Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Mlčení 2. vyd.  »  Mlčení - Katol. týdeník_14.2.2017

Mlčení - Katol. týdeník_14.2.2017

Japonský šlechtic a misionář se stal blahoslaveným

14.2.2017    Katolický týdeník    str. 03    Zpravodajství

    (sch)       

Narodil se jako bohatý japonský válečník, poté se zařadil mezi první následovatele sv. Františka Xaverského a horlivé šiřitele víry. Pro věrnost Kristu se vzdal svého postavení a nakonec zemřel ve vyhnanství. Justus Takajama Ukon, nazývaný „Kristův samuraj“, byl 7. února prohlášen za blahoslaveného.

 

„Přijal hlavní Ježíšovo poselství, kterým je zákon lásky. Byl milosrdný ke svým poddaným, pomáhal chudým, dával obživu samurajům v nouzi, navštěvoval nemocné, štědře rozdával almužnu. Společně se svým otcem se staral o pohřbívání těch, kdo zemřeli bez rodiny, a osobně nosil jejich rakve. To vše vzbuzovalo obdiv a touhu jej následovat,“ shrnul pro Vatikánský rozhlas kardinál Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení, který vedl v Ósace beatifikační liturgii.

            Justus přijal křesťanství jako chlapec roku 1564 z rozhodnutí svého otce, urozeného daimjóa – příslušníka císařova vazalstva, který k nově šířenému náboženství přestoupil i s celou svou domácností. Až během let se ale budoucí světec ztotožnil s podstatou křesťanské nauky a podobně jako u sv. Ignáce z Loyoly (zakladatele jezuitů, kteří také vedli japonské misie) ho k tomu přivedla zranění z potyčky, která jej dlouhodobě upoutala na lůžko. Jeho život poté – už jako manžela a otce pěti dětí – naplnila horlivá misijní práce, zakládání kostelů či kněžských seminářů. „Většina seminaristů pocházela z rodin jeho poddaných, mezi nimi také svatý Pavel Miki a další mučedníci,“ připomněl kardinál Amato. Vlivem Justova působení vzrostl během několika let počet křesťanů v jeho provinciích na desetitisíce.

            Strmý rozmach církve v Japonsku přerušil roku 1587 císařský dekret o vyhoštění cizích misionářů. Šógun se totiž začal obávat narůstajícího vlivu křesťanství i s ním spojených cizích – zvláště španělských a portugalských – zájmů. Justus byl jako daimjó vyzván, aby se „cizí“ víry vzdal, ten však odmítl a raději odložil šlechtický titul a odešel do ústraní. S ohledem na své dřívější válečnické úspěchy nebyl po nějakou dobu dále pronásledován. To však neplatilo například pro studenty jeho semináře. 5. února 1597 bylo v Nagasaki za šíření křesťanské víry krutě popraveno 26 japonských věřících i zahraničních misionářů – mezi nimi Pavel Miki, který podle legendy ještě z kříže, na němž umíral, kázal přítomným Boží slovo. Drama těchto mučedníků ztvárnil japonský beletrista Šúsaku Endó v románu Mlčení, jenž se nyní zásluhou režiséra Martina Scorseseho dočkal také filmové podoby.

Do vyhnanství

 

Roku 1614 šógun Tokugawa křesťanství zcela zakázal. Justus byl převezen do Nagasaki a odsouzen k vyhnanství na Filipínách. Spolu se třemi stovkami věřících, kteří se odmítli vzdát víry, podstoupil dlouhou a namáhavou plavbu na španělskou misii v Manile. Vinou útrap cesty však onemocněl a za pouhých šest týdnů zemřel, v noci ze 4. na 5. února 1615, takřka ve výroční den masakru v Nagasaki. Podle kardinála Amata tento mučedník nabídl svůj život za obrácení Japonska.

            Protikřesťanské perzekuce v Justově domovině pokračovaly ještě několik desetiletí, počty mučedníků dosahovaly stovek. Řada z nich byla později blahořečena či kanonizována. Církev se stáhla do ilegality a přežívala formou malých komunit bez kléru a pastýřského vedení, jehož víra se v mnohém odklonila od původní podoby. Komunity tzv. „kakure kirišitan“ – skrytých křesťanů – znovuobjevili po opětném povolení křesťanství v Japonsku roku 1873 západní misionáři a umožnili jim se přičlenit ke světové církvi.

 

 

 



Zpět na knížku "Mlčení 2. vyd.".

Staňte se fanouškem

Facebook

Ediční plán
Jaro / léto 2019

Ediční plán
Jaro / léto 2019

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook