Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem  »  Cyril a Metoděj - www.stavitele-katedral.cz

Cyril a Metoděj - www.stavitele-katedral.cz

Praha: Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem – nejnovější kniha Vladimíra Vavřínka

 

V roce 1963 u příležitosti 1 100. výročí příchodu Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu vydalo Nakladatelství Vyšehrad knihu Vladimíra Vavřínka (ročník 1930) „Církevní misie v dějinách Velké Moravy“. O padesát let později se autor, známý český byzantolog, k oblíbenému tématu vrátil, knihu zcela přepracoval a výrazně rozšířil a pod názvem „Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem“ ji vydalo stejné nakladatelství.

   Kniha vyšla u příležitosti 1 150. výročí příchodu „soluňských bratří“ na Velkou Moravu a je jedním z holdů jejich významnému dílu. Vedle rozsáhlých výstavních projektů (Brno, Olomouc, Praha) lze její vydání považovat za jeden z vrcholů oslav cyrilometodějského roku.

   Autor s využitím nových poznatků vypráví příběh cyrilometodějské misie, kterou zasazuje do kontextu tehdejších dějin. Hned v úvodu zasvěceně provází čtenáře Konstantinopolí 9. století a snaží se „ukázat“, jak toto velkolepé a nádherné město muselo působit na posly ze vzdálené Velké Moravy.

   Podrobněji představuje byzantské prostředí, z něhož oba bratři pocházeli, věnuje se i dějinám Byzance, jejichž poznání je důležité pro pochopení následných událostí. Věnuje se kupř. období ikonoklasmu (obrazoborectví), které bylo nejen významné v dějinách Byzance, ale samotným obrazoborectvím se zabýval i mladý Konstantin, jenž polemizoval s názory ikonoklastů.

   Významným mezníkem v životě obou bratrů bylo objevení údajných ostatků sv. Klimenta Římského, které jim pak mimo jiné „otevřely“ nejen brány Říma, ale i náruč papeže Hadriána II. Sv. Kliment se stal oblíbeným světcem na Velké Moravě a jak víme, první kostel založený Přemyslovcem Bořivojem na jeho hradišti Levý Hradec po jeho křtu, jenž provedl Metoděj, byl rovněž zasvěcen právě tomuto světci. 

   Hlavními „hrdiny“ knihy nejsou pouze oba věrozvěstové, významné role, a to nejen ve vztahu k cyrilometodějské misi, hráli kupř. byzantští císaři (Michael III., Basileos I.), papežové (Hadrián II., Jan VIII. a Štěpán V.), konstantinopolský patriarcha Fotios, moravská knížata Rastislav a Svatopluk, východofranský král Ludvík Němec či nitranský biskup Wiching. Nelze zde vyjmenovat všechny…

   Vladimír Vavřínek ale největší pozornost věnuje životu a dílu obou bratrů. Vzdělanějším a vlivnějším byl bezpochyby mladší Konstantin, Metoděj byl z počátku jakoby v jeho stínu a spíše svému bratrovi pomáhal a sloužil. Konstantin a Metoděj nebyli prvními křesťanskými misionáři na našem území (Bavoři, Frankové, severoitalští misionáři), jejich vliv byl ale časem tak velký, že z něj měli „latinští“ kněží strach.

   Jedním z největších přínosů cyrilometodějské misie na Velkou Moravu je bezpochyby vznik staroslověnského písemnictví. Staroslověnština se ve své době stala nadnárodním komunikačním prostředkem Slovanů a patří dokonce mezi nejstarší spisovné jazyky v Evropě. Konstantin navíc vytvořil pro potřeby slovanského jazyka nové písmo, hlaholici. Jedná se o dílo originální, i když víme, že se inspiroval písmem řeckým, hebrejským a také některými dalšími orientálními grafickými systémy. Spolu s bratrem rozšířil i slovní zásobu. Mnoho slov vymysleli, další pak převzali z jiných jazyků, jak dokazují různé dochované jazykové stopy předcyrilometodějských misií. Obdivuhodné je i jejich překladatelské dílo. Vždyť přeložili téměř celou bibli a Starý zákon prý Metoděj přeložil za necelý rok!

   Konstantin s Metodějem museli čelit mnoha protivenstvím, své misijní dílo museli několikrát obhajovat a vždy se jim to podařilo. Metoděj po bratrově předčasné smrti pokračoval v jejich díle dál a po první cestě do Říma se nakonec vrátil na Moravu jako misijní arcibiskup.

   Část textu je věnovaná také dějinám Velké Moravy od jejich počátků ve 30. letech 9. století až po její pád na počátku 10. věku. Nejvíce pozornosti si zasloužili kníže Rastislav, který požádal byzantského císaře Michaela III. o křesťanské misionáře, a pak jeho synovec Svatopluk, za jehož vlády dosáhla Velkomoravská říše největšího územního rozsahu.

   Autor pojednal v několika kapitolách také o církevní architektuře Velké Moravy a „nedobytném“ Rastislavovu Veligradu. Více se věnuje také dvěma nejvýznamnějším písemným pramenům o životě a díle obou soluňských bratrů, legendám, jež byly sepsány „krátce“ po jejich smrti (Život Konstantinův a Život Metodějův).

   Vedle Byzance a Velké Moravy přibližuje Vladimír Vavřínek také dějiny Bulharska, které se po vyhnání slovanských kněží z Velké Moravy stalo jejich novým útočištěm, kde mohli Konstantinovi a Metodějovi žáci dále pokračovat ve své započaté práci.

   Poslední část knihy přibližuje cyrilometodějské dědictví, zejména ve vztahu k „zemím“, v nichž se slovanská liturgie uchytila.

   Kniha Vladimíra Vavřínka „Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem“ je velice čtivá. Významnou součástí textu je černobílý obrazový doprovod, ale nechybí i barevné obrazové přílohy. Velkým plusem je určitě publikování obrázků modelů a map vytvořených pro brněnskou výstavu „Cyril a Metoděj – doba, život, dílo“. Čtenář si tak může udělat o řadě informací mnohem lepší představu.

   Kniha, jejíž obálce vévodí nejstarší dochované vyobrazení Cyrila a Metoděje ve středověké knižní malbě z Misálu Jana z Budova (1384), je skutečným holdem oběma slovanským věrozvěstům, především pak jejich vlivnému dílu a odkazu. Je velice záslužné, že byla tato podnětná publikace vydána právě letos, v roce připomínky 1 150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na naše území. 

 

Marek Zágora

http://stavitele-katedral.cz/praha-cyril-a-metodej-mezi-konstantinopoli-a-rimem-nejnovejsi-kniha-vladimira-vavrinka/

Vladimír Vavřínek, Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, Vyšehrad, Praha 2013,  384 stran, doporučená cena 328

 

Z obsahu:

Příchod Moravanů do Konstantinopole

Byzanc

Solunští bratři před odchodem z Byzance

...rudis adhuc christianitas gentis Maraensium

U Rastislava

U prahů apoštolských

Metoděj – arcibiskup svaté církve moravské

Slovanské písemnictví na Velké Moravě

Poslední léta moravské církve

Cyrilometodějské dědictví

 

I



Zpět na knížku "Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 1/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 1/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook