Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Na čem mi záleží  »  Na čem mi záleží - Evangelikálny teol. časopis

Na čem mi záleží - Evangelikálny teol. časopis

Jan Heller: NA ČEM MI ZÁLEŽÍ. (pro Evangelikálny teol. časopis)

Nakladatelství Vyšehrad. Praha 2009. 316 stran a 278 Kč.

 

České nakladatelství Vyšehrad vydalo ve spolupráci s Českým rozhlasem v edici s názvem „Rozhovory nad biblí“ již třetí knihu zachycující rozhlasové rozhovory nad biblickými texty. U zrodu všech tří knih stojí redaktor Českého rozhlasu Petr Vaďura, který celou tíhu tištěné podoby rozhovorů nese od jejího natočení, zajištění přepisu, přes pečlivé úpravy (korektury) až po finální podobu budoucí knihy na svých bedrech. A výsledek stojí zato. Kromě dobrého estetického dojmu z nové knihy, se rozhovory plynule čtou, jsouce pečlivě zbaveny obvyklých nešvarů mluveného projevu. A také jsou v Čechách velmi oblíbené, jak dosvědčuje skutečnost, že předchozí dvě knihy (Hellerova „Znamení odkazující k nebi“ /2007/ a Sokolovo „Zůstat na zemi“ /2008/) jsou již v podstatě rozebrané a to i přesto, že „Znamení odkazující k nebi“ vyšla již ve dvou vydáních.

            Sličná vázaná kniha s dohněda laděným (či starorůžovým) obalem dostala svůj výmluvný název podle autobiografické zpovědi zařazené na samý závěr knihy. Pikantní je, že kniha rozhovorů se na přání prof. Hellera jmenuje právě podle jediného textu v knize, který rozhovorem vůbec není. Inspiruje však čtenáře, aby se kromě obsahu rozhovorů (tj. výkladů biblických textů) zajímal i o postoje a přístup jejich hlavního protagonisty. Hellerovy poslední rozhovory jsou pomyslně jeho posledními slovy, do nichž postupně shrnuje své důrazy, resp. celý svůj odkaz. Kniha je rozdělena na čtyři nestejně velké části podle toho, pro který pořad byly rozhovory připraveny. Páteří je 21 rozhovorů nad texty Starého zákona (vyjma posledního nad Skutky apoštolů) do pořadu Ranní slovo Českého rozhlasu 3 – Vltava. Nejsou řazeny chronologicky, ani abecedně, nýbrž podle pořadí jednotlivých knih Starého zákona, takže v nich posluchač může dobře hledat. Druhá část knihy obsahuje osm rozhovorů nad texty Starého zákona, určených do jiných pořadů (ČR Plzeň, TWR, Rádio 7). Devět rozhovorů ve třetí části knihy není výkladem konkrétních textů, ale spíše široce pojatou reflexí pro Hellera stěžejních a charakteristických témat vypovídajících o šíři jeho zájmů (ekologie, duše, Marie, bible a krutosti Starého Zákona). K nim jsou připojeny dva účelové rozhovory: jeden vánoční o darech a jeden téma vymezující rozhovor na úvod stejnojmenného pořadu Ke kořenům. Poslední část tvoří tři velmi osobně a autobiograficky pojaté Hellerovy výpovědi. Dvě z nich jsou nerozhlasové rozhovory a jedna „Jak se nebrat příliš vážně“ je svěží Hellerova sebereflexe plná pro něj typické sebeironie a mladistvého humoru. Jednotlivé rozhovory jsou různé délky, rozdílné doby vzniku (v rozmezí 2000-2008, nejvíce však 2007) a rozdílné úrovně: od snadno přístupných úvah, až po hutné teologické výpovědi, které vyžadují pozorné čtení. Některá témata a důrazy se prolínají v různých rozhovorech (nejzřetelnější je to v několika rozhovorech o bibli), ale opakování v novém kontextu nikdy není rušivé. V samém závěru knihy je ediční poznámka a stručná charakteristika všech tří knih vyšlých v edici Rozhovory nad biblí.

            Nepochybným kladem knihy a silnou stránkou Vaďurovy popularizace je záměr udělat výklad bible rozhovorem. Tak musí ten, kdo vykládá, odpovídat na to, co posluchače zajímá a nemůže příliš mluvit o tom, co by říkat chtěl. Jde o interpretaci zaměřenou na posluchače, tedy o jakousi aktualizaci. To je jistě moudrý důraz, neboť každý vykladač je v pokušení učinit cílem svého výkladu samotný rozbor (často bez ohledu na čtenáře) a v horším případě sebe sama (to tehdy, když způsobem svého vykládání exhibuje). Nic takového však v Hellerových výkladech není. Vaďura, věcí stejně zaujatý jako jeho partner, velmi dobře přihrává a jako někdo, kdo je na stejné vlně, umí položit otázku tak dobře, že mnohdy profesora k odpovědi nejen nasměruje (ne, že by to bylo potřeba), ale vyhmátne těžiště sdělení tak, že profesor může jen přitakat, případně přihrávku rozvést. Pro starozákonníka Hellera je příznačné, že vykládá převáženě Starý zákon (29 textů – Novému  zákonu jsou věnovány jen 2 texty), ale nikdy ne na úkor druhé části křesťanské bible. Pozornému čtenáři jistě neunikne, jak Hellerovi při výkladu starozákonních textů naskakují novozákonní souvislosti a jak se snaží starozákonní výpověď dotáhnout do Nového zákona. Jiným příznačným rysem Hellerova vykládání je pohled na vykládanou pasáž prismatem použitých jmen, nebo postižení zvěsti pomocí náboženských analogií. V tom všem je Heller stále zkušeným kazatelem, který nemoralizuje, látku diferencuje a pokouší se vystihnout duchovní rozměr zaslechnutého.

Pár slov ještě k druhému protagonistovi rozhovorů. Petr Vaďura má lví podíl na zpřístupnění Hellerových výkladů Bible širokému spektru posluchačů. Heller usiloval o to, aby starozákonní bádání nebylo uzavřeno do odbornické těžkopádné a lidem nedostupné terminologie. Starý zákon nesmí sloužit k tomu, aby si na něm uzavřená skupina vědců budovala svou kariéru a brousila intelekt. Petr Vaďura toto Hellerovo usilování pochopil a v závěru Hellerova života mu přispěchal nabídnout pomocnou ruku v popularizaci výtěžků jeho celoživotního zkoumání nadmíru inspirativní starozákonní zvěsti. V Hellerově duchu pak inicioval Vaďura v Českém rozhlase vznik archivu nahrávek s výklady Bible, jakousi audiobibli dostupnou přes internetové stránky náboženského vysílání Českého rozhlasu. Dva nadšenci tak za cenu velkých osobních obětí převedli na svět spoustu pro život hodnotných podnětů. Studenti teologie, bohoslovci, písmáci, faráři a kazatelé, milovníci Bible i nadšení laici tak dostávají další chutnou krmi z toho, co se Vaďurovi podařilo z Hellera v posledních letech jeho života vydolovat a zachránit, aby to neodešlo s ním. Musím s povděkem upozornit na to, že všechny příspěvky, jakož i postoje obou partnerů rozhovoru jsou zcela přirozeně profesionálně nekonfesijní. Nemají zájem propagovat nebo znehodnocovat věrouku jakéhokoli náboženského společenství.

            Na čem ovšem Janu Hellerovi skutečně záleží? To shrnuje rozsáhle v závěrečné stati celé knihy, ale mnohé vyplyne z předchozích rozhovorů. Jednak mu záleží na pečlivém naslouchání zvěsti Písma – jak u svých čtenářů a posluchačů, tak u sebe sama. Pak mu záleží na niterném oslovení zvěsti Písma a podřízení se zaslechnutému slovu, tedy na uvedení sama sebe do souladu s požadavky zaslechnutého sdělení. Vyjadřuje to slovy o tom, jak je třeba nelpět na ničem svém (dosl. „ukáznit své nároky“), tedy odevzdávat žádané (i sebe sama) Bohu a přijímat darované. Nebo jinak „aby Bůh jednal skrze nás a aby to byl Bůh živý“ (str. 306). Těch důrazů bychom samozřejmě našli mnohem více: Janu Hellerovi záleželo na tom, aby mu jeho posluchači dobře rozuměli, abychom se k sobě a celému stvoření Božímu chovali ohleduplně, nebrali se příliš vážně a nelitovat se. A ze všeho nejvíc? Důvěřovat tomu, komu patříme – milovanému Pánu, Ježíši Kristu ukřižovanému a vzkříšenému.

                                                                                              Jiří Beneš



Zpět na knížku "Na čem mi záleží".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook