Jan Jessenius (Jesenský, 1566–1621) patří mezi nejvýznamnější myslitele sklonku renesance ve střední Evropě. Je znám především jako praktikující lékař, autor lékařských spisů a rektor Karlovy univerzity, který byl za své politické angažmá během stavovského povstání popraven na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Méně známé jsou jeho filosofické názory. Právě k těm se obrací předkládána monografie, usilující o celkovou analýzu Jesseniova díla a jeho zasazení do širokého kontextu renesanční filosofie, jejímiž proudy byl přirozeně v mnoha směrech ovlivněn. Rozbor textů Jana Jesenského se tak zároveň stává předvedením různých myšlenkových směrů na sklonku 16. a počátku 17. století, jakož i konkrétněji stavu filosofického myšlení v určité zlomové epoše v dějinách filosofie v Českých zemích a ve střední Evropě. Rozsáhlou úvodní studii doprovází antologie z Jesseniova díla.