SOKOL, Jan. Zůstat na zemi : Rozhovory nad biblí. Petr Vaďura. Praha : Vyšehrad, 2008. 302 s. ISBN 978-80-7021-900-3. 258,- Kč.

 Nakladatelství Vyšehrad vydalo v tomto roce druhý svazek  nové edice Rozhovory nad biblí, která přináší přepisy rozhovorů, které na vlnách rozhlasu  vedl se svými hosty Petr Vaďura. Po prvním svazku, kdy vykladačem biblických oddílů byl v tomto roce zesnulý doyen české religionistiky a starozákonní biblistiky prof. Jan Heller, přináší Petr Vaďura přepisy rozhovorů s další významnou osobností českého křesťanstva, profesorem Janem Sokolem. Přístup, se kterým Jan Sokol čte a vykládá biblické texty, a který se prolíná celou knihou, vyjadřuje již samotný název díla - Zůstat na zemi. Jan Sokol zde nevystupuje jako profesionální „odborník na bibli“, ale jako poučený a zainteresovaný čtenář Písma, který se mu snaží porozumět i z hlediska oborů, kterým se věnuje ve své pedagogické a badatelské činnosti, tedy filosofie, antropologie a religionistiky.

Kniha je rozdělena na rozhovory nad texty ze Starého a Nového zákona. Výběr oddílů starozákonních jakoby se řídil strukturou hebrejské Bible. Z dvanácti textů je osm z Tóry, tři z Proroků a poslední ze Spisů. Jan Sokol přibližuje ve svých výkladech dobový kulturní a náboženský kontext a snaží se posluchače a nyní i čtenáře přivést k tomu, aby jim obsah a smysl starodávných textů vystoupily do popředí a opět promlouvaly. Je skutečně interpretačním uměním přinést na relativně malém prostoru hutné informace a přitom nezabřednout do složité akademické řeči. A Janu Sokolovi se to skutečně daří. Na Vaďurovy precizně formulované otázky odpovídá jasně a srozumitelně, takže tato kniha bude bezesporu čtivá i pro toho, kdo se běžně nepohybuje v prostředí křesťanství nebo přímo biblistiky. V několika rozhovorech tak Jan Sokol se čtenářem projde základními milníky starozákonní dějepravy a teologie a pokouší se tlumočit jejich obsah a zvěst do současnosti.

Za vyzdvihnutí stojí i úsilí o shrnující odpovědi, které mají přinést celkový  a pokud možno aktuálně promlouvající pohled na širší tématiku. Čtenář tak má možnost vzít jako výzvu k dalšímu přemýšlení Sokolovo pojetí smyslu biblické zprávy o stvoření („Dostal jsi něco neuvěřitelně krásného a Bůh ti to svěřil v té nejlepší možné podobě. Můžeš toho užívat, ale na světě budeš živ, jen když budeš dodržovat určité podmínky…“ str. 25), význam novely o Josefovi („Tenhle dramatický příběh se spoustou detailů dokazuje, že posvátnost biblického textu vůbec neznamená, že jsou v něm kdovíjaké vznešenosti nebo abstrakce, spekulace či mystika. Ne, jsou to prostě příběhy z lidského života.“ Str. 79), nebo se zamyslet nad celkovým významem Starého zákona („Člověk, který Boha opravdu hledá, už ho vlastně našel. Ovšem na představu, že stačí dát člověku do ruky bibli a ono to s ním už něco udělá, bych moc nesázel. Bible není psaná jako propagační brožurka nebo jako akviziční prostředek. Přesto ale platí, že ani křesťan, ani člověk, který se chce o křesťanství něco dozvědět, se nemůže Starému zákonu vyhnout.“ Str. 141).

Druhou část knihy tvoří dvacet pět rozhovorů na novozákonní texty a poslední rozhovor, jehož základem je text z knihy Genesis, který se věnuje manželství (což mi opět koresponduje s názvem knihy. Poslední rozhovor není věnován věci duchovní či jinak abstraktní, ale zcela „přízemní“ a asi mnoha lidem blízké).

Osmnáct textů je z evangelií, hlavně z Lukášova, tři ze Skutků apoštolských a čtyři z listů apoštola Pavla. Jejich výběr byl veden zřejmě snahou představit čtenáři hlavní témata Nového zákona. Rozhovor začíná u narození Ježíše z Nazareta a pokračuje pak tématy jako láska, spasení, modlitba Otčenáš, odpuštění, Ježíšova smrt a vzkříšení, otroctví v bibli, utrpení pro víru. Styl výkladu a přístupu k textům je stejný jako v první části knihy. Jan Sokol přibližuje prostředí helénistického židovství, ve kterém se křesťanství zrodilo, přináší podněty z oblasti antropologie a naváděn otázkami Petra Vaďury se dostává k vlastnímu textu, jeho obsahu a zvěsti.   

Jak už bylo řečeno, nevystupuje zde Jan Sokol jako profesionální biblista, ale jako zainteresovaný a poučený čtenář Písma na straně jedné a jako antropolog a filosof na straně druhé. Neznamená to však, že by jeho výklady byly neosobně suché. Právě naopak. Z rozhovorů na nás dýchá atmosféra osobního zaujetí pro vykládaná témata, které tak čtenáři může více přiblížit osobnost respondenta. Zřetelné to je v momentě, když se s Petrem Vaďurou dotknou otázky, kdo to vlastně byl Ježíš z Nazareta.  („V minulosti bylo užitečné připomínat, že Ježíš byl opravdový člověk… Dnes se mi ale zdá, je pomalu na čase hájit také to, že by nejenom člověk. Jestli totiž dnes něco křesťanství ohrožuje, je to představa, že Ježíš byl člověk jako my a nic víc.“ Str. 148). Jakkoli Jan Sokol při svých výkladech zůstává na zemi, je sympatické, že nijak nezastírá svou křesťanskou zaujatost, se kterou k textům bible přistupuje.

I druhý svazek nové edice je tedy velmi zdařilým počinem a kniha svou dialogickou formou může mnoha čtenářům otevřít svět biblických příběhů a pozvat je k tomu, aby do předložených rozhovorů sami vstoupili svýma otázkama a pokračovali v hledání odpovědí i na to, na co se v tomto svazku již nedostalo místa.

Nezbývá než vyjádřit dík Petru Vaďurovi, hostu jeho pořadů a nakladatelství Vyšehrad, že se rozhodli převést další rozhlasové pořady do knižní podoby a přinést tak českému čtenáři další díl velmi srozumitelného, fundovaného a (vzhledem k různé církevní příslušnosti Vaďurových hostů) vpravdě ekumenického komentáře k základním textům křesťanství.