Knižní novinky | 23.1.2012 | Rubrika: Knižní tipy | Strana: 29 | Autor: MILENA NYKLOVÁ
Velice mě překvapilo, jak se autorovi knihy Gladiátoři – Krutá podívaná ve starověkém Římě Rogeru Dunklemu (přeložila Kateřina Novotná, vydal Vyšehrad) podařilo napsat tak napínavou historii tohoto sportu a divadla zároveň. Mohl to být velice nudný příběh o pouhých faktech, ale autor si zjistil, co o nich kdekdo napsal a kostru oblékl do pestrých šatů individuálních životů. Jak se tu dozvíme, pořádaly se gladiátorské hry původně na pohřbech k uctění mrtvého. V Homérově Iliadě slavné pohřební hry pořádá Achilleus k uctění mrtvého Patrokla.
Později se už konaly celý den, dopoledne se odehrála štvanice zvířat, v poledne poprava odsouzence a odpoledne bylo gladiátorské představení.
Po něm se diváci mohli jít do arény kochat zabitými, z čehož vyplývá, že hlavním podnětem ke gladiátorským hrám byla touha lidí vidět smrt a kochat se „obludnými rozkošemi“, jak to Roger Dunkle charakterizuje. Gladiátoři byli většinou otroci a odsouzenci, ale pokud se v gladiátorské škole někdo vyučil na gladiátora a byl jím dobrovolně, tak v tom hrály roli peníze a sláva. V našem povědomí byly gladiátorské hry spojeny s křesťanským mučednictvím; křesťané ale nemohli zápasit, ti byli předhozeni dravým šelmám. Nejslavnější arénou, kde se zápasy odehrávaly, bylo římské Koloseum, postavené kolem roku 80 po Kr. Hry byly zakázané v roce 440 po Kr., ačkoliv podle Dunkleho byly „symbolem ryzího římanství“. Je to výtečně napsaná a také přeložená kniha.

Foto popis|