Odloučení oblasti náboženství od sféry světské vlády bylo jedním z původních požadavků reformace 16. století. Zda a nakolik bylo toto rozdělení možné a vůbec žádoucí, je otázkou, na niž se v mohutném záběru snaží odpovědět kniha známého historika reformace Martina Wernische. Ukazuje, po jakých dějinných cestách a z jakých důvodů se z teologických otázek nastolených reformačními mysliteli rodila ­témata politická. Obrací se nejprve k samotným předpokladům rozlišení obou oblastí a vyzdvihuje postupné formování politické teorie i praxe u Martina Luthera a Philippa Melanchthona. V další části se v rámci tří velkých okruhů věnuje řešení vztahu náboženství a politiky u curyšského reformátora Huldrycha Zwingliho, u ženevského reformátora Jana Calvina a v kruzích monarchomachů, prosazujících právo poddaných svrhout tyranského panovníka. Díky své důkladnosti a šíři pojednává ovšem celou řadu dalších témat a nabízí tak ucelené a plastické, speficky pojaté vykreslení vývoje reformačního myšlení, jemuž právě napětí mezi světskou a Boží vládou udílelo základní pohyb. Knihu doplňují podrobné rejstříky, chronologická tabulka a přehledná bibliografie.