Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Dějiny světa 2  »  Dějiny světa-Recenze v Literárních novinách

Dějiny světa-Recenze v Literárních novinách

http://www.literarky.cz/kultura/im

Ivan Matějka: Minulost je blíž než tušíme

V posledních letech jsme mohli listovat mnohými dějinami světa, které vsadily na první pohled. Velké reprodukce vybraných artefaktů, pestrobarevné mapy, podstata ohlodána na fakta jednoduše vstřebatelná. Šestisvazkové Dějiny světa, které z produkce darmstadtského odborného nakladatelství WBG (Wissenschaftlische Buchgesellschaft) převzal pražský Vyšehrad – zatím jsou k dispozici dva svazky, pokrývající dějiny od počátku až do roku 600 našeho letopočtu –, patří z vnějšku do „staré" školy.

Masivní svazky nabízejí především text. Ilustrace jsou tu spíše do počtu, mapy si vystačí s bílou, černou a šedou. A přece jsou to Dějiny, které mají zvídavému čtenáři co nabídnout. Hutný výklad, sepsaný početným kolektivem specialistů z rozličných badatelských institucí z celého Německa, navazuje na tradici univerzálního dějepisectví. Rozvíjí ji ovšem v duchu nejnovějších poznatků, vyplývajících z uplatnění moderních vědeckých metod i z četných archeologických nálezů posledních let, které posunuly naše vidění minulosti. Jsou to Dějiny globální, nahlížející do všech koutů planety, přibližující vývoj všech kultur, nikoli jen té evropské. Sinolog Helwig Schmidt-Glitzer v úvodu k celé sérii říká: „Tyto Dějiny světa poprvé představují historii člověka na planetě Zemi na pozadí všech dob a kultur." Nevím, zda slovo „poprvé" je tu použito zcela po právu – podobně, i když spíše popularizující formou, na příběh lidstva nahlédl například už australský historik Geoffrey Blainey ve Velmi stručných dějinách světa, česky vydaných roku 2005. Přesnější by bylo „poprvé v takové šíři".

Předností „darmstadtských" Dějin světa je také odložení představy, že šíření velkých vynálezů a vývojových postupů vede lidstvo po cestě neustálého pokroku. „...dnešní bádání už pro minulost nevytváří stupnice, jejichž jednotkami jsou pokrok, stagnace nebo recese," říká v kapitole věnované prehistorické Africe Peter Breunig. To, co se totiž dříve zdálo být pokrokem, často bylo lůnem našich současných problémů, kterými jsou přelidnění, ničení životního prostředí, drancování zdrojů a globální oteplování. Do hlubin minulosti tu tedy nahlížíme i pomocí „zostřené optiky" globalizovaného světa. „Minulost je nám přitom blíže, než jsme kdy tušili," míní profesor Helwigh Schmidt-Glitzer. A jeho kolegové s autorského týmu Dějin světa s ním tento názor sdílejí.

První svazek s časovým vymezením „Základy globálního světa od počátku do roku 1200 př. Kr." sepsal osmnáctihlavý profesorský kolektiv vedený münsterským profesorem archeologie Albrechtem Jockenhövelem. Mottem svazku se stala myšlenka, že v historickém podélném řezu, který Dějiny světa čtenářům nabízejí, se globalizace a regionalizace vzájemně nevylučují, naopak že se vzájemně podmiňují. „Z jednotného lidského pokolení, které se postupně rozšířilo po celé zeměkouli, se v různých ekosystémech vyvinula stále více se diferencující společenství, která se od dob převratného rozvoje produktivního způsobu hospodaření od sebe postupně vzdalovala, až začala žít vlastním izolovaným životem," píše Albrecht Jackenhövel v úvodu výkladu, který kaleidoskopicky líčí vývoj všech lidských populací a kultur. Obhlížíme tu celou oikúmené, řečeno antickým termínem pro lidmi obyvatelný zemský povrch, termínem, který se až později zploštil jen na mediteránní kultury. Jsme svědky složité cesty, kterou různé populace Homo člověka musely urazit, než dospěly k přívlastku sapiens, sledujeme rozdílné cesty lovců či sběračů na jedné straně a rolníků a chovatelů dobytka na druhé, nahlížíme do prvních vesnic i prvních městských struktur, sledujeme vzestupy (i pády) prvních vyspělých kultur, starověkého Egypta, Mezopotámie, Chetitské říše, mínojské i mykénské kultury, kultury Arabského poloostrova a povodí Indu, sledujeme jedinečné vlivy proměny metalurgických technologií zpracování mědi a bronzu či vynálezu kola a povozu. Výklad míří i do Afriky, Číny, ke kulturám staré Ameriky. Samostatná kapitola je věnována také okraji oikumeny, Arktidě.

Výklad v druhém svazku se soustřeďuje na dějiny dvou velkých historických území, navzájem do značné míry nezávislých, vyznačujících se (i přes vzájemné kontakty a vztahy) značnou dostředivou silou – oikumeny předoasijsko-středomořskou a oikumeny východoasijsko-čínskou. Tomu odpovídá i odborné zaměření dvou editorů svazku – Gustav-Adolf Lehmann je specialistou na starověké Řecko, Helwig Schmidt-Glinzer sinologem. Svazek nás dovede od roku 1200 př. Kr. až k roku 600 po Kr., odkud je už výhled do středověku. Detailně tu můžeme obhlédnout politické, ekonomické, kulturní i náboženské dějiny dávných států a říší, a pod fakty odhalovat sílu i křehkost starověkého světa.

Nakladatelství Vyšehrad věnovalo přípravě českého vydání Dějin světa velkou péči. Vnější podoba svazků zůstává shodná s původním vydáním, překlad každého dílu ovšem revidoval pečlivě sestavený tým tuzemských odborníků. Dějiny světa jsou seriózní (nikoli však nudnou) odpovědí na záplavu pophistorických či dokonce pseudohistorických výkladů lidské historie, jimiž je knižní trh zaplaven. Další svazky by měly být vydány během let 2013 a 2014, vždy na jaře a na podzim.

Albrecht Jockenhövel (ed.): Dějiny světa 1 – Od počátku do roku 1200 př. Kr.. Vyšehrad, 480 stran, 598 Kč, ISBN 978-80-7429-241-5.

Helwig Schmidt‑Glintzer (ed.), Gustav Adolf Lehmann (ed.): Dějiny světa 2 – Starověké světy a nové říše 1200 př. Kr. až 600 po Kr.. Vyšehrad, 480 stran, 598 Kč, ISBN 978-80-7429-292-7.



Zpět na knížku "Dějiny světa 2".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook