Lidové noviny | 20.8.2009 | : Věda | : 20 | : (ved)

Kritika sociálních poměrů hrála v poselství tohoto proroka stěžejní roli

UKÁZKA Z KNIHY O VĚDĚ

Působil zhruba v první polovině 8. století před naším letopočtem. Byl nejen prvním z klasických proroků, jejichž poselství vyústilo ve vytvoření knihy, ale i mezi nimi prvním, kdo na vlastní kůži zakusil konfliktnost svého poslání.
Prorok Ámos pocházel z Tekóje, lokalizované spíše do Judska (16 km jižně od Jeruzaléma). Nicméně působil v Bételu jako host, kterého tamní kněz Amasjáš vyháněl výslovně právě do Judska. Byl ze zámožné zemědělské vrstvy, živil se jako chovatel dobytka a pěstitel sykomor, tedy fíkovníků egyptských (Ficus Sycomorus).
Ámosova slova se vyznačují mimořádnou ostrostí. Adresována jsou vždy do izraelského prostředí, nikoli do judského, a předznačují pád Izraele.
V Ámosově poselství měla nejprve značný význam sociálně kritická tematika. Nacházíme v něm motivy nezdravých sociálních jevů, zejména právního a hospodářského rázu. Izrael se tehdy sice nacházel na vlně hospodářského vzestupu, ten měl ale svou odvrácenou stránku.
Na sociální rozpory dopláceli chudí a vůbec lidé periferně postavení, přímo či nepřímo zasažení daněmi, které vzrostly v důsledku aramejských válek (druhá polovina 9. století a první třetina 8. století př.nl.). Dlužníků přibývalo a upadali do otroctví. A vedle toho ekonomický vzestup podporoval život v luxusu bez ohledu na negativní důsledky pro chudší část společnosti. Prorok mluvil o tom, co zůstávalo zamlčeno, nevysloveno či alespoň nedostatečně vysloveno. Nebyl ovšem mluvčím strany zastávající určitou ideologii. Mluvil jménem Hospodina jako garanta spravedlnosti, který vyzývá ke společensky žádoucímu jednání v zájmu života vnitřně rozvrstvené společnosti. Sociální situace aktuálně nábožensky kvalifikoval s ohledem na politické možnosti, které by Izrael uchránily před zkázou. V náboženské perspektivě se ale vyjevoval prohlubující se rozpor mezi lidmi a Hospodinem.
Ámos nemohl být sociologem ani politologem, nevycházel z teorií a analýz. Do svých slov však promítal krizi. Předpokládal vpád Asyřanů, kteří se měli obrátit nejen proti Izraeli, ale i proti jeho nejbližším sousedům - Pelištejcům, Foiničanům, Edómcům, Amóncům a Moábům. Tím, že jeho slova vystihla těsnou vazbu mezi situací a budoucností, přesvědčil Ámos blíže neurčitelné, ale přinejmenším sobě blízké prorocké kruhy, aby na něm postavily další tradici. ved

Knihu Jiřího Hoblíka nazvanou Proroci, jejich slova a jejich svět vydalo nakladatelství Vyšehrad. Text zkrátila a upravila redakce LN.

Foto popis| Prorok na ikoně. Vyobrazení Ámose z chrámu v ruském Pskově. Repro MROA

http://archiv.newton.cz/ln/2009/08/20/aa72ea18c132874b4d22c7e97013c151.asp