Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Emil Holub  »  Emil Holub - 2.5., Pardubicko

Emil Holub - 2.5., Pardubicko

Emil Holub stále táhne - titulní strana

Foto popis| Africký cestovatel Emil holub stále láká badatele. nejnověji slavný rodák z holic zaujal archiváře Martina Šámala z náprstkova muzea v praze. Mladý archivář chtěl původně pouze uspořádat rozsáhlý fond pozůstalostí českých cestovatelů, nakonec napsal holubův životopis. více informací čtěte na straně 4.

Foto autor| FOTO / TOMÁŠ KUBELKA

Regionální mutace| 5+2 dny – Pardubicko

 

Holub láká. Vyšel nový životopis strana 04

Africký cestovatel emil holub má nový obsáhlý životopis. napsal ho archivář martin Šámal.

 

HOLICE / Původně zamýšlel archivář pražského Národního muzea-Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur Martin Šámal uspořádat a částečně zdigitalizovat obsáhlý fond pozůstalosti českého cestovatele dr. Emila Holuba. Nakonec své úsilí završil jeho biografií.

„Holub byl mimořádná osobnost a pozoruhodný člověk, který dokázal, co nikdo před ním a patrně nikdo po něm. Byl velmi cílevědomý i pracovitý, ale i trochu sebestředný a rozporuplný. Na jedné straně byl schopen velikého odříkání a osobní skromnosti, na straně druhé si liboval ve světských poctách a jejich projevech. Starší literatura Holuba často idealizovala. Od toho jsem se snažil oprostit,“ říká Martin Šámal.

 

Přišel s novými poznatky

 

Mladého archiváře si Holub získal prostřednictvím svých deníků a velmi zdařilých kreseb. „V archivu muzea je navíc nepřeberné množství dalších dokumentů, například korespondence, fotografií a podobně. Při psaní jsem proto vycházel především z archivních pramenů,“ uvádí Šámal.

Díky tomu přináší nový Holubův životopis mnoho dosud nepublikovaných či málo známých údajů. „Velmi málo se třeba vědělo o pohnutém mládí Holubova otce Františka, jeho působení v Holicích i okolnostech přestěhování celé rodiny do Pátku. Takřka neznámý je plán výzkumů, který Holub sepsal po svém příjezdu do Afriky a který prozrazuje už v počátcích jeho první africké cesty ambice projít celým kontinentem od jihu až po sever,“ uvádí Šámal.

Zajímavé je i to, co se v pramenech dohledat nepodařilo a přesto se traduje. Třeba dokument, který by svědčil o odmítnutí Holubových sbírek Museem království Českého, nebo přesvědčivý doklad nepřátelství až nenávisti mezi Holubem a Antonínem Fričem.

 

Kniha plná obrázků

 

Milovníky černého kontinentu jistě potěší množství publikovaných Holubových ilustrací. „Holub byl zručný kreslíř, dnes bychom nejspíše řekli dokumentátor života v jižní Africe. Do svých deníků a poznámek zanesl podoby domorodců, bezpočet předmětů denní potřeby, a v knize je proto množství jeho kreseb publikováno,“ uvádí Šámal, který by nejraději některá místa, spojená s Holubem, navštívil. „Rád bych se podíval do okolí Kimberley nebo k Viktoriiným vodopádům,“ končí Martin Šámal.

Foto popis| Martin Šámal si rád pročítá Holubovy deníky.

Foto autor| Foto / TOMÁŠ KUBELKA

 

Emil Holub mě přitahoval, říká spisovatel

HOLICE - Africký cestovatel Emil Holub stále láká badatele. Archivář pražského Náprstkova muzea Martin Šámal nedávno vydal nejnovější biografii slavného cestovatele.

Martina Šámala okouzlily Holubovy deníky. Foto: Tomáš Kubelka

Jak jste se vůbec dostal k Emilu Holubovi? 

V archivu Náprstkova muzea je uloženo mnoho pozůstalostí našich cestovatelů a jednou z nich je právě pozůstalost dr. Emila Holuba. Jedná se o poměrně rozsáhlý fond, který je pro badatele velmi atraktivní a často je z něj čerpáno na různé výstavy. Mým původním záměrem bylo jej archivně uspořádat a alespoň zčásti digitalizovat, aby mohl být i nadále využíván a nehrozilo poškození vzácných archiválií. V roce 2010 jsem proto požádal o interní grant Národní muzeum a začal se fondu více věnovat. Krátce na to pak přišla nabídka z nakladatelství Vyšehrad na zpracování Holubovy biografie. 

Co Vás na Holubovi uchvátilo a v čem je Holub výjimečný? 

Holuba jsem dlouho znal jen jako cestovatele, byl mi určitou personifikací toho pojmu, aniž bych o něm věděl něco bližšího. Když jsem začal pracovat v Náprstkově muzeu, zaujala mě hlavně ta pozůstalost, možná zprvu především Holubovy deníky a kresby. Kromě ní je v Náprstkově muzeu nepřeberné množství další dokumentace k Holubovu životu, ať už jeho korespondence s Vojtou či Josefou Náprstkovými, či ve zvláštních výstřižkových knihách, tzv. Scrap-books. Do těch ostatně přispíval výstřižky svých článků i článků o sobě sám Holub, čili se sám aktivně podílel na dokumentaci vlastní činnosti v Náprstkově muzeu. 

Životopisů Emila Holuba už vyšlo několik a dost jich je poměrně obsáhlých. Mělo smysl psát další a lze vůbec objevit něco nového? 

Já si myslím, že smysl to určitě má a bude mít i v budoucnu. To je právě kouzlo archivů, že stále vydávají nové poklady. I mnohokrát studovaný fond může ukrývat dosud zcela neznámý materiál nebo dokument, který byl do té doby opomíjen, a nebyla mu věnována náležitá pozornost. Zdánlivě bezvýznamná jednotlivina může v komparaci s jinými najednou odkrýt nové skutečnosti anebo je představit ve zcela nových souvislostech. Nikdy tedy nelze zodpovědně říci, že by již nebylo, co nového objevovat. Mohu uvést ostatně konkrétní příklady. Nedávno proběhl výzkum přímo v Africe, který inicioval J. Olša jr. a v rámci kterého byl například lokalizován hrob jednoho z účastníků Holubovy expedice z let 1883-1887. 

V současné době se třeba Pavel Hnízdil věnuje velmi podrobně Holubovu rodokmenu a má velmi zajímavé výsledky. Slibné jsou rovněž některé studentské práce, které zřejmě již brzy přinesou mnoho nového k dosud málo známým Holubovým výzkumům z doby před odjezdem do Afriky. 

V čem je Vaše kniha odlišná od ostatních a co nového přináší? Objevil jste něco neznámého? 

Myslím, že je odlišná především tím, že je zpracována z větší části podle archivních pramenů, to byl primární zdroj informací. Díky tomu přináší mnoho dosud nepublikovaných či málo známých údajů. Velmi málo se například vědělo o pohnutém mládí Holubova otce Františka, jeho působení v Holicích i okolnostech přestěhování celé rodiny do Pátku. Velmi vágní byly informace o Holubových přípravách na první, ale vlastně i druhou cestu do Afriky. Takřka neznámý je plán výzkumů, který Holub sepsal krátce po svém příjezdu do Afriky a který prozrazuje už v počátcích jeho první africké cesty ambice projít celým kontinentem od jihu až po sever. 

To jsou jen namátkou některé příklady, ale zajímavé je rovněž to, co se v pramenech dohledat nepodařilo a přesto se traduje. Například dokument, který by svědčil o odmítnutí Holubových sbírek Museem království Českého, nebo přesvědčivý doklad hlubokého nepřátelství až nenávisti mezi Holubem a Antonínem Fričem. 

Kde všude jste bádal? 

V prvé řadě jsem čerpal z Holubovy pozůstalosti a další dokumentace uložené v archivu Náprstkova muzea, zároveň ale bylo samozřejmě nutné prostudovat materiály v mnoha dalších institucích. Za všechny mohu zmínit dokumenty v Africkém muzeu dr. Emila Holuba v Holicích, Státním okresním archivu v Pardubicích, Archivu Národního Muzea, Archivu Univerzity Karlovy, Národním archivu a mnoha dalších. Velmi si vážím toho, že jsem měl možnost studovat v několika vídeňských archivech. S různými zahraničními institucemi, především muzei, jsem rovněž komunikoval prostřednictvím elektronické pošty. 

Dostal se Vám do rukou nějaký zajímavý, netradiční předmět nebo dokument? 

Asi největším překvapením bylo objevení jednoho Holubova zápisníku ve Vídni. Po nešťastném přepadení u Galulongy Holub přišel o větší část svých záznamů. Domníval jsem se, že všechny zachráněné zápisníky se nacházejí v archivu Náprstkova muzea, nicméně jeden se z nějakého důvodu nalézá právě ve Vídni. Podobným překvapením byla část Holubovy filatelistické sbírky, která se zde rovněž nachází. K asi nejmilejším překvapením se řadí rovněž návštěva u pamětníků, kteří měli možnost osobně poznat Holubovu ženu Rosu, a prohlídka jejího někdejšího bytu v Hietzingu. 

Z netradičních a málo známých dokumentů bych zmínil Holubův protokol z výslechu na policejním ředitelství v Praze, v kterém uvádí různé podrobnosti příprav na cestu do Afriky, které v jiných pramenech zmíněny nemáme nebo poměrně obsáhlý spis, uložený ve Vídni, v kterém Holub sumarizoval finanční náklady svých podniků, nejen obou afrických cest, ale také všech svých výstav apod. 

Změnil se po napsání životopisu Váš pohled na Holuba či jeho ženu Rosu? 

Nemyslím, že by se nějak změnil, spíše se stále utvářel a různě doplňoval. Snažil jsem se oprostit od Holubova idealizování a to nikoli proto, abych se za každou cenu vyhranil vůči starší literatuře, ale především proto, že se domnívám, že toho není třeba. Holub byl bezesporu mimořádná osobnost a pozoruhodný člověk, který dokázal, co nikdo před ním a patrně nikdo po něm. Umožnil mu to soubor vlastností, které získával a rozvíjel již od mládí, nepochybně díky působení a vlivu svého otce. Byl jedináček, navíc syn, v kterém otec podnítil velikou ctižádost, urputnou až umíněnou cílevědomost a vysoké sebevědomí až sebestřednost. Vychoval jej k neuvěřitelné píli a osobní kázni a pracovitosti, které byly pro Holuba charakteristické a díky kterým také dokázal i navzdory nepříznivým okolnostem realizovat své podniky. K jeho osobnosti patří také určitá rozporuplnost, kdy na jedné straně byl schopen velikého odříkání a osobní skromnosti, na straně druhé si liboval ve světských poctách a jejich projevech. 

Co se Rosy týče, je to myslím stále velmi nedoceněná osobnost, která by si zasloužila mnohem důkladnější zpracování a podrobné rozebrání, nejen její účasti na Holubově výpravě, ale také života po návratu z Afriky či po smrti svého muže. Poměrně málo se také připomíná její význam pro uchování Holubovy památky, především darování jeho pozůstalosti Náprstkovu muzeu a odkaz vlastní pozůstalosti Holicím. 

Navštívil jste sám někdy Afriku? Lákal by Vás život dobrodruha? 

V Africe jsem dosud bohužel nebyl. Velmi rád bych navštívil alespoň některá místa, kde se Holub pohyboval, např. okolí Kimberley nebo Viktoriiny vodopády.
http://www.5plus2.cz/4989/emil-holub-me-pritahoval-rika-spisovatel



Zpět na knížku "Emil Holub".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook