Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Černá kniha globalizace  »  Černá kniha globalizace - Recenze MF Dnes

Černá kniha globalizace - Recenze MF Dnes

 

Černá kniha globalizace
Mladá fronta DNES | 26.7.2008 | : Kavárna - recenze | : 28 | : MILAN VODIČKA

Čtení o tom, jak pašeráci, obchodníci s lidmi či zloději nápadů KRADOU GLOBÁLNÍ EKONOMIKU a kupují si náš svět.

Ukrajinské letadlo, které v roce 1999 dopravovalo slovenské zbraně do Súdánu, bylo zapůjčeno jakousi syrskou firmou registrovanou v Čadu a evidováno bylo v Ghaně. Bylo to však jen jedno z jeho mnoha převtělení.
Takhle nějak by mohl začínat další román Fredericka Forsytha, spisovatele, o němž se říká, že všechny triky, které vymyslel pro své hrdiny, osobně vyzkoušel, aby vše bylo co nejvěrohodnější.
Někdejší politik (ministr ve venezuelské vládě - samozřejmě dlouho před Hugo Chávezem), ale také bývalý výkonný ředitel Světové banky, nyní šéfredaktor prestižního amerického magazínu Foreign Policy, v Libyi roku 1952 narozený Moisés Naím se ve své Černé knize globalizace obešel bez triků, byť popisované reálné děje jsou někdy právě jak od Forsytha - včetně v úvodní větě vzpomenutého letadla. Naím „jen“ líčí, jak se věci mají. Přesněji: dívá se na odvrácenou tvář globalizace. Na obchody s diamanty, opiem, otroky a dalšími lidmi včetně jejich orgánů... Na krádeže nápadů, značkové pirátství, na obchody se zbraněmi... A rovněž na praní špinavých peněz a podvody všeho druhu.
Že jste o tom všem už někdy něco slyšeli? Ručím za to, že ne v takovéto podobě a koncentraci. Naím v knize, jejíž originál vyšel roku 2005, fakta vykládá v souvislosttech. Ilegální obchod tvoří v éře globalizace pětinu světového hospodářství. Bez obalu řečeno, pašerákům, obchodníkům s lidmi a pirátům se daří vyfouknout „těm ostatním“ světovou ekonomiku rovnou pod nosem.
Výživných dvacet let Svět za posledních téměř dvacet let obdivuhodně zbohatl a propojil se díky globalizaci. Avšak tatáž revoluce, která uhladila cestu pro volný pohyb myšlenek a zboží k našemu prospěchu, prorazila široké průchody i v železných oponách, jež spouštěly vlády států proti obchodníkům z podsvětí. V éře, kdy hranice padají, elektronické peníze lze přesouvat kliknutím myši a kdy rolníci mohou řídit zavodňování svých polí mobilním telefonem přes půl planety, nastává zlatá éra zločinu, zatímco se uklidňujeme iluzí, že na tyhle šíbry díky satelitům a počítačům lépe vidíme. Opak je pravda: oni mají satelity a počítače taky, a často lepší. Bývají o krok vpředu. Například mohou během minuty změnit registraci letadla, takže v Africe nebylo nic divného, když letouny, které vezly zbraně protivládním povstalcům, na zpáteční cestě převážely zraněné vládní vojáky do metropole.
Před dvaceti lety byl obchod s nezákonnými kopiemi zboží téměř zanedbatelný. „Naklonované“ rolexky nebo adidasky tehdy byly i pro výrobce originálů spíše kuriozitou. Dnes si padělatelé kupují stroje ve stejných továrnách jako skutečná firma. Není divu, že se v tomto byznysu otočí na 800 miliard dolarů ročně.
Za dvacet let se desetkrát zvýšil objem vypraných špinavých peněz; dneska dělá jeden a půl bilionu dolarů ročně. Nikdy nebylo snazší opatřit si zbraně ve velkém, přestože většina lidí si myslí opak.
A za posledních dvacet let se stalo novodobými otroky víc lidí, než kolik jich bylo jako černý eben přepraveno z Afriky do Ameriky za čtyři sta let klasického otrokářství.
Jestliže se praní špinavých peněz zdesetinásobilo, je třeba dodat, že běžný světový obchod se sotva ztrojnásobil. Byznys s padělky známých značek roste osmkrát rychleji než ostatní obchod.
Rtuťovití zločinci Ale tohle pořád ještě není to hlavní, co má Moisés Naím na srdci. Jde mu o následující: může se vám klidně stát, že si od zločinců, kteří obchodují s prostitutkami nebo dodávají indické ledviny přes turecké prostředníky do jihoafrických nemocnic pro německé zákazníky, koupíte byt od jejich vážené a vyhlášené developerské firmy nebo výtečně povečeříte u svíčky v jedné z jejich restaurací.
Dobro a zlo se už promísily, protože zločinci investují do legálního podnikání i dobročinnosti, ovlivňují vlády a kupují si celé státy. Obchod je pro ně to hlavní, zločin až to druhé. Jejich ekonomická síla zmutovala v politickou moc, což může vyústit v „kriminalizaci národních zájmů“.
Spoustu míst, o nichž Naím píše, osobně navštívil a vše dokumentuje na fascinujících příbězích. Například amorfnost „spořádaného zločince“ ukazuje na případu ruského bývalého pilota Viktora Buta, jehož letadla zásobují současně Taliban a Američany v Iráku. Autor dochází -spíše mezi řádky - k závěru, že tihle lidé a jejich byznys jsou to pravé nebezpečí hrozící světu. Touha vydělat je stejnou vrtulí jako náboženský fanatismus. Jenže my jsme si vybrali spektakulárnější, byť zdaleka ne tak významnou hrozbu. Média a politici jsou posedlí teroristy, opakují jako mantru, že jim nedovolíme, aby změnili náš život, ale „sítě mezinárodních obchodníků s nezákonným zbožím mění náš život mnohem víc“.
Zatímco USA se chystaly na Irák, protože se bály jeho zbraní hromadného ničení, které - jak se ukázalo - nebyly, otec pákistánské jaderné bomby Abdul Kadír Chán měl svůj atomový supermarket otevřený dokořán pro každého zájemce. Moisése Naíma to nepřekvapuje: 11. září 2001 podle něj demonstrovalo přetrvání starých instinktů, protože „místo vedení války proti novému nadnárodnímu nepříteli se zlověstnou mobilitou si Bushova administrativa zvolila válku proti národním státům“.
Nejhorší je, že proti téhle lavině bychom byli skoro bezmocní, i kdybychom ji vzali na vědomí. Zatímco stát je ze své podstaty byrokratický, svět mezinárodního podnikání-zločinu vytváří sítě, které se chovají jako rtuť. „Jakmile se je někdo pokusí uchopit, proklouznou mu mezi prsty a vytvoří spoustu malých, rychlých kapiček,“ praví Moisés Naím a my máme o čem přemýšlet.

***

O knize Černá kniha globalizace

Napsal Moisés Naím. Přeložil Jindřich Manďák. Vyšehrad, Praha 2008, 304 stran, náklad neuveden, doporučená cena 348 korun.

Foto popis| TADY PRAVOU NENAJDEŠ Padělky na tržišti v ulicích města Hefei v čínské provincii Anhui, červen 2006. V tom čase, psaly agentury, Čína produkovala sedmdesát procent všech světových padělků disků s hudbou a filmem.
Foto autor| FOTO: AFP/PROFIMEDIA. CZ

 



Zpět na knížku "Černá kniha globalizace".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník