Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Jednota filosofické zkušenosti  »  Jednota filosofické zkušenosti - Text na záložce

Jednota filosofické zkušenosti - Text na záložce

Kniha známého francouzského historika středověké filosofie vychází ze série přednášek proslovených na Harvardově univerzitě roku 1936. Jejím cílem je ukázat, že lze v dějinách filosofického myšlení nalézt opakující se cykly „filosofických experimentů“. Pokusy zacházet s filosofickým poznáním podle určité metody ve svém úhrnu vytvářejí určitou „filosofickou zkušenost“, která vykazuje pozoruhodnou jednotu: „Někdo si osvojí určitý filosofický přístup a důsledně se jím řídí, dokud neshledá, že musí čelit nevítaným důsledkům. Udělá, co může, aby z nich vykličkoval, ale jeho žáci, kteří začnou tam, kde učitel skončil, se na rozdíl od něj bez rozpaků veřejně přihlásí k nutným důsledkům jeho principů. Škola pak zanikne. Není však nepravděpodobné, že se o jedno nebo dvě století později na nějaké univerzitě, která historii vykázala jako škodlivou překážku rozvoje filosofické originality, objeví mladý muž, žijící dosud v přirozené naivitě, a znovu vystoupí s podobnou myšlenkou. Jelikož bude žít a psát v jiné době, bude říkat staré věci novým způ­so­bem. Přesto to budou myšlenky staré; jeho filosofie se narodí už mrtvá a ani on, ani jeho žáci nebudou schopni ji vzkřísit k životu. Potíž spočívá v tom, že když filosofové utrpí nezdar, jejich zklamaní přívrženci nikdy nedávají vinu svým učitelům: obviňují filosofii samu. Právě zde začíná přímá cesta k vědomému a otevřeně deklarovanému skepticismu.“ Z dějin filosofie lze podle Gilsona vyčíst, že „metafyzická dobrodružství“ jsou odsouzena k nezdaru, když jejich autoři nahradí základní pojmy metafyziky základními pojmy některé konkrétní vědy. Tyto omyly se mají stát varováním, v jehož závěrečné formulaci Gilson zároveň vytyčuje svůj filosofický postoj: „Jejich nezdary se nutně stanou našimi nezdary, jestliže zopakujeme jejich omyl a uchýlíme se ve filosofii k nesprávným prvním principům. Nejlákavější ze všech falešných prvních principů je, že ve všech našich představách je účastno nikoli jsoucno, ale myšlení. V tom spo­čívá počáteční volba mezi idealismem a realismem, která určí jednou provždy budoucí směr naší filosofie a rozhodne o jejím nezdaru nebo úspěchu. Máme zahrnout jsoucno do myšlení, nebo myšlení do jsoucna? Jinými slovy máme zařadit celek do jedné z jeho částí, nebo část do celku? Nestačí-li intelektuální evidence k jednoznačné volbě, je tu historie, aby nám připomněla, že dosud nikdo nezískal celek skutečnosti, když jej uzavřel do jedné z jejích části. Člověk není mysl, která myslí, ale jsoucno, jež poznává ostatní jsoucna jako pravdivá, miluje je jako dobrá a raduje se z nich jako z krásných. Neboť všechno, co je, až po ty nejprostší formy existence, ma­nifestuje tři neoddělitelná privilegia jsoucna, jimiž jsou pravda, dobro a krása.“



Zpět na knížku "Jednota filosofické zkušenosti".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook