk s takovou minulostí a osudy jí to prý ani neumožnil. Byl obviněn z velezrady a vyzvědačství, vězněn a odsouzen k smrti, po vzniku republiky se na krátkou dobu stal prvním předsedou československé vlády.
»Mimořádně zajímavé jsou události kolem jeho zatčení v době první světové války anebo také okolnosti atentátu, který byl na něj spáchán na počátku roku 1919,« zdůrazňuje Martina. »Připomínaly mi detektivní příběh.«
Kramářova kariéra by prý mohla být v některých životních etapách poučná pro naši současnou politickou reprezentaci. Třeba tím, že netěžil z politiky, ale žil s ní. Věřil, že to, co dělá, je k dobru národa. »On si tenhle postoj mohl dovolit, protože nebyl odkázán na plat říšského poslance,« pokračuje. »Měl totiž velmi slušný rodinný majetek a úspěšně podnikal. Poučný je i jeho politický pád v roce 1919. Na počátku toho roku odjel do Paříže a domácí politiku nechal jiným. Nestaral se příliš o vedení vlády ani své národně-demokratické strany. Po návratu do republiky už byl pouhým poslancem a předsedou strany. Nakonec se stal personou non grata.«

Litera pro objev roku

V době, kdy měla Martina Lustigová rozepsanou dizertační práci, dostala nabídku z nakladatelství Vyšehrad, aby její text připravila pro knižní vydání. Nezaváhala ani na chvilku. Loni v říjnu, shodou okolností den před obhajobou doktorandské práce, byla ojedinělá publikace k mání na pultech knihkupectví.
Zájem o historii tím pro Lustigovou zdaleka neskončil. Když si vybírá čtení na cestu do práce, sáhne do knihovny většinou po knížce s historickým tématem. Při práci vyšetří čas i na to, aby jednou týdně učila studenty na Filozofické fakultě UK. V poslední době jí nejvíc udělalo radost rozhodnutí o nominaci Kramářovy biografie na cenu Magnesia Litera 2008 v kategorii Objev roku. »Nepídila jsem se, kdo mě navrhnul, ale velmi si toho cením,« přiznává. »Teď už jen zbývá čekat, jak dopadnu.«

kategorie: Recenze

Tento článek je recenze k produktu:

15% SLEVA

na tituly zakoupené na tomto webu

Přihlášení

Přihlášení
jméno
Heslo

Obsah košíku

košík je prázdný

Aktuality

Výroční ceny nakladatelství Vyšehrad za rok 2011

Kategorie původní práce
Cenu za původní práci

Anežský

Helena Soukupová: Anežský klášter v Praze získala Helena Soukupová

Kategorie překlad knihy

Cenu za překlad knihy

Bach

Christoph Wolff: Johann Sebastian Bach získala Helena Medková
Kategorie grafická úprava

Cenu za grafickou úpravu knihy

Anežský
Helena Soukupová: Anežský klášter v Praze získal Rostislav Vaněk

Recenze Jaroslava Meda na knihu

Rouška

Jan Zahradníček: Rouška Veroničina

Ukázka z knihy Roberta Saka Miroslav Tyrš

Miroslav Tyrš 
V letošním roce oslavuje sokolské hnutí 150 let od svého vzniku. Přečtěte si ukázku z knihy o jednom ze zakladatelů Sokola.  

Recenze na knihu

Jiří Žák - Adolf Born

Veselá cesta životem

Veselá

V časopisu Dějiny a současnost

vyšla recenze na knihu

Rukopisy z Nag Hammádí 3

Rukopisy

Vše za 20 Kč

doprodej zbytkových knih za jednotnou cenu

20 ,- Kč

Akce platí pouze při osobním odběru

expedičním skladu do vyprodání zásob.

Dopis  Myšlenky

I o knize Jana Rychlíka

Češi a Slováci ve 20. století

se píše v blogu Vladimíra Kučery

http://www.ceskatelevize.cz/ ct24/blogy/172609-hokej-s-rusaky-strany-stat-a-tak-dal/

Diskuse nad knihou

Jana Rychlíka: Češi a Slováci ve 20. století

 Češi a Slováci

proběhla také v Bratislavě v knihkupectví AF na Kozie ulici

1262a

* diskusi zahájil odpovědný redaktor Filip Outrata

1259a

* o nakladatelství Vyšehrad a edici Moderní dějiny promluvil ředitel nakladatelství Pravomil Novák

1376

* na otázky o soužití Čechů a Slováků odpovídal autor knihy Jan Rychlík 

V novinách píší

o historické detektivce

z Irska v 7. století

Kalich krve 

Kalich

Dolní navigace