Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem  »  Cyril a Metoděj - Literární noviny, Nové knihy, Ivan Matějka

Cyril a Metoděj - Literární noviny, Nové knihy, Ivan Matějka

Nahé jsou všechny národy bez knih

Tisíc sto padesát let, která uplynula od příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu, nenechala v klidu ani české nakladatele. Na knihkupeckých pultech se objevilo hned několika knih – ať již zbrusu nových či reedic, těch, které se už před časem ukázaly pro čtenáře zajímavé. S jednou z nejpozoruhodnějších publikací přišla ovšem instituce, která nemá nakladatelskou činnost v hlavním popisu práce.

 

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti – tedy v samém centru konstantinskometodějské mise (součástí muzea je i Památník Velké Moravy ve Starém Městě, muzeum pečuje také o některé velkomoravské archeologické lokality) – přišlo s Pravdivým příběhem byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Papírová kazeta s tímto názvem skrývá viditelně tři samostatné knihy. K těm se ovšem pojí ještě dva skryté kompaktní disky – na jednom je audiokniha, na druhém počítačová hra. Možnosti jsou tu tedy využity vrchovatě.

První složkou kompletu je svého druhu beletrizovaná kronika Velké Moravy v letech 6371 až 6415 od stvoření světa, tedy jak mi dnes říkáme 863 až 907 našeho letopočtu – Slovo paměti. Spisovatelka Renata Štulcová – za výtvarné podpory Renáty Fučíkové, s níž se sešla už v několika knihách – vypráví děje velkomoravské slávy a zmaru ústy Konstantina zvaného také Filozof a následně ústy Gorazda, zvaného Učený, žáka Konstantinova a nástupce Metodějova na arcibiskupském stolci (s Metodějem ovšem sdílel i věznění v kobkách ellwangenského kláštera). V textu se objeví i celý Proglas s nezapomenutelnou ideou: „...bezbranné jsou národy bez knih...“ Renata Štulcová Slovem paměti navazuje na svůj román Mojmír, z roku 2010, který byl inspirován dějinami Velké Moravy. Vyprávění je stylizované do jazyka dávných kronik, obrací­li se tedy zejména k mladému čtenáři, obrací se ke čtenáři už s jistou zkušeností s knihami a jazykem. Těm s menší čtenářskou zkušeností je určen samostatný komiksový sešit, v němž hlavní dějovou linii románu prostřednictvím obrázků a minima textu převedla čerstvá absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti Johana Motičáková. Ta navazuje na dobrou tradici českého původního komiksu, který se často sytil literárními motivy.

K prozaické knize je přiložen kompaktní disk s načtenými deseti klíčovými kapitolami Slova paměti. V dramaturgii Jiřího Jilíka je čtou uherskohradištští a brněnští herci Vladimír Doskočil, Ladislav Kolář a Bedřich Výtisk. Kapitoly jsou proloženy hudbou a zpěvem Jiřího Pavlici a Hradišťanu. Přílohou komiksového sešitu je disk s počítačovou hrou Veligrad. Fos­Zoe­Nika. Její scénář je dílem archeologů Tomáše Chrástka a Michala Hlavici. „Řecká část názvu hry není vybrána náhodně. Jedná se o nápis z olověného křížku, který se našel na Sadské výšině ve výplni předpecní jámy. Je unikátní, protože přímo odkazuje k Byzanci,“ říká Chrástek. „Děj má dvě časové linky. Jednu v současnosti, druhou v době Velké Moravy,“ dodává. Hra se – řečeno slovy vydavatele – vrací ke kořenům klasických adventur, ale oděna v novém a moderním hávu V popisu děje hry čteme: „Hráč se vžívá do role studentky archeologie Sáry a mnicha Nauma. Sářiným úkolem, tak jako každého správného vědce, je shromáždit známá fakta k archeologické lokalitě Uherské Hradiště–Sady Špitálky. Pátrání ji zavede nejenom na samotnou lokalitu, ale i na Památník Velké Moravy ve Starém Městě či na konzervační oddělení ve Slováckém muzeu. Současně, jak se jí daří postupovat v její vědecké práci, se odehrává na Sadské výšině příběh mnicha Nauma. Jeho očima sledujeme, jak se areál postupně rozrůstá a prožíváme spolu s ním i důležité dějinné milníky Velkomoravské říše, jako je příchod věrozvěstů či Slavomírova vzpoura.“ Za pomoci 3D grafiky na obrazovkách počítačů ožije jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit na našem území, církevní areál v Uherském Hradišti–Sadech. Rámec odborného historického poznání všem příběhům kompletu dodává třetí kniha – Křesťanství na Velké Moravě a byzantská misie. Sepsali ji dva specialisté na Velkou Moravu, Luděk Galuška a Miroslav Vaškových. A že tu půjde o jiné dobrodružství, dobrodružství poznání, které půjde proti zjednodušeným rozšířeným představám, naznačuje řada otázek, které vznášejí už v úvodu: „... co ti Konstantin a Michael (či Manuel), o koho se vlastně jednalo a jaký byl jejich vztah k věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi? A když už jsme u toho: byli to skutečně oni, tedy Cyril s Metodějem, kdo na Velkou Moravu jako první přinesli křesťanskou víru? Opravdu nebyl nikdo před nimi, třeba Bavoři? A jak se vlastně žilo na Moravě 9. století? Měli její obyvatelé – hlavně panovníci, velmoži a knížata – nějaké styky s čelnými představiteli jiných zemí Evropy? Otázky, otázky a zase otázky.“ Výklad obou specialistů je hutný, čtivý. Dovolávají se pramenů, obhlížejí početnou literaturu k tématu, zkoumají různé verze dalších historiků, jejich silnější i slabší stránky. I zde čteme slova Proglasu, i když v poněkud jiném překladu, než nabízí Štulcová: „Nahé jsou všechny národy bez knih...“ Slovácké muzeum odvedlo vydáním publikace dobrou práci. Tisíc sto padesát let staré události si takovou popularizaci zaslouží.

 

***

 

Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 349 Kč, ISBN 978­80­87671­02­3.

 

K tématu čtěte také:

 

Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě (Jota, 400 stran, 298 Kč, ISBN 978­80­8561­706­1) Autor, český historik specializující se na středověké dějiny Slovanů a především na období velkomoravské, cituje písemné dobové prameny a na základě jejich interpretace podává čtenářům obraz jednoho z nejstarších státních útvarů na našem území. Útvaru, který byl významný nejen pro dějiny našeho národa, nýbrž i v širších souvislostech evropské politiky a zejména v kontextu kulturním. Lubomír E. Havlík byl mimo jiné iniciátorem a hlavním redaktorem edice historických pramenů k Velké Moravě (Magnae Moraviae Fontes Historici), na níž se podílel také autorsky. Jindra Jarošová: Svatí kacíři aneb Reportáž nejen z Velké Moravy (Radioservis, 376 stran + příloha, 299 Kč, ISBN 978­80­87530­32­0) Ústředními postavami románu na pomezí literatury faktu a beletrie jsou soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Příběh jejich velkomoravské mise je zde podáván jako součást historicky věrného obrazu doby. Ve velkolepé fresce poznává čtenář osudy Velké Moravy jako průsečíku zájmů byzantské a arabské říše, formujících se západoevropských států a dalších mocenských vlivů. Kniha je historickým komentářem k jedné z kapitol šíření křesťanství. V roce 2001 byla Jindře Jarošové za tento román udělena Cena Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Vladimír Vavřínek: Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem (Vyšehrad, 384 stran, 329 Kč, ISBN 978­80­7429­344­3) Český byzantolog se vrací k tématu, jímž se zabýval už před padesáti lety, aby s využitím nových vědeckých poznatků znovu vyprávěl příběh cyrilometodějské misie. Líčí byzantské prostředí, z něhož oba soluňští bratři na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti. Autor dále ukazuje, jak osudy jejich misie souvisely nejen s bojem moravských vládců o nezávislost jejich státu na franské říši, ale i s velmocenským zápasem konstantinopolského patriarchátu a římské kurie o církevní jurisdikci nad územím někdejšího Illyrika, konkrétně nad nově christianizovaným Bulharskem. V neposlední řadě osvětluje původnost a jedinečnost kulturního díla Cyrila a Metoděje.

 

Foto autor| ILUSTRACE Z KNIHY PRAVDIVÝ PŘÍBĚH... ART: RENÁTA FUČÍKOVÁ / REPRO: SLOVÁCKÉ MUZEUM UHERSKÉ HRADIŠTĚ



Zpět na knížku "Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook