Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Antonín Dvořák  »  Antonín Dvořák - Český časopis historický

Antonín Dvořák - Český časopis historický

Klaus Döge

Antonín Dvořák. Život – dílo – dokumenty

Praha, Vyšehrad 2013, 360 s., ISBN 978-80-7429-297-2.

„Buďme rádi, že jsme se v dnešní době, vyznačující se nedostatkem produktivity a důrazem na

reflexi, setkali ještě s naivně cítícím, radostně tvořícím talentem, jakým je Dvořák.“

 

Tato slova napsal proslulý hudební kritik Eduard Hanslick v recenzi na provedení Symfonie

D dur, op. 60. Antonín Dvořák byl jednou z nejvýznamnějších postav české kultury v druhé

polovině 19. století. Jakkoliv by se mohlo zdát samozřejmé, že dvořákovská monografie bude

dílem našich hudebních vědců, nakladatelství Vyšehrad se rozhodlo připravit české vydání

knihy německého muzikologa. Výběr tohoto titulu, který v započaté řadě knih o světových hudebních

skladatelích navázal na předchozí životopis Johanna Sebastiana Bacha od Christopha

Wolffa, nebyl náhodný. Döge se Dvořákem zabýval velmi hluboce a byl také v těsném kontaktu

s řadou badatelů u nás. I přes četnost nejrůznějších dvořákovských publikací si proto již německé

vydání z roku 1991 získalo velké uznání a druhá přepracovaná a doplněná verze (1997) se

stala předlohou k českému překladu.

V úvodu knihy jsou v chronologickém přehledu uvedeny události z Dvořákova života

i z dobového dění. Samotný životopis, jenž je ústřední částí knihy, je rozčleněn do sedmi hlavních

oddílů s dalšími menšími kapitolami. V nich se Döge snaží Dvořákovu osobnost sledovat

v celé šíři, tedy jako hudebníka, skladatele i soukromou osobu s rodinným životem a běžnými

lidskými starostmi. Čtenář tak může poznávat jeho životní osudy skutečně komplexně. Stejným

způsobem se autor díla věnuje i skladatelskému vývoji Dvořákovu. Tyto oddíly jsou vedle

slovních popisů a rozborů doprovázeny četnými notovými ukázkami, které text vždy názorně

ilustrují (ať v podobě plné partitury, či v podobě klavírního výtahu, jedná-li se např. o ukázku

skladatelova harmonického myšlení). Döge se také umně vyhnul příliš jednostrannému

zaměření knihy na hudební problematiku a zasadil Dvořákův život do rámce dobových událostí,

které se více či méně dotýkaly i samotného skladatele. Text je doprovázen velkým počtem

vyobrazení, zejména fotografií, tištěných i rukopisných notových materiálů, plákátů a programů

koncertů.

První oddíl, věnovaný mládí Antonína Dvořáka, shrnuje stav a proměny české společnosti

v polovině 19. století. Vedle rozvoje techniky a průmyslu je to také národní obrození a s ním

spojený nový rozvoj českého jazyka. Autor se v některých pasážích přidržuje klišé o „době temna“

a habsburském útlaku bez významnější zmínky o kulturních skvostech domácího umění

i literatury českého baroka, což je však ovlivněno optikou, s níž předcházející období hodnotili

národní buditelé a ze které Döge také pravděpodobně vycházel. Celkově však kapitola čtenáře

dobře uvádí do tehdy aktuálních společenských témat, jež měly přímé dopady i na Dvořákův

život. Barvitě je popsán rodičovský dům a stejně tak podpora ze strany rodičů, které se od nich

mladému Antonínovi dostalo. V této souvislosti se zmiňuje také slavný padělek tovaryšského

listu ze Zlonic, dle něhož se mladý hudebník vyučil řeznickému řemeslu. Pozdější bádání však

prokázalo, že tento list pochází s největší pravděpodobností z počátku 20. století a řada zde

jmenovaných osob vůbec neexistovala. Naopak se zdá, že rodiče Dvořáka poslali do Zlonic

právě proto, aby mu zajistili dobré hudební školení u zdejšího kantora Antonína Liehmanna.

Stejně zasvěcené jsou také kapitoly k Dvořákovu pražskému studiu na Varhanické škole,

kterou absolvoval s výtečným prospěchem. Podrobně, nakolik to umožňují dostupné prameny,

autor sleduje následující léta, kdy se mladý hudebník osamostatnil. Zde je soustředěna

celá řada detailů z Dvořákova působení v kapele Karla Komzáka a jeho postupné poznávání

společenského života Prahy. V té době došlo k opětovnému oživení českého národního života,

jehož centrem bylo mimo jiné Prozatímní divadlo. Komzákova kapela byla angažována jako

orchestr Prozatímního divadla a violista Dvořák tak získal možnost setkat se s řadou významných

evropských hudebníků, kteří do Prahy zajížděli a jejichž hudbu navíc na orchestrálních

koncertech často sám hrál. Zároveň se věnoval soukromé výuce klavíru, čímž si vylepšoval příjmy,

a jako samouk se dále vzdělával v kompozici. O jeho zájmu v této oblasti svědčí i to, že se

 

zúčastňoval kupříkladu setkání u básnířky Elišky Krásnohorské, kde se ve společnosti učenců

a umělců kromě jiného debatovalo také nad hudební deklamací rozvíjející se češtiny. Z té doby

pocházejí některá vokální díla jako cyklus písní Cypřiše či první opera Alfred, ačkoliv ta má

německé libreto.

V roce 1871 Dvořák ukončil angažmá v Prozatímním divadle, aby se mohl více věnovat

kompozici, a třetí oddíl knihy je věnovaný jeho prosazení jako hudebního skladatele. Tyto

kapitoly prostupuje neuvěřitelná píle a cílevědomost, s jakou hudební skladatel pracoval. Text

je obohacen o ohlasy na provedení Dvořákových děl. I přes výtky, jež zaznívají v dobových

kritikách, stal se Dvořák během krátké doby na domácí půdě známým skladatelem. Velkým

úspěchem bylo především provedení hymnu Dědicové Bílé hory na text Vítězslava Hálka. V této

době Dvořákův život získává nový rozměr, který bude hrát významnou roli až do jeho smrti.

Po svatbě s Annou Čermákovou, s níž prožil šťastné manželství, se kromě hudby středem jeho

zájmu stala rodina a vztah k ní je dalším leitmotivem této knihy.

Skutečným průlomem Dvořákovy kariéry bylo několikeré udělení státního stipendia

a zájem, který jeho skladby, zejména Moravské dvojzpěvy, vzbudily u Johannesa Brahmse. Ten

svého českého kolegu doporučil berlínskému nakladateli Fritzi Simrockovi, s nímž Dvořák

navázal dlouholetou spolupráci. Döge v tomto místě nechává promlouvat především dopisy

mezi těmito třemi muži, které dobře ilustrují počátky jejich vztahů. V Brahmsovi Dvořák získal

celoživotního přítele, v Simrockovi pak uznávaného a zkušeného nakladatele s rozsáhlou

distribuční sítí. Jeho vydání Moravských dvojzpěvů a Slovanských tanců získalo Dvořákovi

mezinárodní věhlas, následovaný úspěšnými provedeními symfonických děl i oper ve významných

kulturních centrech.

Döge se zabývá také problémem, který od počátku 80. let ovlivňoval česko-německé vztahy

a dotýkal se nemálo i samotného Dvořáka. Šlo o uznání jazykových práv českého národa.

Dvořákova pozice byla nezáviděníhodná. V řadě německy mluvících zemí se jeho díla coby

českého skladatele uváděla stále složitěji. Skladatel si to uvědomoval a svého přítele, vídeňského

dirigenta Hanse Richtera dokonce v dopise vyzval, jestli by raději místo Slovanské rapsodie nevybral

jinou kompozici, jež by nebyla národnostně zabarvena. Někteří domácí činitelé naopak

Dvořákovi vyčítali, že svým mezinárodním úspěchem opouští českou národní věc ve prospěch

osobní kariéry. Dvořák od té doby žádal nakladatele Simrocka, aby byly jeho skladby opatřeny

na titulních stranách také českými texty. Nakladatel, jenž dosud vše tiskl v němčině, z toho

nebyl nijak nadšen, což ostatně ani neskrýval.

Tyto národnostní rozmíšky však otevřely Dvořákovi cestu do Anglie, kde byla jeho hudba

přijímána se skutečným nadšením a bez promítání negativních rozporů vůči slovanským

národům a kultuře. Spolupráce s Anglií však přinesla další roztržky se Simrockem. Neshody

nakonec vedly k přerušení spolupráce, k jejímuž obnovení došlo až během Dvořákova pobytu

ve Spojených státech. Závěrečné životopisné oddíly se zabývají styky s Anglií, působením

v Americe a posledním létům života. V souvislosti s přijetím místa v USA se Döge věnuje nejen

jeho hudební a pedagogické činnosti, ale zabývá se také tím, jak na Dvořáka nový svět působil,

jaká očekávání zde na něj byla kladena a jak se skladatele dotýkaly aktuální problémy americké

společnosti. Vedle kulturních vlivů a zájmů to byla například hospodářská krize, která propukla

v roce 1893 a zasáhla také mecenáše Národní konzervatoře hudby v New Yorku, na níž

Dvořák vyučoval skladbu. Nějaký čas se jej tedy kvůli zpožďujícím se výplatám mezd dotýkaly

existenční nesnáze. Ty, ačkoliv se v průběhu třetího roku učení na newyorské konzervatoři

srovnaly, kromě jiného přispěly k jeho rozhodnutí ukončit prodlouženou smlouvu dříve a vrátit

se natrvalo do Evropy.

V další částí knihy jsou otištěny Dvořákovy rozhovory pro tisk, rozsáhlý článek o Franzi

Schubertovi a také výbor z jeho korespondence s Fritzem Simrockem. Ten odkrývá vývoj osobních

vztahů mezi českým hudebním skladatelem a velkým německým nakladatelem a zároveň

také umožňuje nahlédnout do obecné problematiky vztahů mezi autory a vydavatelskými

domy v druhé polovině 19. století. Dögeho dílo uzavírá čtveřice esejů, přibližujících pohledy na

Dvořákovu skladatelskou osobnost a způsob jeho kompoziční práce.

Kniha Klause Dögeho je po všech stránkách vydařeným dílem. Ačkoliv má parametry

vědeckého díla s rozsáhlým poznámkovým aparátem, důležitými odkazy na prameny i s všeobecným

rejstříkem, je napsána čtivým jazykem. Po faktografické stránce je kniha velmi přesná:

jedinou vzácnou chybou je uvedení Lužanské mše D dur, objednané Josefem Hlávkou, jako

díla pro sóla, sbor a orchestr (s. 177), přičemž tato první verze byla pouze s doprovodem varhan,

neboť do malé soukromé kaple v Lužanech by se instrumentální aparát ani nevešel. Zmíněné

dílo Dvořák instrumentoval až později pro londýnského nakladatele Novella, což je již správně

uvedeno v poznámce pod čarou.

Nespornou zásluhu na podobě českého vydání má autorka překladu Helena Medková

a muzikolog Jan Kachlík, jenž se ujal odborné revize knihy. Dögeho dvořákovská monografie je

významným a kvalitním příspěvkem k osobnosti velkého skladatele i ke kulturnímu prostředí,

v němž se pohyboval.

Lukáš Vytlačil



Zpět na knížku "Antonín Dvořák".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook