Knižní tipy

7 / 15

Jihlavské listy | 12.9.2008 | rubrika: Víkend | strana: 21 | autor: -pk
František Bártík: Tábor Vojna ve světle vzpomínek bývalých vězňů (nakl. Vyšehrad, 2008, doporučená cena 228 Kč, 190 stran)
Bývalý politický vězeň Vladislav Vlasák v roce 1998 podotýká: "Mezi ostatními mukly kamarády jsem se cítil svobodně a v lepším duševním stavu než v dnešní české komunistické společnosti, kdy lidé hloupě a debilně vzpomínají na "staré dobré časy". Už ani nevím, jestli mělo cenu se pro tyto otroky nechat léta věznit".
Tábor Vojna leží v oblasti uranového dolu na Příbramsku. K práci tu byli po druhé světové válce nejdříve využíváni němečtí zajatci, po únoru 1948 čeští trestanci, a to ve velké míře z řad politických vězňů.
Autor knihy František Bártík je historikem moderních dějin, v letech 2000 až 2007 byl pracovníkem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Ačkoliv v knize nevypráví žádný mukl z Vysočiny, političtí vězni našeho kraje mohou některé vyprávějící znát. Stejně jako tábor nucených prací Vojnu, pracovní podmínky a krutost bachařů.
Publikace je rozdělena na tři části. První se věnuje jednotlivým obdobím tábora, druhá se zabývá tzv. Bunkrem, což byl vybudovaný podzemní prostor sloužící jako tzv. přísná korekce, třetí část zachycuje historii tábora z pohledu vzpomínek pamětníků.
Knihu lze číst jako dokument, kterému vyprávění muklů dodává na syrovosti a autentičnosti. Obrazová příloha včetně úředních záznamů jen dokresluje ne dobu, ale chování lidí v určité době. Tehdejší velitel tábora Jaroslav D. v policejních výpovědích v roce 1996 většinou již odpovídal, že neví, nepamatuje si, dostával to příkazem a tak strašné poměry tam nepanovaly.
Smysl knihy kromě dokumentární hodnoty a snahy o vyrovnání se s minulostí je i v následujících slovech mukla Františka Zahrádky: "Potom ve výkonu trestu mi bylo vždycky jasné, když jsem stál v jedné řadě s gen. Palečkem, T. Sedláčkem a s dalšími, na které straně jsou zločinci a na které straně jsou lidi, kteří pro Československo dokázali xkrát nasazovat životy. Odpovědnost za to, jak s nimi bylo potom nakládáno, bez nejmenších pochyb padá na celý národ, že to připustil svou lhostejností, pasivitou, tupostí. Každý chlap by měl vědět, že jeho povinností nejen za sebe, ale za svou mámu, za svého tátu, za své děti bylo udělat všecko, aby je nikdo nemohl okrádat, aby je nikdo nemohl utiskovat, to je povinností každého chlapa."