Když jí bylo osmnáct, unesl ji v rodném Bulharsku cikánský gang. Ze dne na den se stala otrokyní rodinné mafie žijící z kuplířství, vydírání a obchodu s bílým masem. Celé čtyři roky z donucení vydělávala svým věznitelům peníze prostitucí, sdílela s nimi každodenní život, a dokonce se stala vyvolenou jejich vůdce. Ten v zemi otrávené korupcí diktoval druhým své zákony a vládl jim metodou zastrašování.

„Když se ohlížím zpátky, s ohromením si uvědomuji, jakou necitelnost ve mně takový život vypěstoval. Stala jsem se stejná jako on. Už jsem necítila vůbec nic. A to mě dodnes trápí ze všeho nejvíc. Nejenom že mě mlátil, znásilňoval a připravoval o důstojnost tím, že mě nutil celá léta k prostituci. Taky mě zbavil všeho lidského, co ve mně bylo. Připravil mě o všechny city. Udělal ze mě stvůru. Přetvořil si mě ke svému obrazu.“

Po několika neúspěšných pokusech o útěk se na ni konečně usmálo štěstí. Stalo se to v době pobytu ve Francii. Svou svědeckou výpovědí u francouzského soudu se významnou měrou zasloužila o odsouzení kuplířů, kteří ji léta bezohledně vykořisťovali, k mnohaletému vězení. Po tomto vítězství však přichází hluboké rozčarování. Jak žít ve vysněné cizí zemi bez povolení k pobytu? Je sice svobodná, ale nemá žádnou ochranu ani prostředky k životu. Náhle se ocitá tváří v tvář sobě samé v zoufalé existenční nejistotě na francouzském chodníku. Ví, že kdyby se vrátila domů do Bulharska, čekala by ji jistá smrt. Rodinný gang zradu nikdy neodpouští…

Je vydaná na pospas prostituci, alkoholu a drogám. Z této pasti se dostává po několika letech za cenu nadlidského úsilí a díky sdružení na pomoc prostitutkám a několika přátelům. Odráží se ode dna a konečně se odvažuje pohlédnout do tváře své minulosti. Proto se o tom všem rozhodla napsat knihu.

Panenka, která řekla ne! líčí neuvěřitelnou životní zkušenost křehké, a přitom bojovné mladé ženy, rozhodnuté čelit osudu, aby mohla konečně důstojně žít život svobodného člověka.

Galině Valkovové je devětadvacet let. Žije nelegálně v Toulouse a bojuje za to, aby se domohla svého práva – získala povolení k pobytu na deset let, jež se uděluje těm, kdo přispěli k rozbití sítí prostituce. Svůj příběh vyprávěla spisovatelce Marianne Jaeglé.