Historie

Týden | 14.7.2008 | : Kultura | : 69 | : Jaromír Slomek

Bohumil Svoboda – Jaroslav V. Polc: Kardinál Josef Beran

Vyšehrad, 277 stran

Rozpracované monografie o statečném pražském arcibiskupovi se po smrti Jaroslava V. Polce (1929–2004) ujal Bohumil Svoboda, autor mj. knižních interview s duchovními Jiřím Rein s bergem, Jaroslavem Škarvadou či Karlem Otčenáškem. Kronikářsky deskriptivním způsobem, místy roztomile toporným, je tu vylíčen Beranův život: „Beranovi rodiče slavili svou svatbu v Plzni v roce 1888. Tři osmičky! (...) První dítě mladých manželů Beranových Josef se narodilo 29. prosince 1888. Tři osmičky!“ Publicistický mi kypřidly průběžně nadlehčovaný (?) text („Představoval si snad ve svém křesťansko-vlasteneckém optimismu, že svou mravní autoritou zastaví komunistický parní válec rozjíždějící se k uskutečnění svých dalekosáhlých cílů?“; bodrý Zápotocký prý Beranovi řekl: „To víte, pane arcibiskupe, my oba to máme těžký. My se musíme na všechno ptát v Moskvě a vy zase v Římě.“) je nakonec přece jen tím, čím chtěl být: plastickým, sugestivním portrétem (koncentrační tábor v Dachau!) muže, jehož se „satanisté“ (Beranův výraz) báli postavit před soud, a tak ho drželi v internaci, v letech 1950 až 1965 na různých místech mimo Prahu, než ho konečně, jako čerstvě jmenovaného kardinála, pustili do Říma bez možnosti návratu. Tam zemřel v květnu 1969.