Zůstat na zemi - Týdeník Rozhlas - Recenze

Horní navigace

podrobné hledání

Přeskočit menu na obsah stránky

Recenze

ivysehrad / Recenze

Co s článkem:

Zůstat na zemi - Týdeník Rozhlas

Stát na zemi,a nebýt přízemní

1 / 1

Týdeník Rozhlas | 4.11.2008 | rubrika: Kultura | strana: 19 | autor: Josef Mlejnek
Nakladatelství Vyšehrad vydalo v edici Rozhovory nad biblí knihu rozhlasových besed Petra Vaďury s vysokoškolským pedagogem Janem Sokolemz let 2002 až 2007 příznačně nazvané Zůstat na zemi.
Jan Sokol (1936)je široké veřejnosti znám především ze své politické činnosti -v roce 2003 například kandidoval proti Václavu Klausovi na funkci prezidenta. V kulturní obci je respektován jako filozof a překladatel významných filozofických děl,ale také jako biblický exegeta.. A právě posledně zmíněná stránka Sokolovy osobnosti se příkladně projevuje v komentářích ke dvanácti starozákonním a dvanácti novozákonním úryvkům.
Jakkoli je Sokolův výklad s ohledem na čas i formu místy lapidární,nedá se říci,že by v něčem zjednodušoval a ubíral,jako exegeta disponuje darem jadrné srozumitelnosti. V čem může být četba výkladů k biblickým textům užitečná i pro ty,kdo bibli nečtou,na to Sokol odpovídá v jiném rozhovoru:„Náboženství může lidi dlouhodobě mobilizovat, protože od každého něco chce a učí dostát určitým závazkům. A ještě jedné mimořádně důležité věci:vidět věci v dlouhodobé perspektivě. Občanský obzor je totiž dneska ne-uvěřitelně omezený. I demokracie se chápe jako dohoda mezi námi,co jsme teď právě naživu. Ale na to,co bylo před námi a co bude po nás,vůbec nemyslíme.“
Od školních let jsme si mohli od učitelů občas vyslechnout něco o „blahoslavených chudých duchem“,později třeba od kancelářsky akurátních duší stížnosti,že „pravice neví,co dělá levice“,což vyjadřovalo rozhořčení nad trestuhodným chaosem. Různých zploštění nebo přímo opačného smyslu se dočkala nejen biblická slovní spojení,ale i samotná slova jako například „hřích“. Janu Sokolovi patří mimo jiné i zásluha,že při svém výkladu uvádí deformované věci na pravou míru a vrací jim jejich neotřelý původ-ní význam.
S falešným výkladem nebo odporem se po staletí i v nejvyšších kulturních patrech setkávaly také základní postoje biblických postav s Ježíšem Kristem na prvním místě. K nejhlubším místům knihy náleží kapitola Milujte své nepřátele,komentář k Lukáššovu evangeliu 6.27-38,která rozebírá nedorozumění spojená s „neodporováním zlu“, z níž se ovšem i mnozí deklarovaní „boží přátelé“mohou poučit,že k božímu obrazu nebyli stvořeni pouze oni. Ve výkladu podobenství o marnotratném ztraceném synu varuje Sokol obzvlášť křesťany před „farizejstvím naruby“,jakým je chvála vlastní ztracenosti,romantické kochání se ve své bídě. Je jasné,že u boha,jenž se nenechá ošálit povrchem,ale „zkoumá ledví“,něco takového nemůže projít. Ostatně za „prokleté“se spíše než prokletí básníci považovali jejich mátožní epigoni.
Po přečtení knihy je dobré se vrátit na její počátek,k části věnované výkladu božího stvoření a „stvořitelství“. Otázka z osmého žalmu - Co je člověk,,že na něho pamatuješ,syn člověka,že se ho ujímáš?- se v nás může aktualizovat i v takovémto vyhrocení:Co jsme a kdo jsme,že jsme Pánu a skutečnému dárci života stáli za stvoření?

Foto popis| Redaktor Petr Vaďura (vlevo)a Jan Sokol při autogramiádě knihy Zůstat na zemi

O autorovi| *Josef Mlejnek, básník a publicista

[verze pro tisk]