Kniha předkládá ukázky z rozsáhlé ­hebrejsky a aramejsky psané knihovny rabínského ži­dov­­ství prvních šesti staletí obecného letopočtu. V době, kdy byl Jeruzalémský chrám již jen vzpomínkou a Židé ve stále větší míře žili mimo území země Izraele, prosadila se postupně uprostřed silně rozrůzněného židovství rabínská verze výkladu židovské Bible i způsobu života vůbec. V odpověď na dějinné zvraty přichází rabínská literatura s myšlenkou Hospodinova Učení, Tóry, předané biblickému Mojžíšovi na hoře Sinaj. Tato Tóra od počátku existuje ve dvou podobách: jednak jako písemná tóra, k níž kromě pěti knih Mojžíšových patří také soubor Proroků a Spisů, jednak jako ústní tóra, kterou tvoří texty tanajského (1.–3. stol.) a následného amorajského (3.–6.stol.) období. Množství ukázek ústní tóry bohatě dokládá dvojí modus rabínského myšlení: halachu, která stanoví, jak má Izrael jednat, a agadu, která příběhem osvětluje, kdo vlastně Izrael v pojetí rabínů je.

Soubor překladů z hebrejských a ­aramejských originálů je v češtině prvním svého druhu. Kaž­dému překladu předchází stručný úvod a shrnutí, každý je průběžně opatřen vysvětlivkami pod čarou. Kniha obsahuje glosář ­specificky rabínské a odborné terminologie a rejstříky citátů rabínské literatury, Bible a dalších autorita­­tivních textů i rejstřík jmenný.