Jan Sokol: Zůstat na zemi

Rozhlasové rozhovory o biblických textech vedl s autorem Petr Vaďura. Praha, Vyšehrad 2008, 302 stran, 258 Kč.

V loňském roce otevřelo vydavatelství Vyšehrad novou ediční řadu, nazvanou „Rozhovory nad Biblí“. Jedná se o záznam rozhlasových rozhovorů, které s našimi předními biblisty, religionisty, teology, faráři a znalci křesťanské tradice vede obratný a poučený redaktor Petr Vaďura. První knihou v této řadě, která vyšla v loňském roce, byly rozhovory s prof. Janem Hellerem, nazvané „Znamení odkazující k nebi“. Letošní kniha rozhovorů svým názvem navazuje, jmenuje se „Zůstat na zemi“ a respondentem Petra Vaďury je tentokrát prof. Jan Sokol.

Název tohoto svazku je patrně odvozen ze závěru druhého rozhovoru, ve kterém prof. Sokol říká: „Důležité je stále připomínat, že bible stojí oběma nohama na zemi“ (str. 36). To autor ve svých odpovědích skutečně dělá, jeho přístup k biblickým textům je velmi střízlivý a věcný. Daří se mu mluvit přirozeně a jednoduše o složitých a časově i kulturně vzdálených tématech. Nepohybuje se ve složitých intelektuálních sférách, nemluví náboženským a emocionálně vypjatým jazykem. Často ukazuje na praktické důsledky, které z biblického poselství plynou, především pro mezilidské vtahy. Velký důraz klade na motiv dluhu a odpuštění, překonání pomsty, neodsuzování a pokory před Bohem. Tím vším se mu daří dobře popularizovat biblickou zvěst.

První svazek rozhovorů s prof. Hellerem se většinou týkal kratších oddílů ze Starého zákona, jejich detailních rozborů, mnoha odborných jazykových a staroorientálních religionistických průhledů, které uměl prof. Heller jedinečným způsobem vytěžovat a aktualizovat pro současného posluchače. Rozhovory s prof. Sokolem se v první části knihy točí také kolem Starého zákona, jsou však koncipovány jinak. Představují velké úseky biblických látek, kterou se snaží zpřístupnit těm čtenářům, „kteří sice příliš mnoho zkušeností s četbou bible nemají, ale přesto by se o těch nejznámějších kapitolách Knihy knih něco rádi dozvěděli“ (citace ze záložky).

Prof. Sokol není svou nejvlastnější profesí biblista, nýbrž původně matematik, později antropolog, filozof, překladatel, pedagog a politik. Proto, navíc jako člověk Písmem niterně zasažený, dokáže biblickou zvěst zajímavě uvádět do souvislostí s obory, ve kterých je prvořadým odborníkem, především antropologie a sociologie: „V tomto verši (Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo) je, po mém soudu, nejlépe vyjádřen ten obrovský obrat, ke kterému tehdy došlo, totiž vznik morálky jako individuální odpovědnosti. Starší společnosti samozřejmě měly také nějaký mrav, ale ten spočíval v tom, že se máme chovat stejně jako všichni ostatní. Tato věta z Exodu však zavazuje člověka k tomu, aby za určitých okolností jednal proti většině. A to je nová situace…“ (str. 95).

Čtenáři je tak nabídnuto nezatěžující a záživné, byť hutné, uvedení do kulturních souvislostí a dobových reálií biblického světa a v rámci dvanácti delších rozhovorů jsou mu vykresleny hlavní zvěstné linie starozákonní dějepravy. Podrobně je probírána kniha Genesis (prvních šest rozhovorů) a v některých významných motivech a základních črtech zbytek Starého zákona (dalších šest rozhovorů). Svou látkou k této části patří i poslední rozhovor z druhé části knihy, který se věnuje manželství na základě známého oddílu z druhé kapitoly knihy Genesis.

Druhou část svazku tvoří kratší rozhovory o novozákonních oddílech, většinou z Lukášova evangelia. Oddíly jsou vybírány podle liturgického kalendáře, který je pravidelně každou neděli reflektován v rozhlasovém pořadu Ranní slovo. V něm má Petr Vaďura na rozhovor necelou půlhodinu, navíc je v úvodu citován vykládaný text, takže otázky ani odpovědi nemohou být nijak rozvláčné, čímž se také potom jejich písemný záznam dobře čte. Vaďurova celková připravenost je ze způsobu kladení otázek zřetelná. Umí rychle přejít k jádru věci, nenásilně vyhmátnout podstatné motivy a nezůstat přitom v nedosažných dálavách dávnověku. Navíc jsou jeho otázky neseny živým zájmem o poselství bible a stejně tak i Sokolovi odpovědi. Biblický text se obou partnerů dialogu bytostně týká, dokážou při něm být věcní i velmi osobní a strhují tím k zasažení také své posluchače/čtenáře.

Přepsat tyto rozhovory tak, aby si uchovaly svou živost, bylo jistě nesnadným úkolem, se kterým se ovšem Vaďura excelentně vyrovnal a tak dostává čtenář do rukou knihu, ve které si buď může připomenout a znovu promýšlet to, co již sám z rozhlasového vysílání zaslechl, nebo se skrze četbu setkat s atmosférou těchto velmi podnětných a osobně angažovaných rozprav. Za její zprostředkování knižní formou patří uznání všem, kteří se na přípravě tohoto kvalitního a přístupného „průvodce“ biblí podíleli, tj. především protagonistům rozhovorů jakož i vydavatelství Vyšehrad.

Lukáš Klíma, Křesťanská revue