Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity  »  Obrazy z kult. dějin ruské religiozity - Horácké noviny

Obrazy z kult. dějin ruské religiozity - Horácké noviny

Putna: Kníže Vladimír, holdující pol ygamii, měl u sebe i dvě Češky

6.3.2015    Horácké noviny    str. 03    Publicistika

    (AP)       

TŘEBÍČ - Katolíci nejsou křesťané, jsou to heretici, tedy žádní křesťané! A státy na evropském západě nejsou křesťanské státy, jsou to „jen“ katolické státy. Tato tvrzení možná šokovala některé účastníky besedy s profesorem Martinem C. Putnou, který do Třebíče přijel v pondělí přednášet o historickém vývoji Ruska, Ukrajiny a Běloruska.

 

Slovy o herezi katolíků, kteří tak přestali být křesťany, Putna dokumentoval odlišný pohled, jakým Moskevský stát od počátku 16. století defi noval svoje vidění světa a dějinnou roli jako státu vyvoleného. Jako státu, který je nástupce prvního Říma i druhého Říma (Istanbulu), jež podle pravoslavných ideologů upadly do hereze, což byl údajně boží trest za jejich hříchy. A nyní tedy Moskva na sobě nese tíhu božího vyvolení. Putnova přednáška v městské knihovně nesoucí název „Od svatého Vladimíra k Vladimíru Putinovi, od jurodivých po Pussy Riot“ byla vlastně jakousi „předmluvou“ k jeho knize „Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity“. Přímo v knihovně si ji mohli zájemci i koupit. V přednášce Putna na rozdíl od knihy chronologicky nastínil hlavní body ruských kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se dnes v Rusku děje.

            O ruské zemi sice psal už řecký antický historik Hérodotos v době, kdy na Krymu stála řecká města. Hlavní kulturotvornou událostí Ruska se ale stal až křest sv. Vladimíra. Psal o něm kronikář, mnich pečerského kláštera v Kyjevě, Nestor, současník Kosmův z přelomu 11. a 12. stolení n. l. Rusko si tehdy vybíralo mezi čtyřmi možnými kulturními okruhy - latinským či řeckým křesťanstvím, islámem nebo judaismem. Kníže Vladimír, holdující polygamii, měl u sebe i dvě Češky a byl prý zprvu nakloněn islámu pro jeho akceptování mnohoženství. Islám zakazující také alkohol ale nakonec zavrhl, „neboť nám Rusům pití je rozkoš“, napsal Nestor. Kníže Vladimír tedy spojil Rusko v 10. století s prostorem křesťanským. Tehdejší Kyjevská Rus byla jakousi šlechtickou demokracií, stavovskou společností dokonce i s vlastním zákoníkem. „Bylo to šťastné dětství ruské a ukrajinské kultury,“ konstatoval Putna. V té době si Kyjevská Rus vyměňovala s knížectvím našich Přemyslovců nejen zboží a kulturní styky, ale i princezny. Rusové dokonce ctili i české světce sv. Václava a sv. Ludmilu. „Ruské pochopení křesťanství bylo ale poměrně jednoduché a formální. Dlouho přetrvávalo třeba pohanské povídání zemi, tedy obdoba našeho mluvení do vrby. Při tom mluvení ze sebe člověk dostal svoje tajemství, které ho tížilo a o které se musel podělit, ale ne s jiným člověkem, aby to zůstalo tajemstvím. Potom to u nás zaklepal na vrbu. Rusové to zahrnuli hlínou. Niterné prožívání víry tehdy ještě neexistovalo,“ vysvětlil Putna. Především však Kyjevská Rus nebyla ještě samoděržavím.

            Mongolská invaze učinila tomuto nadějnému vývoji v Rusku přítrž, mezi 13. až 15. stoletím byla země poddána Tatarům a tehdejší církev se modlila za chána. Rusko začalo fatálně zaostávat na Evropou, vývoj pravoslaví se zastavil a převahu získalo Moskevské velkoknížectví. Teprve tento stát se (na rozdíl od Kyjevské Rusi) sám definoval jako VYVOLENÝ. A také teprve o něm podle Putny začínají platit myšlenkové stereotypy o Rusku jako o státu založeném na samoděržaví, pravoslaví a národnosti. Stát, v němž neexistuje tradice starověké římské kultury s jeho pojetím práva a republikánství. Postava cara Ivana Hrozného pak v 16. století založila tradici krutého vládce, který může být lidem obáván i milován. Jak ale také Putna zdůraznil, Rusko má i jiné, mnohem zajímavější tradice, na které se může odvolávat. Tradici Novgorodu, což byla republika založená jako komuna. Nebo tradici Litevské Rusi, která patřila k protestantskému světu a dnes je vnímána jako zlatý věk Ukrajiny a Běloruska. Teprve tehdy se zrodilo negativní označení pro dnešní Rusy nazývané jako Moskovité a později Moskalové.

            Provokativní vystoupení feministické punck rockové skupiny Pussy Riot moskevské Katedrále Krista Spasitele profesor Putna hodnotí jako divadelní performativní protest, jako výraz kontrakultury navazující na specifi cky ruskou tradici jurodivosti, tedy „bláznění“ pro Krista“. To všechno za situace, kdy běžná politická diskuse v médiích dnes není v Rusku možná. Současná situace v oblasti bývalého SSSR je podle Putny dána především tím, že Rusové neberou Ukrajince vážně jako národ, berou je jen jako součást svého impéria budovaného na rozdíl od jiných impérií ne po moři, ale po zemi. A podle Putny třeba i běloruský prezident Lukašenko dovedně lavíruje mezi přátelstvím s Putinem a dobrými vztahy se Západem. „Je to režim podobný Husákovu ČSSR. Velká část obyvatel v Bělorusku režimu neodporuje,“ konstatoval Putna. Na postesknutí z publika, že naše malé Česko nemá proti větrům vanoucím z dnešního Ruska moc šancí, Putna pateticky zarecitoval: Jsme slabí, malí - Dosti těchto řečí!

Jen kdo tak zoufá, sláb a malý jest.

Oč byla Hellas, byla Róma větší, než skrání nesmrtnou se dotkla hvězd?

Jak směšné byly našich předků cepy, když celý svět se zdvihl proti nim, a hle! svět celý zdrtil vůdce slepý a Táboru se klonil věčný Řím. Jen v srdce zápal, chrabrost bohatýrů a budem vojsko netušených sil! Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru, a malým ten, kdo zná jen malý cíl.

            A za tuto neočekávanou recitaci veršů Svatopluka Čecha sklidil Martin C. Putna nakonec i velký potlesk svých posluchačů.



Zpět na knížku "Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 1/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 1/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook