Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Golem  »  Golem / Židovské magické a mystické tradice o umělém člověku - Pražské Jezulátko, Jan Nepomucký a Go

Golem / Židovské magické a mystické tradice o umělém člověku - Pražské Jezulátko, Jan Nepomucký a Go

Český rozhlas, Vltava

16.1.2008

Jan Lukavec

Pražské Jezulátko, Jan Nepomucký a Golem - to jsou podle Zdeňka Neubauera tři nejslavnější postavy, které jsou ve světě spojovány s Prahou. Napsal to ve sborníku, ve kterém se různí autoři zabývali různými variacemi tohoto motivu hlavně v české literatuře, fílmu a umění. Sám Neubauer se Golemem zabývá v souvislosti s genetickou manipulací a především moderními počítači, které už jeden z nejslavnějších židovských učenců 20. století G. Scholem nazval „golemem našich dnů". O některých podobných moderních interpretacích Golema, ale hlavně o dlouhé historii tohoto motivu v židovském myšlení se nyní český čtenář může dočíst v knize Golem. Židovské magické a mystické tradice o umělém člověku. Jejímu autorovi, Moše Idelovi, který kriticky navazuje právě na Scholema, už u nás vyšla jeho kniha o Kabale. Idelova kniha o Golemovi je psána li skutečně odborné úrovni a čtenář, který není alespoň rámcově dopředu seznámen s různými proudy židovské filozofie, magie a mystiky, se v ní bude jen obtížně orientovat. Autor na začátku rozebírá antické paralely vytvoření umělé bytosti (jejichž výčet je ale možné najít už třeba v knize českého kabalisty Oldřicha Eliáše z roku 1924), Idel navíc předkládá hypotézu, že Židé tento motiv přejali z řecké mytologie. Od té doby získává golem nejrůznější interpretace, nejde totiž o jednu lokálně ohraničenou legendu, ale o trvalý motiv tradiční židovské literatury. Ve Starém Zákoně je výraz golem zmíněn ve spojení s prvním, přirozeným člověkem, který podle některých pozdějších výkladů vyplňoval svět od jednoho konce k aruhému, v Talmudu je golem chápán jako označení pro stav napůl hotového člověka, který je na počátku stvoření pouhý zemský prach. V širším kontextu byla golemem nazývána také žena, dokud „nepozná" muže, podobně jako hmota, ze které vzniká umělecké dílo. Stvoření umělého člověka - Golema správnou kombinací písmen hebrejské abecedy, čemuž je věnována největší část Idelovy práce, mělo demonstrovat výjimečnost židovského mystického vědění, ale příliš smělá demonstrace těchto sil, stvoření mluvící bytosti, by zase mohla zpochybnit absolutní prevahu Boha. Ačkoli tedy techniky pro stvoření Golema jsou lingvistické povahy, sám Golem je vždy líčen jako němý. Na rozdíl od středověké koncepce „monstra" i od té podoby golemovskč lcgendy, kterou dnes známe, v případě Golema židovských kabalistů většinou nejde o porušení přírodního a božího řádu, ale naopak o důkaz uspořádanosti sveta, protože Golem je výsledkem součinnosti božské síly, obsažené v duchovních písmenech, a mudrce, který je obeznámen s jejich zacházením. Autor se zabývá i spojitostí legendy o Golemovi s arabskou alchymií a křesťanskými kabalisty, v doslovu jsou pak připomenuty komplikované počátky moderní evropské vědy (kterými se právě v souvislosti s Golemem zabývá i Neubauer): například modernost G. Bruna nebo Paracelsa v boji proti scholastice byla „moderností novoplatónského hermetického arcimága". Abychom se ale na závěr vrátili k Praze a rabi Lówovi, ani u něj ani u jeho žáků se podle Idela nedá najít jediný přesvědčivý důvod, proč by legenda měla být připsána právě jemu, se stvořením Golema začal být spojován až v 19. století. Dodnes se prý ale v izraelském tisku objevují pokusy o obranu autenticity pražské legendy.



Zpět na knížku "Golem".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 1/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 1/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook