Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Protimluv - Recenze

Protimluv - Recenze

Vydatný pokrm z posbíraných drobečků

Před jedenácti lety vydalo nakladatelství Vyšehrad výběr z hagiografické sbírky dominikánského kazatele Jakuba de Voragine Legenda aurea (dokončenou roku 1256), kterou připravila Anežka Vidmanová. Ve stejné ediční řadě ji nyní následuje výběr z exempel cisterciáckého kazatele Caesaria z Heisterbachu. Vyprávění o zázracích (nebo také Dialog, sepsaný asi v letech 1219-23) v péči editorky Jany Nechutové. Je tak k dispozici další mistrně zvládnutý překlad středolatinské prózy, který dosud v našem prostředí
chyběl, ačkoli ve středověku Caesariova vyprávění patřila k nejčtenějším a nejpoužívanějším sbírkám vůbec.
Český čtenář, který dosud znal pouze staročeská exempla ze starších edic Gesta Romanorum a Olomoucké povídky, má nyní možnost seznámit se s exemply ještě pestřejšími a barvitějšími. Vyprávění o zázracích pojímají texty natolik různorodé, že jejich označení pouze za „exempla" čili příklady, podle kterých je dobré se řídit v osobním životě, nestačí. Už sama rámcová forma dialogu, typického prostředku středověké výuky, umožňuje, aby do přátelského rozhovoru mezi moudrým mnichem a přičinlivým novicem byly vloženy příběhy i vysvětlující kázání s tematikou zahrnující všechny důležité aspekty duchovního života. Do problematiky nás uvádí sofistikovaná předmluva překladatelky a editorky, sledující „vyprávění" od jejich vzniku přes další šíření a celkové postavení v evrop-ské středolatinské literatuře a kultuře.
Exempla zde shromážděná nejsou přímo z pera Caesariova - tyto příběhy, putující celou křesťanskou Evropou, autor pečlivě sesbíral z ústní i psané tradice, roztřídil je a začlenil do svého Dialogu. Jeho přínos spočívá především v mistrném vyprávění a moudrém pouče-ní, které z příběhů plyne. Caesarius člení svou sbírku tematicky do dvanácti oddílů - středověk miluje symetrii a symboliku: „Dvanáctou hodinou den končí, stejně jako jej jedenáctá hodina k západu slunce přibližuje. Soudím, že je správné jednat o posmrtné odplatě ve dvanáctém oddíle: vždyť dělníci na vinici dostávají svou odměnu po skončení dne..." Autorovo třídění látky je praktické a z hlediska jeho úlohy kazatele logické. Začíná Rozhodnutím pro řeholní život a na konkrétních příkladech ukazuje, jaké jsou předpoklady dobré a jaké naopak scestné. Aby potvrdil pravdivost svého vyprávění, uvádí i příklad ze svého vlastního života: „Vyprávění o tomto vidění (zjevení Panny Marie a svaté Anny v Clairvaux) mne natolik dojalo, že jsem opatovi slíbil, že vnukne-li mi přece jen Bůh svou milostí vůli vstou-pit do řádu, nepůjdu jinam než právě dojeho (opata Gervarda) kláštera..."
Ačkoli zázraky se odehrávají svým způsobem v každém exemplu, a tedy v každém oddílu, je jim věnován jeden oddíl zcela samostatný, a to se zázraky (pro autora totéž co divy) skutečně neobvyklými. Jako humorné povídky pro pobavení mohou působit exempla o tom, jak jistému „Albertu Skothartovi pomohl vtip vyhnat démona", důvěryhodnost podtrhují historická vyprávění ze života králů nebo o událostech za autorova života (zemětřesení, křižácké výpravy). Jak byly zázraky úzce prostoupeny s obyčejným, všedním životem středověkého člověka a jeho imaginací, potvrzují např. exempla o tom, jak „se v lahvi kněze -opilce našla ropucha" či „Jak konvršova modlitba způsobila, že se rozbitý hrnec zase scelil". V exemplech je s humorem a prostřednictvím krátkého příběhu znázorněna víra, že pokrytec bude potrestán a dobrému bude pomoženo.
Oddíl Démoni obsahuje exempla o kacířích; v Caesariově době byly aktuální problémy se sektou albigenských a valdenských. Tyto i jiné démonické příběhy jsou cenným materiálem pro zkoumání lidové víry, pověrčivosti, mísení a prolínání se křesťanství s pohanskými představami. Překladatelka např. moudře volí odlišná lexika pro latinské daemon: český ekvivalent čert v představách lidových,
dabel jako ztělesněné zlo, démon, týká-li se text magie. Caesarius nechce své posluchače jen vyděsit a moralizovat; příběhy, které vypráví mnichovými ústy, ukazují cestu, jak nad zlem zvítězit.
Zvláštní pozornost si zaslouží exempla mariánská; panegyrický, až básnický úvod jen podtrhuje svatobernardskou spiritualitu celého Caesariova díla. Mariánské zázraky jsou z celého oddílu nejpůsobivější, přestože právě jim schází humorný podtón - Panna Maria vystupuje jako ta, která pomáhá, uzdravuje, vysvobozuje.
Ctenářsky i kazatelsky přitažlivá jsou dodnes exempla z oddílu Vidění: ať už tělesná nebo duchovní, popř. rozumová, jak je mnich v úvodu člení. „Visiones" jsou se světem středověkého člověka tak úzce spjatá, že o nich vůbec nepochybuje, jsou to „mirabilia" dobrá, nikoli zhoubná a spojená se zlem. V tomto výběru se nejčastěji vztahují k relikviím světců.
Závěrečné dva oddíly - O umírajících a O posmrtné odplatě - vystihují celou škálu eschatologických topoi, společných pro celou středověkou literaturu s touto tematikou. Exempla předkládají návod na dobrou smrt, nechtějí jen vystrašit hříšné, ale říci jim o záchraně, která je možná i v posledním okamžiku. Sbírka nekončí děsivými viděními o očistci a pekle, ale naopak, poslední příběhy vyprávějí o nebeské odměně a závěrem je kratičké kázání o věčné radosti.
Jedinou otázku, ke které se edice nevyjadřuje, je problematika žánrového vymezení exempla. Obsáhlý soubor krátkých morálně-didaktických příběhů, které jsou tematicky i formálně velmi různé, spojuje pouze jejich funkce a v Caesariově případě i osobnost vypravěčova. V české literární vědě dosud chybí na exemplum modernější náhled.
Edice je doplněna fotografiemi cisterciáckých kostelů - je pravděpodobné, že z jejich kazatelen zaznívala jako součást kázání exempla, která se nám v Caesariově sbírce dochovala. Kupodivu iniciály a kresba na obálce nejsou převzaty z dobových rukopisů, ale primárně vytvořeny pro tuto českou edici. Cenný je poznámkový aparát, který pomáhá přiblížit i laickému čtenáři texty staré více než 800 let.
Vyprávění o zázracích dnes asi nezíská pozornost svým původním didaktickým záměrem (nejsme-li zrovna přičinliví novicové), ale svěžestí a neotřelostí jednotlivých příběhů a zajímavostmi ze středověkého každodenního života.
Caesarius z Heisterbachu: Vyprávění o zázracích. Středověký život v zrcadle exempel (ed. Jana Nechutová). Vyšehrad, Praha 2009.
Vendula Zajíčková, Protimluv
 
SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook