Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Tanu rabanan  »  Mojžíš v rabínských učebnách - recenze

Mojžíš v rabínských učebnách - recenze

Magazín Víkend DNES | 16.4.2011 | rubrika: Recenze | strana: 40 | autor: Adam Borzič


Vyšla ojedinělá ANTOLOGIE RABÍNSKÉ LITERATURY, která pomáhá vplout do širokých vod rabínské tradice a neutopit se v nich.

S rabínskou literaturou se mohl český čtenář setkávat pouze příležitostně – prostřednictvím skromných výběrů či citací v odborných textech. To se nyní mění. Evangelický teolog, starozákoník Petr Sláma sestavil antologii rabínské literatury, texty sám přeložil, okomentoval a doplnil rozsáhlou úvodní studií. Antologie nese název Tanu Rabanan, což aramejsky (mimo jiné) znamená „Naši mistři vyučovali“.
Antologie zahrnuje ukázky z formativních textů židovské tradice z období 2.–7. století n. l. Mapuje prakticky celé území rabínského písemnictví. Zahrnuje ukázky z Mišny, Tosefty, targumů, midrašů, Jeruzalémského a Babylonského talmudu. Oproti jiným podobným antologiím nevynechává ukázky z Mišny, která bývá opomíjena pro nedostatek čtenářsky vděčných hagadických („vyprávěcích“) pasáží.
Lid Vyvolený a jeho povinnosti Rabínská literatura je pochopitelně spjatá s židovskou Biblí, kterou znají křesťané pod názvem Starý zákon. Hermeneutickým východiskem (tedy východiskem a metodou porozumění – pozn. red.) je teorie podvojné Tóry (hebrejsky učení). To znamená, že Bůh na počátku dějin zjevil Židům tajemství života. Tento dar obdrželi Židé prostřednictvím Mojžíše na hoře Sinaj – zde se jim dostalo Učení.
Písemnou část Tóry tvoří pět knih Mojžíšových, ústní Tóra je pak zaznamenaná právě v rabínské literatuře. Je souborem komentářů k Tóře písemné, a ta je bez ní nemyslitelná. Teprve spojení písemné i ústní tradice tvoří v judaismu celek zjevení. Ústní Tóra je zárukou výsostného vztahu, který panuje mezi Bohem a Vyvoleným lidem a současně zabraňuje ustrnutí zjevení v písemném tvaru. Na důležitosti tak nabývá interpret Písma.
Vztah mezi písemnou a ústní Tórou dokládá Petr Sláma na krásném anekdotickém vyprávění z Babylonského talmudu, kdy je Mojžíš přenesen do učebny slavného rabi Akivy ben Josefa a nerozumí ničemu, co se zde učí. Když ale výklad dospěje k nejasnému místu, ptají se žáci Akivy: „Rabi, odkud to máš?“ A ten jim odpovídá. „To je přece Mojžíšovo ustanovení ze Sinaje.“ A Mojžíšova mysl se uspokojí. Podle Petra Slámy touto scénou rabínští učenci „vyjadřují, že jsou si vědomi propasti, která zeje mezi stále aktualizovanými výklady Písma (Akiva) a jeho původní podobou (Mojžíš)“.
Nicméně odvolávání se na Mojžíšova ustanovení představuje teologický základ, axiom, k němuž se hnutí rabínského judaismu hlásí a z něhož vychází. Rabíni jsou živými ústy Tóry a jako takoví jsou Bohu milejší než Tóra písemná.
Blaze těm, kdo se jí drží Petr Sláma nás v pronikavé úvodní studii seznamuje s celým kontextem rabínské literatury, s dějinami rabínského judaismu, s jeho historickým rámcem i tradiční rabínskou periodizací dějin, seznamuje nás s vykladačskými pravidly a žánry rabínské literatury. Všímá si recepce židovské tradice v okolním světě, zvláště v křesťanství. Zde stojí za zmínku, že vedle tradičně nenávistných apologeticky zabarvených zpráv o rabínském judaismu nacházíme v křesťanství i upřímné snahy pochopit rabínský diskurz a vést s ním dialog (například u učenců Mikuláše z Lyry, Johannesa Reuchline nebo Pica della Mirandoly). Autor si všímá také toho, jak byl okolní svět zaznamenaný v rabínské literatuře, a nevyhýbá se ani kontroverzním tématům, jako je zobrazování Ježíše v rabínské tradici, které je sice nelichotivé, avšak pochopitelné a svým celkovým významem okrajové.
Vedle rabínského judaismu Sláma mapuje i další podoby židovské tradice a jeho židovského myšlení v dějinách, zmiňuje významné středověké komentátory, jakými byli Raši nebo Rambam (čili slavný aristotelik Moše ben Maimon) či pražskými magickými legendami opředený Maharal (rabi Löw). Do celkového kontextu judaismu zasazuje i židovskou filozofii a mysticko-teosofické tradice kabaly a chasidismu a ukazuje i nejnovější vývoj vrcholící v sionistickém hnutí a v současném studiu judaistiky.
Tato antologie si zaslouží pozornost čtenářů zejména proto, že poučeným, leč čtivým způsobem pomáhá vplout do širokých vod rabínské tradice a neutopit se v nich. Výběr přeložených textů sice zrcadlí překladatelovy preference, jak ostatně sám v úvodu doznává, leč představuje zajímavý a reprezentativní vzorek.
Můžeme si pouze přát, aby Slámova antologie nezůstala osamocená. Bylo by jistě zajímavé sestavit obdobnou antologii, která by se zaměřila na konkrétní téma. Ponořit se do předložených textů může obohatit i čtenáře nežidovského, vždyť, jak čteme v jednom z traktátů: „Velká je Tóra, neboť těm, kdo ji činí, dává život v tomto i budoucím věku... Stromem života je těm, kdo se jí chopí, blaze těm, kdo se jí drží.“

O knize Petr Sláma Tanu Rabanan. Antologie rabínské literatury. Vyšehrad, Praha 2010, 552 stran, doporučená cena 498 korun.


O autorovi| Adam Borzič, Autor je tajemníkem Společnosti křesťanů a Židů, kromě toho studuje Evangelickou teologickou fakultu UK v Praze a věnuje se literární tvorbě. Překládá z angličtiny a chorvatštiny.



Zpět na knížku "Tanu rabanan".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook