Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Pod křížem a půlměsícem  »  Pod křížem a půlměsícem - Nový Orient

Pod křížem a půlměsícem - Nový Orient

Pod křížem a půlměsícem

M A R K R . C O H E N

Vyšehrad, Praha 2013, 396 stran,

ISBN 978-80-7429-352-8. 

 

Téma s podtitulem Židé ve středověku má sice jasně vymezený časový záběr, ale hned od počátku je zřejmá jeho aktuálnost jako podnětu ke stále oživovaným diskusím. Autor podrobné komparační analýzy právního postavení a životních podmínek středověkých Židů jednak v křesťanské Evropě, jednak ve světě islámu, se vyrovnává s mýtem o „zlaté éře” židovstva v muslimském al-Andalusu i s kontramýtem „lkavého pojetí”, které vidí všude jen perzekuce. Sám Mark Cohen, profesor Princetonské univerzity, se vyhýbá extrémní rétorice a pečlivě zvažuje pozitivní i negativní stránky. Kniha má encyklopedickou šíři a hloubku, podložené rozsáhlými prameny i literaturou, mezi nimiž samozřejmě nechybí dokumenty z káhirské genízy ani dílo dnešního doyena orientalistiky Bernarda Lewise.

Výsledný paradigmatický obraz ukazuje, že zášť a násilí proti Židům zacházely dále v severních evropských regionech než v mediteránní Evropě, kde se déle uchovávaly někdejší římské přístupy, a než v muslimských zemích, kde byli Židé pojati do uznané pluralitní, byť nerovnoprávné skladby společnosti. Cohen toto paradigma vysvětluje a rozvíjí v pěti tematických okruzích. První tvoří náboženské rozdíly a jejich konflikt, vyhrocovaný více na křesťanské straně. Navazují otázky právního statusu. Na tomto poli aškenázské Židy postihovaly nejistota a hrozby vyhánění, někdy následkem sporů mezi panovníkem a místními feudály, zřetelně více než v situaci v muslimských zemích, stabilizované podrobením podle pravidel údajné Umarovy smlouvy. Tento ne zcela historicky objasněný dokument (arabsky šurút „podmínky”) sloužil k vymezení statusu dhimmí, „lidu chráněného”, pro vyznavače zjevených náboženství, tedy Židy a křesťany. V křesťanské Evropě zhoršovalo pohled na Židy i jejich obchodní podnikání, vnímané jako předsíň k lichvě a později v sílících městech také jako nežádoucí konkurence, zatímco v islámu již přímo v Koránu byl obchod vždy přijímán s respektem.

Čtvrtý okruh tvoří postavení ve společnosti. Zde autor rozlišuje hierarchii a marginalizaci. V křesťanské Evropě byli Židé vylučováni ostřeji než v muslimských zemích, kde marginalizace neměla zcela nepropustné meze. V páté části se pozornost soustřeďuje na mezináboženské polemiky a perzekuce, včetně ran a šrámů přetrvávajících v kolektivní paměti. Doslov, kterým český překlad doplňuje David Biernot, odpovídá pak ještě přesvědčivě na otázku, kterou Cohen ponechal pootevřenou: jak to, že další růst a kreativita pokračovaly v novověku výrazněji v prostředí aškenázských Židů, jejichž životní podmínky bývaly nepochybně horší než u jejich souvěrců na jihu a na východě? V návaznosti na Roberta Chazana (Reassessing Jewish Life in Medieval Europe, Cambridge, 2010) dynamické prvky těchto dějin Biernot pro českého čtenáře výstižně objasňuje a rozvíjí.

Recenzovaná kniha si zaslouží vřelé přivítání jako zřetelné obohacení fondu informací a názorů, které máme dnes česky k dispozici o naznačených kapitolách prolnutých materiálních a duchovních dějin Evropy a Blízkého východu. Mezináboženská convivencia v někdejším arabském al-Andalusu se odráží svými cennými plody pro Evropu v překladech pečlivé hrdé bilance hodnot (Juan Vernet) i drtivého odmítnutí (R. M. Rodriguez Magda): máme tu širší, obecnější kontext trvající polemiky Cohenem sledovaného mýtu a kontramýtu židovsko-arabských dějin. K dalšímu vývoji si recenzent připomíná první mezinárodní konferenci, kterou uspořádala Karlova univerzita k otázkám vztahů mezi třemi abrahamovskými náboženstvími v roce 1993. Emeritní profesor religionistiky z Jeruzaléma Zwi Werblovski tehdy podtrhl židovskou participaci na posouvajících se centrech vzdělanosti: Córdoba – Německo – USA. Propracovanou podobu této verze máme česky k dispozici v dvoudílné monografii R.-M. Hayouna Židovské osvícenství mezi Córdobou a Berlínem. Na tématu středověkých polemik mezi islámem a judaismem pracuje dnes u nás zvláště Daniel Boušek. Zdá se, že z pomyslného trojúhelníku mezináboženských vztahů zůstává u nás zatím nejméně propracované tematické rameno dějinných vazeb mezi islámem a křesťanstvím. Recenzent si toho je vědom jako výzvy a úkolu.

Cohenova monografie předkládá bohaté a spolehlivé informace a seriózně rozvíjené názory v dokonale přehledném uspořádání. Přehlednost zvyšují čtyři rejstříky (osob, míst, pojmů a spisů). Překlad splňuje vysoké nároky odborného textu s transkulturní tematikou. Jen jako drobnou pihu na kráse zaznamenávám, že přepisy arabských jmen a slov se sice zakládají na správném principu, ale v některých jednotlivých případech se nevydařily. K celkovému vysokému hodnocení nicméně ještě dodávám, že kniha může působit také inspirativně: třeba k dalšímu bádání o radhánijských kupcích, o Ibráhímu ibn Ja'kúbovi u nás nebo o historii jako tématu v mezináboženském dialogu.

Luboš Kropáček



Zpět na knížku "Pod křížem a půlměsícem ".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook