Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Politik dobré vůle  »  Politik dobré vůle - V. Mašek

Politik dobré vůle - V. Mašek

Miloš Trapl – Karel Konečný – Pavel Marek, Politik dobré vůle. Život a dílo msgre Jana Šrámka. Praha, Vyšehrad 2013, 462 s., ISBN 978-80-7429-345-0

 

Kniha je výsledkem dlouhodobé badatelské práce tří zkušených vědců z Centra dějin křesťanské politiky na Filosofické fakultě v Olomouci a snaží se popsat komplexní působení katolického kněze, sociálního reformátora a politika msgre Jana Šrámka (1870 – 1956) na společenský kontext své doby.[i] V úvodu se autoři vymezují vůči nezdravým glorifikacím Šrámkovy osobnosti a deklarují snahu o „realistický, objektivní a vyvážený pohled, který umožňuje historická věda“. Vyzdvihují však převážně Šrámkovy zásluhy o rozvoj českého a moravského politického katolicismu, jimiž se podle nich „zapsal do historické paměti národa“. 

 

Po obsahové stránce je kniha dobrým příkladem spolupráce odborníků zaměřených různým způsobem na podobnou oblast umožňující využít jejich specializace a současně zachovat celistvost díla. V první části zpracované profesorem Pavlem Markem se dozvídáme o dětství Jana Šrámka, jeho cestě ke kněžství, lidsky trpkém, ale zejména v sociální oblasti velmi plodném působení v Novém Jičíně, o jeho dobrovolně-nuceném přeložení do Brna a prosazení do čela moravské křesťansko-sociální strany.[ii] V druhé podkapitole se dozvídáme o ideových základech Šrámkovy sociální práce a politické činnosti, které Pavel Marek pečlivě zasazuje do kontextu u nás málo známého křesťansko-sociálního myšlení 2. poloviny 19. století (Karl von Vogelsang, Wilhelm E. Ketteler, Franz Hitze, Janez Krek, Caspar Decurtins aj.), zmiňuje Šrámkovu návaznost na okruh teologa a sběratele lidových písní Františka Sušila („idea drobné a nenápadné práce ve prospěch církve a vlasti“) a jeho přátelství s katolickými modernisty (především s Karlem Dostálem – Lutinovem). Následuje výklad Šrámkovy klíčové role při vzniku křesťansko-sociálního hnutí na Moravě a jeho přetvoření na křesťansko-sociální „dvojstranu“ a Šrámkova působení v roli poslance Říšské rady. Raná fáze vrcholí na sklonku První světové války, kdy se Šrámek proti převládajícím katolickým koncepcím „stavovského zřízení“ přiklání ke křesťanskému demokratismu a k ideji samostatného Československého státu, a stává se předsedou jednotné Československé strany lidové.

 

Druhá část knihy zpracovaná profesorem Milošem Traplem pojednává o Šrámkově působení za První a druhé československé republiky. Zdůrazňuje Šrámkův zásadní vliv na vyvedení katolíků z politické izolace v krátkém období „kulturního boje“ po roce 1918, na urovnání vztahů s Vatikánem, na odvrácení odluky církve od státu a na přijetí role státotvorného činitele schopného dočasnými ústupky dosáhnout pozitivních kompromisů (heslo „Dohodli jsme se, že se dohodneme“). Profesor Trapl uvádí zajímavá a málo známá fakta z období protikatolického kulturního boje (odstraňování náboženských symbolů ze škol, „kazatelnicový zákon“, rušení „černých odborů“), o Šrámkově postoji ke klerikalismu („Bylo sice pohodlné, když zákony chránily církev… Dnes to již vyžaduje práci a obětavost“), o jeho politickém realismu („Odejít z vlády je snadné, ale těžší může být se do ní zase dostat“), úspěšných diplomatických cestách do Vatikánu, o jeho sporech s Hlinkovci a českým vedením ČSL, o Šrámkově důsledném odporu k Henleinovcům a odstoupení pohraničí v r. 1938.

 

Třetí část knihy zachycuje Šrámka v hvězdné hodině jeho politické kariéry, jíž bylo jeho exilové působení za Druhé světové války. Líčí jeho přínos pro čs. exil (nedůvěra Západu k Benešovi, potřeba využít Šrámkových vazeb na katolické politiky), jeho loajalitu vůči Benešovi a klíčovou roli v Československém Národním výboru ve Francii, Šrámkovy rozpory s jinými exilovými politiky (Osuský, Hodža, Bechyně, Feirabend), dobrodružné okolnosti útěku Národního výboru do Anglie a působení Šrámka jako předsedy první a druhé londýnské exilové vlády. Zmíněna je také Šrámkova návštěva Oxfordu, jeho časté rozhlasové projevy, jednání s Poláky o vzniku konfederace a sdílená iluze o budoucím sbližování sovětského socialismu a liberální demokracie.

 

Zbývající podkapitoly třetí části zpracované již docentem Karlem Konečným se věnují nejkontroverznějšímu období politické kariéry Jana Šrámka, které začalo jeho pasívní účastí na jednání v Moskvě v březnu 1945 a pokračovalo souhlasem s Košickým vládním programem, odsunem sudetských Němců, jednostrannou smlouvou o těžbě uranu se Sovětským svazem, odstoupením Zakarpatské Ukrajiny, znárodněním klíčových podniků, sjednocováním školství a parcelací církevních velkostatků. Šrámek v letech 1945 – 1948 koketoval s určitým druhem „sociálního reformismu“ umožňujícího značné ústupky komunistům. Uvnitř strany vystupoval velmi autoritativně (izolace Josefa Šamalíka, vyloučení Heleny Koželuhové), ve vládě však často chyběl, nechal se zastupovat Františkem Hálou nebo razil taktiku mlčenlivé nečinnosti. Pokusil se však zpomalit nebo zmírnit některá rozhodnutí prosazovaná komunisty, např. zabavení nemovitostí „neslovanských“ církevních řádů, likvidaci církevních památek apod.

 

Poslední část monografie o msgre Šrámkovi má název Oběť zvůle komunistů. Popisuje jeho neúspěšný útěk do emigrace a následnou internaci v klášteře Nová Říše, jeho omilostnění v souvislosti se zvolením prezidenta Gottwalda, jeho tajné uvěznění ve Valdicích v srpnu 1950 a pět let dožívání v bývalém arcibiskupském zámečku v Roželově pod Třemšínem. Obraz zakladatele Československé strany lidové dokresluje kapitola nazvaná Proměny „šrámkovské“ tradice v období let 1948 – 1990 (opět z pera Karla Konečného) a pečlivě komentovaný průvodce šrámkovskou literaturou staršího i novějšího data.

 

Kniha Politik dobré vůle je v současnosti nejdůkladněji zpracovanou monografií věnovanou msgre Janu Šrámkovi, kterou by neměl vynechat nikdo, kdo se chce vážně zabývat moderní historií českých zemí, otázkami sociální spravedlnosti, komunistické diktatury a vztahu křesťanství a politiky.  Cesta k hlubšímu zpracování těchto témat však nevede jen přes zdánlivě nezaujatý vědecký výklad historických faktů, ale také přes nekončící kritické potýkání s naší kolektivní pamětí a s výzvami přítomné i budoucí dějinné situace. 

 

Vojtěch Mašek



[i] Kniha navazuje především na starší monografii Trapl, Miloš: Monsignore Jan Šrámek. Olomouc, Danal 1995 a dva významné sborníky: Marek, Pavel (ed.): Jan Šrámek. Kněz – státník – politik. Olomouc, KPES FF UP a Moneta FM 2004. Marek Pavel a kol.: Jan Šrámek a jeho doba. Brno, CDK 2011.

[ii] V pohraničním, tehdy převážně německém Novém Jičíně s 36 průmyslovými továrnami rozvinul Šrámek řadu forem konkrétní sociální práce (Katolický spolek dělnický, svépomocné fondy pro podporu nemocných a nezaměstnaných, odběr českých novin pro dělníky, lidové divadlo, Katolicko-politická jednota, ženský dělnický spolek Budoucnost, internát pro dojíždějící dělnice apod.) a dostával se proto do střetů s vlivnými německými spolky a radními. Hrozilo mu i lynčování, což vedlo nakonec k jeho přemístění do brněnské diecéze mimo dosah olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna.

 

 

 



Zpět na knížku "Politik dobré vůle".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook