Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Michelangelo  »  Michelangelo - Recenze Petera Kováče na Stavitelé katedrál a Právo

Michelangelo - Recenze Petera Kováče na Stavitelé katedrál a Právo

Praha: Nepokojný život renesančního génia Michelangela

Michelangelo - Nepokojný život, tak se jmenuje biografie o největším z umělců italské vrcholné renesance, kterou v českém překladu Karly Korteové vydalo nakladatelství Vyšehrad. Autorem textu je Antonio Forcellino, restaurátor proslulého Mojžíše v římském kostele San Pietro in Vincoli, tedy důvěrný znalec tajů Michelangelovy tvorby.

Od Forcellina se dozvíme některé málo známé skutečnosti. Například to, že Michelangelo byl dost na peníze a mnohé zakázky přijal kvůli mamonu. Autor také nezapře, že je vynikajícím znalcem renesanční technologie. Líčí různé podrobnosti o sochařské práci s mramorem, jsou tu popsány objevné nápady a inovace používané při renesanční nástěnné malbě. Český čtenář se podobné informace dočítá vůbec poprvé.

Kniha má vnést do umělcova života jasno. Není to ale snadný úkol. Michelangelo byl mystifikátor a rád cenzuroval dobové životopisce. I Forcellino občas podléhá jisté idealizaci, ač většinu faktů má přesně ověřenou.

S tím souvisejí třeba tvrzení, že malby ve vatikánské Sixtinské kapli, které na bočních stěnách dělala generace Perugina a Botticelliho, jsou strnulé a stroze namalované, zatímco Michelangelo vše osídlil lidmi a zaplnil strop kaple životem. Odhlédneme-li od těchto zaujatých soudů, ovlivněných okouzlením z Michelangela, je biografie živě napsaná. Jako by Forcellino byl sochařovým kamarádem a vzpomínal na nejrůznější příhody, které s ním prožil.

 

PhDr. Peter Kováč

 

Antonio Forcellino, Michelangelo Nepokojný život, Praha Vyšehrad 2012, 165 x 240 mm. počet stran: 320, doporučená prodejní cena: 398 Kč.


Ukázka z knihy:

V pátek 18. února 1564 zemřel v jednom z domů římské čtvrti zvané Macello dei Corvi, Havraní jatka, florentský patricij Michelangelo di Ludovico Buonarroti, „božský" sochař, malíř a stavitel. Jeho dům nebyl velký, přízemí sestávalo z několika pracovních místností, kuchyně a kovářské dílny, sloužící k výrobě nástrojů, a nahoře byly ložnice. Pět dnů předtím, o masopustním pondělí, Michelangela pár lidí vidělo, jak kráčí v chladném dešti po cestě bezbarvou předměstskou krajinou - shrbený stařec, celý v černém a bez klobouku. Poznali ho, ale neodvážili se ho oslovit. Zpravili o tom jeho žáka Tiberia Calcagniho, který o něho synovsky pečoval, ale i jemu dalo práci odvést ho domů. Starý pán nechtěl připustit, že by si měl pěkně v klidu odpočinout. Že prý má bolesti, které mu stejně žádný klid nedopřejí. Zkusil se projet na svém milovaném vraníkovi, jako se projížděl vždycky, když bylo příznivé počasí, ale jakmile pochopil, že to tentokrát nedokáže, že už na koni nikdy jezdit nebude, dostal strach. Očekával smrt už celá desetiletí, a přesto se teď, když náhle přišla spolu s tímto mrazivým deštěm, začal bát, stejně jako se jí bojí všichni včetně těch, kdo mají za sebou podobně dlouhý život jako on. Umíral pozvolna, obklopen péčí Daniela da Volterry, dalšího ze svých žáků, první dva dny v křesle u ohniště a potom tři dny v posteli. Skonal při plném vědomí ve chvíli, kdy zvony svolávaly k pátečním nešporám, za přítomnosti Daniela da Volterry, Tommasa Cavalieriho a Diomeda Leoniho....

 



Zpět na knížku "Michelangelo".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook