Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Gustáv Husák  »  Gustáv Husák - Hospodářské noviny _27.12.2017

Gustáv Husák - Hospodářské noviny _27.12.2017

ČEŠI CTÍ SVÉ PREZIDENTY. VÁŽILI SI I HUSÁKA

27.12.2017    Hospodářské noviny    str. 20    Češi v Evropě Ondřeje Housky

           

Pořád nevíme, jací lidé nám vlastně vládli. Ještě nikdo nenapsal pořádný životopis třeba takového Klementa Gottwalda. O Gustávu Husákovi to už, naštěstí, neplatí. Mladý historik Michal Macháček (31) pracoval na jeho biografii skoro 10 let, hledal i v sovětských archivech. Knihu před Vánoci vydal v nakladatelství Vyšehrad. S HN mluví například o tom, proč Československo za Husáka patřilo mezi nejvěrnější satelity Moskvy.

 

* HN: Husák byl v padesátých letech kvůli smyšleným obviněním devět let ve vězení, kde ho mučili. Čím si konkrétně prošel?

 

            Šlo o fyzické násilí i psychický nátlak. Nejtvrdší bylo období, kdy byl vězněn na zámku v Kolodějích. Tam ho svlékli donaha a uvrhli do sklepní cely, kde utrpěl omrzliny. Nesměl spát, tři dny v kuse ho neustále budili. Kromě toho s ním například mlátili o zeď. Husák na to vzpomínal tak, že po čase už přestal vnímat realitu a jeho jedinou živočišnou touhou bylo spát.

 

* HN: Mučení téměř všichni podlehli a doznali se k vymyšleným zločinům. Proč právě Husák vydržel, proč zrovna on měl tolik síly?

 

            Odmala byl velice zanícený a houževnatý člověk. Pocházel ze silně katolické rodiny a podle mě si katolictví transformoval do komunistické ideologie. Pro něj byl komunismus velmi silnou vírou. Byl přesvědčen, že není špatná samotná myšlenka, ale lidé. O svých věznitelích prohlásil, že musí být fašisti, když s ním tak zacházejí.

 

* HN: Nakonec dostal doživotí, nepřiznal se ani ve vazbě, ani před soudem. Zachránilo mu to život?

 

            Je to dost pravděpodobné. Svým postojem navíc zachránil další lidi.

 

* HN: Husák v roce 1968 jasně a veřejně odmítl vstup vojsk Varšavské smlouvy. Proč si ho nakonec Sověti vybrali do čela KSČ?

 

            Husák na sebe upozornil po invazi během jednání československých politiků v Moskvě. Sovětům řekl, že udělali chybu, že přecenili své informátory a že tím utrpěly československo-sovětské vztahy, které se budou napravovat dlouhou dobu. Tím rozčílil Brežněva. Na druhou stranu ale byl pragmatik. Řekl: Stalo se, teď je to třeba řešit. Na rozdíl od Františka Kriegela nikdy nepřekročil Rubikon, že by Sověty začal považovat za nepřátele. Sověti pro něj nadále byli největšími spojenci.

 

* HN: To si přece mysleli prakticky všichni tehdejší politici, tak proč Sověti ukázali právě na Husáka?

 

            Husák všechny ostatní intelektuálně převyšoval. Sověti u něj navíc vycítili mocichtivost a ambice. Uvědomte si, že Husák si po roce 1945 sáhl na tu nejvyšší politiku, patřil na Slovensku k nejvlivnějším mužům, ale od roku 1950 až do roku 1968 zažíval naprostý politický absťák. A najednou měl šanci dostat se úplně na vrchol. Čili Sověti si uvědomovali, že jim za mocenský vzestup bude neskonale vděčný.

 

* HN: Měl nějaké konkurenty?

 

            Ve stranickém aparátu tehdy měl nejsilnější pozice Vasil Biľak. Hubyl sák tam naopak měl jen minimální podporu. I proto si ho Brežněv vybral – věděl, že Husák bude o to víc odkázán na Moskvu. Navíc měl důvěru obyvatelstva.

 

* HN: Husák v době Gorbačovových reforem v Sovětském svazu občas tvrdil, že by chtěl podobné reformy prosadit i v Československu, ale brání mu v tom konzervativci, jako je Biľak. Byla to pravda? A pokud ano, jaké reformy chtěl Husák prosadit?

 

            Husák byl v té době už za svým politickým zenitem. Byl to centrista, který vyrovnával jednotlivé proudy ve vedení strany. Proti sobě stáli hlavně Vasil Biľak a premiér Lubomír Štrougal, který chtěl změny v ekonomické oblasti.

 

* HN: Takže perestrojku a další Gorbačovovy teze podle vás Husák vnitřně za své nevzal?

 

            Zpočátku vůbec nebylo jasné, co tím Gorbačov vlastně myslí. Takže československé vedení až do roku 1987 vyčkávalo, jaká bude situace v Sovětském svazu, protože nebylo jisté, že se Gorbačov udrží u moci. Když to začalo být jasné, Husák se na začátku roku 1987 ke změnám hlasitě přihlásil. V té době už ale neměl ve vedení strany většinovou podporu a po pár měsících ho ve funkci generálního tajemníka vystřídal Miloš Jakeš.

 

* HN: Jak to, že ztratil svou nejdůležitější funkci zrovna v době, kdy podpořil Moskvu?

 

            Už mu bylo 74 let, byl na tom zdravotně špatně, měl za sebou několik mozkových příhod. A přitom nejen generálním tajemníkem strany, ale i prezidentem, předsedou Národní fronty nebo v čele Rady obrany státu. Už to nezvládal. I kvůli novému kurzu v Sovětském svazu tu byla snaha najít nějakou novou osobnost.

 

* HN: V Maďarsku se János Kádár po roce 1956 dostal k moci taky zásluhou sovětských bodáků, stejně jako Husák v roce 1969 u nás. Proč ale bylo Maďarsko postupem doby svobodnější než Československo, s větším důrazem na spotřební průmysl a podobně, proč Husák nebyl československým Kádárem?

 

            V Kádárově době byl v čele Sovětského svazu Chruščov, který dával satelitním zemím určitý prostor na to, aby dělaly svou vlastní politiku. Husák takovou pozici nikdy neměl. Už jsem mluvil o tom, že ani ve vedení KSČ neměl dost spojenců. Navíc paradoxně byla při stranických prověrkách v roce 1970 ze strany vyhozena řada jeho podporovatelů, které měl na Slovensku. Sovětům šlo o to, aby byl doma co nejslabší, a byl tak maximálně závislý na nich.

 

* HN: Takže fakt, že Maďarsko bylo ve vztahu k Sovětům podstatně odvážnější, souvisí spíš s geopolitickou situací a mocenskými poměry než s tím, jaké byli Husák a Kádár osobnosti?

 

            Ano, to bylo určující, i když oba se samozřejmě lišili. U Husáka musíme vzít v úvahu i fakt, že poté, co mu v roce 1977 při letecké katastrofě zemřela druhá manželka, hodně ztratil náboj a energičnost. Pamětníci se shodují, že poté už u Husáka jednoznačně převládla apatičnost a deprese. Byl to vlastně nešťastný člověk, který už k nějakým změnám neměl vůli ani sílu.

 

* HN: Když Husák nastupoval do čela strany, měl u veřejnosti nemalý kredit, je to tak?

 

            I lidé jako Václav Havel nebo Ludvík Vaculík ho vnímali jako menší zlo. Věřili, že díky své energičnosti dokáže na Sovětech uhrát nějaké ústupky. Panovala představa, a věřil jí i sám Husák, že sice dojde k nějakému utažení šroubů, ale třeba po dvou letech je bude možné zase povolit. Jenže to se nestalo.

 

* HN: Jak se tedy měnilo vnímání Husáka až do roku 1989? Byl tehdy považován za symbol všeho negativního, co na minulém režimu bylo, nebo si ho lidé aspoň částečně vážili a vinu dávali spíš třeba Biľakovi?

 

            Když biskup Václav Malý na manifestaci v listopadu 1989 pronesl na Husákovu adresu ironickou poznámku „Podívej se, Gusto, jak je tady husto“, vyvolalo to velké množství negativních ohlasů ve stylu, co si to dovoluje vůči hlavě státu. Lidé psali, že sice Husáka nemusí, ale pořád je to náš prezident, kterému náleží určitá úcta. Proti Malému se postavili dokonce i studenti. Vidíme, že i tehdy aspoň částečně fungoval tradiční český respekt k prezidentskému úřadu, který existuje dodnes. Je příznačné, že se naopak objevily některé letáky, které Husáka kritizovaly za to, že na jaře 1968 útočil na tehdejšího prezidenta Antonína Novotného.

 

O autorovi| ondrej.houska@economia.cz

Foto autor| Foto: HN – Zbyněk Pecák, ČTK

Foto popis| Dekáda s Husákem Historik Michal Macháček strávil deset let prací na biografii posledního prezidenta socialistického Československa Gustáva Husáka (dole).

 

http://m.ihned.cz/c1-65997690-cesi-cti-sve-prezidenty-vazili-si-i-husaka



Zpět na knížku "Gustáv Husák".

Staňte se fanouškem

Facebook

Ediční plán
Jaro / léto 2019

Ediční plán
Jaro / léto 2019

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook