Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Golem  »  Golem / Židovské magické a mystické tradice o umělém člověku - www.knihovnice.cz

Golem / Židovské magické a mystické tradice o umělém člověku - www.knihovnice.cz

Golem, hliněná figura natolik nám spjatá s rudolfinskou Prahou, že neodmyslitelně vrostla do české kultury, a to nejen pro Čechy, ale i pro cizince ovlivněné přece jen spíše německy píšícími autory než Císařovým pekařem. Golem je nám nakolik blízký, že se kvůli němu vyplatilo do češtiny přeložit z hebrejštiny pojednání o židovské magické a mystické tradici o umělém člověku. A Moše Idel, profesor židovského myšlení na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě nám naše folkloristické ideály zase sebere, neboť vypovídají spíše o komplexu moderní kultury než o významu židovských představ o golemovi.

Idel se tématice golema a židovské mystiky věnuje již od roku 1974, kdy si připravoval prameny pro svou disertační práci. Prazáklad této knihy představuje katalog k výstavě o golemovi v New Yorku v roce 1987. Od té doby kniha vycházela v různých jazycích s různými doplňky, reakcemi a polemikami. Česká verze je překladem z nejkompletnější verze hebrejské a můžeme směle říci, že představuje slávu i pád židovské hermeneutiky nebo spíše teologického traktátu. Na straně jedné jsou zde dlouhé detailní rozbory, které v konečném důsledku staví na rozdílu mezi dvěma písmeny (občas i nepsanými) v rukopise ze 14. století, vedoucí k obecné konstrukci duchovního života Židů. Na straně druhé, zatímco nicotné detaily stále sedí, se základní premisy občas různí.

V babylónském Talmudu, v traktátu Sanhedrin čteme, že Rava stvořil člověka a že Chanina a Hošaja stvořili krávu. Avšak v definici golema čteme, že golem je výtvor, a především je míněn člověk, který byl stvořen umělým způsobem za pomocí magie s užitím svatých jmen... Jeho kořeny spočívají v magickém výkladu Sefer Jecira a v tezi, že v řeči a písmenech je skryta tvůrčí síla. Gershom Scholem, zásadní autorita na poli židovské mystiky, se domnívá, že magické užití Sefer Jecira má původ možná až ve 13. století. Obratem "až ve" je ovšem myšleno, že je tento postup tak starý. Proč se Scholem nezabývá v tomto kontextu mnohem starším Talmudem čtenáři nevyzradí ani Idel, ačkoli ho na tento rozpor upozorní.

Další otázku přináší důvody tvorby golema, zejména, proč je tato praktika vůbec možná. Magické stvoření mělo být pro středověké Židy důkazem dosažení duchovní dokonalosti. Magie a mystika jsou dvě strany jedné mince. Alespoň někdy. Bůh splní jen přání dokonalého, i tomu však golem přináší mnoho problémů, neboť golem je akumulátor telurických (zemních) sil. Dle některých rabínů jako i gnostiků má totiž Země vlastního ducha.

Hagada (pověst) z poloviny 15. století říká, že Šmuel he-Chasid stvořil golema, který jej provázel jako sluha. I tento golem byl němý, poněvadž dokonalé stvoření je vyhrazeno jen Bohu, čteme ve čtvrté kapitole. V osmé kapitole nalézáme, že dle zmínek o golemovi u chasidů, Adam - golem stvořený Jeremiášem a Sírachovcem nejen mluví, ale oběma radí, jak jej obráceným postupem zničit. Jinak by se k nim totiž mohli lidé modlit jako ke stvořitelům.

Koho nevyděsily předchozí tři odstavce, může nahlédnout do ukázky. Vzdor protiřečícím si závěrům (mnohdy jen virtuálně) je Idelova kniha překvapivě čtivá, i když nepátráte po změnách chápání mystiky a magie v sefardském či aškenázském okruhu. Historický vývoj chápání role tvorby golema zde pochopitelně je, včetně věroučných detailů a konotací, ale přesto je kniha vzrušujícím čtením i jako detektivka nebo historický příběh. K tomu jí nechybí prvotřídní rekvizity, jakými bezesporu jsou první publikace středověkých rukopisů.

Ucelený výklad v záběru trochu rozrušuje osm dodatků, které jsou částečně reakcemi na předchozí vydání. S ohledem na jungiánský rozbor golema autor kupříkladu píše: Zdá se, že pro problém golemovských rozměrů neexistuje vhodná psychoanalytická pohovka.

Vrátíme-li se zpět do Prahy, pak Idel přiznává, že mu opravdu není jasné, proč bylo stvoření golema připsáno právě Jehudu Löwovi ben Becalel, pražskému Maharalovi. Ten sice ve své transcendentální teologii chápal jeho vytvoření jako odměnu za úsilí ve víře, avšak podstatný byl golem v aškenázském chasidismu a prorocké kabale, které golemovské koncepty rozvíjely a chápaly v souvislosti s mystickými či magickými technikami. Magické operace mohou vyvolat mystický zážitek. A přiznejme si, že Praha nebyla žádným centrem chasidismu. Idel tak ze zavlečení Löwa do tvorby golema viní nežidovské autory, jmenovitě Goetha a Haška. Zvláště to poslední mi přijde opravdu podivné, ale třeba autor neznal žádného jiného českého autora. Několik dalších chyb je v předmluvě k francouzskému vydání od H.N. Atlana, který zaměnil Koperníka za Galilea a Gaonovi z Vilna počítá jinak roky (dle Idela stvořil tento odpůrce chasidismu golema ve 13, dle Atlana v 16). V této části se zhroutila typografie křivkových integrálů, takže na straně 297 mají být namísto značek průměrů značky integrálů a přes ně kolečka.

Celkově překvapivě zajímavá a zábavná kniha i pro góje. Na nejnižší úrovni mohou dle polských chasidů pochopit kabalu i oni. Je nutno předpokládat, že omezenost gójů souvisí s tím, že každá zmínka o s´firot by jimi mohla být pochopena jako otřesení Boží jednotou, a to vinou jejich sklonu k trojiční koncepci (která, jak víme od Dumézila, je vlastní všem Indoevropanům).

Gáon z Vilna varuje, kombinace písmen v Sefer Jecira jsou chybné. Nestavte golema v místnosti s počítačem, raději si poslechnete Idelovu přednášku na konferenci v roce 2006.

Vydal Vyšehrad v roce 2007.




Zpět na knížku "Golem".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook