Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Nevystižitelný Bůh?  »  Petr Melmuk: Podnětné rozhovory nad Biblí

Petr Melmuk: Podnětné rozhovory nad Biblí

Podnětné rozhovory nad Biblí 
 
            Nakladatelství Vyšehrad vydalo v r. 2010 zajímavou a podnětnou knihu rozhovorů mezi Petrem Vaďurou (misijním pracovník, spolupracuje s českým rozhlasem a TWR) a Jiřím Benešem (vedoucí katedry biblistiky na HTF UK). Jde o rozhovory nad biblickými tématy, kde přichází ke slovu obě části - Starý i Nový zákon. Struktura přibližně odpovídá i rozsahu knih- ( téměř dvě stě stran rozhovorů nad starozákonními texty, asi devadesát stran zabírají novozákonní texty).
            Do str. 76 se rozhovor dotýká textů 5 knih Mojžíšových, kde můžeme nalézt kromě interpretačně obtížných míst ( „Dína a Šekem“ - Genesis 34 či „Bronzový had“ – Numerí 21) i texty klasické („Desatero“ – Exodus 20 nebo  „Šema Jisráel“ – Deuteronomium 6).             V poslední úvaze této části (Deuteronomium 11) navazuje Beneš na myšlenky obsažené v jeho knize z r.2003 „V moci slova“. První rozhovor je přitom v něčem odlišný od sedmi v této části následujících. Týká se totiž tématu zbožštění člověka a není vymezen na začátku hlavním textem, ze kterého budou tazatel a odpovídající vycházet. Jako příklad podnětu k zamyšlení lze uvést např. v kapitolce „Dějinné krédo“ jednu Vaďurovu otázku a část Benešovy odpovědi: „Může člověk vůbec udělat něco pro to, aby byl jeho život s Bohem věrohodný ? - Můžeme Boha prosit, aby nám pomáhal být pravdivými…“
            Další, poměrně malou část, tvoří ohlédnutí se za dvěma příběhy z tzv. dějepravných knih Starého zákona - v případě Samuela se otevírá otázka jazykově přesnějšího překladu tohoto jména s upozorněním, ke komu má odkazovat„(Jeho jméno je Bůh“), u Davida se autor soustřeďuje na téma přátelství (David a Jonatán). Beneš zde také vysvětluje, že přátelství a kamarádství není úplně totéž. Přátelství má hlubší rozměr.
            Naučným knihám Starého zákona je věnováno osm dílčích rozhovorů. Dvojí pokračování tam má přitom Jóbův příběh. V souvislosti s nezaviněným lidským utrpením a otázkou: „Kde byl Bůh, když Job nejvíce trpěl?“ odpovídá Beneš hlubokou myšlenkou: „Nebyl na nebesích, odkud by koukal na Jóbovo utrpení. Byl stále od začátku v Jóbovi, neboť nesl jeho obličej. Byl uvnitř, přestože nebyl nikde vidět.“     V dalším sledu se Beneš zamýšlí nad vybranými žalmy a tento oddíl končí připomenutím „Chvály ženy statečné“ (Přísloví 31).
            Také v prorocké části starozákonního poselství jde o osm rozhovorů. Nejvíce prostoru je zde věnováno izajášovským textům. Otázky a odpovědi v této části vícekrát míří do oblasti Nového zákona, protože se silněji objevuje za biblickými texty otázka naplnění starozákonních očekávání. Poslední tři úvahy reflektují tzv. malé proroky (monografii o nich napsal Beneš v r.2006 pod názvem Úvod do studia Malých proroků). Naznačené téma jednoho rozhovoru (Ámos 8) má nadpis, který nepřestal být v diskusi lidstva aktuální: „Když jde jenom o zisk“.
            V dalším sledu se před čtenářem objevují novozákonní evangelijní texty. Jde o pět rozhovorů. V prvním z nich najdeme klasické téma z úvodu „Kázání na hoře“ – jedno z konkrétních blahoslavenství (Matouš 5,10-12). Jistě dodnes inspirující je např. myšlenka vyplývající z tématu „Jde o pokání“ (Lukáš 13), kdy Beneš na jednu z kladených otázek zareaguje: „Potřeba omluvit se za své jednání Bohu je v duchovním směřování člověka velkým krokem kupředu. Možná mu tato modlitba dodá sílu napříště se špatných věcí vyvarovat.“
            Poslední část reflektuje zvěst novozákonních listů (epištol). Jistě ne náhodou je tématem prvního rozhovoru ospravedlnění (Galatským 2) a posledního   Ježíš ukřižovaný a vzkříšený jako původce a prostředník naší záchrany (1.Petrova 3). Zajímavý a pro podstatný rozhovor aktuální je i autorův pohled na křest, když tvrdí: „Křest nás zachraňuje tím, že nás uvádí do nového života v Kristu. Není to žádný magický rituál, který by byl sám o sobě nabit nějakou zvláštní spasitelnou silou.“
            Je dobré, že se v knize objevují i poznámky pod čarou, za každým rozhovorem také najdeme datum, kdy to bylo natočeno Českým rozhlasem na stanici Vltava. Možná by pro větší přehlednost bylo dobré rozdělit tuto knihu rozhovorů do jednotlivých částí, jak jsem se o to nyní pokusil. Na škodu by také nebyl na konci rejstřík biblických míst, aby se mohl čtenář lépe orientovat, o kterých konkrétních biblických textech se hovořilo.
            Autorovi nejde jen o a analýzu biblických textů, ale o snahu jim porozumět a pokoušet se je domýšlet do současnosti Beneš přitom nezatajuje svůj teologický přístup, kdy se nechá vést slovem Bible, promýšlí jeho význam a umlká před Božím tajemstvím, které mnohde chápe jako neproniknutelné. Využívá i velmi dobré znalosti textu v originálním jazyku. Zvláště ve starozákonní části dává často průchod asociacím, které v něm hebrejský tvar konkrétního pojmu vyvolává. Kniha je díky formě rozhovoru čtivá, jiskří to myšlenkami a podněty pro podstatné lidské hledání a nalézání. Doporučuji všem, kteří mají zájem zamýšlet se nad biblickým poselstvím, aby na tuto knihu nezapomněli a začetli se do ní.
 

  Petr Melmuk



Zpět na knížku "Nevystižitelný Bůh?".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook