Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Perníková chaloupka  »  Perníková chaloupka - Knižní novinky

Perníková chaloupka - Knižní novinky

Další švédská detektivka? Na první pohled to tak vypadá: švédská spisovatelka Carin Gerhardsen napsala detektivní román, jaký je v současnosti v severských literaturách módní, protože je plný teroru a hrůzy. Má pohádkový název Perníková chaloupka a vydal ho Vyšehrad (přeložila Jana Chmura Svatošová). Na druhý pohled je to psychologický román, neboť tu jde o to, jak se projevuje zlo, kterému se v dětech otevřou dveře tím, že hlavní protagonista je osamělý chlapec, který se s nikým nepřátelí, nechá si všechno líbit, a tak ho ti „dětští andílkové“ vezmou pořádně do prádla. Začnou ho šikanovat, mučit a trýznit a on si to všechno nechá líbit. Řeklo by se tedy – slabá nátura, v životě to bude takový otloukánek. V něm se ovšem hromadí zloba, nenávist a přesný plán pomsty, na který se mnoho let připravuje, až ho začne provádět se všemi promyšlenými detaily hrůzy a děsu, mučení a trýznění. Jeho devízou je, aby jeho mučitelé, kteří zřejmě na epizodu z dětství dávno zapomněli, prožili stejné pocity zoufalství, jaké prožíval kdysi i on. Právě z tohoto hlediska je detektivní moment nedůležitý, na první místo přichází provedení hrůzných vražd lidí, kteří mu ublížili a které celý život sledoval, aby se mohl pomstít. Tento moment pomsty připomíná Dumasova hraběte Monte Christa, který také vykonává pomstu nad všemi, kteří mu ublížili, ale zároveň odměňuje ty, kteří mu pomáhali. Jeho pomsta je ovšem mnohem sofistikovanější, hrabě chce své oběti zničit, ale ne je trýznit a mučit. A také šťastný konec v Dumasově románu vytváří jakousi duhu smíření; já vám ovšem nemohu prozradit, jak to dopadne v Perníkové chaloupce. Jen bych připomněla, že i pohádka stejného jména vypadá jako dětská hra, ale ve skutečnosti je také krutá, když děti strčí ježibabu na lopatě do pece. Možná že se právě takovými romány, jako je Perníková chaloupka, vracíme ke gotickému románu z 18. století, které si také libovalo v hrůzách a děsu, spojených navíc s přírodními živly. A konečně podobné to bylo i u zakladatele detektivního románu E. A. Poea, který také využívá zoufalé trýzně člověka, který se neúprosně přibližuje k smrti; snad nejsilněji to autor popsal v povídce Jáma a kyvadlo. A přece u Carin Gerhardsen je ještě něco navíc – šílená umanutost člověka brodit se v krvi, jako by autorka chtěla vyjádřit nejen zlo a pomstu, ale i cesty k šílenství.

Milena Nyklová



Zpět na knížku "Perníková chaloupka".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook