Craig Wright:

Labyrint a bojovník

/Přeložila Michaela Ponocná, Vyšehrad 2008, 345 stran/

Profesor dějin hudby na Yaleově univerzitě analyzuje proměny fenoménu bludiště napříč dějinami i žánry (architektura, náboženství, literatura, tanec i hudba). Odkrývá přitom symbolický význam labyrintu jako cesty od hříchu ke spasení v křesťanské tradici, jeho iniciační roli v přerodu od chlapce v muže nebo velikonočních rituálech. Značnou pozornost věnuje labyrintové hudbě a skladbám Bacha nebo Mozarta. Wright ukazuje na příkladech, že labyrint jako symbol zažil své vrcholy i ztráty významu. Znovuoživení zájmu v 21. století prý dokládá, že labyrint »nepřestává být symbolem věčného lidského úsilí najít nějaké vedení v tomto světě a racionální stezku ke světu příštímu«.