Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Příběhy raně křesťanských mučedníků  »  Recenze -Auriga

Recenze -Auriga

Příběhy raně křesťanských mučedníků. Výbor z nejstarší latinské a řecké martyrologické literatury. Ed. Petr Kitzler. Úvodní studie Jiří Šubrt, překlad Pavel Dudzik, Petr Kitzler a Iva Adámková. Praha, Vyšehrad 2009, 400 s. Recenze pro časopis Auriga. Zprávy Jednoty klasických filologů LIII (2011).
jEquvsamen kai; ejspeuvsamen kai; tw'n iJerw'n ejgeuvsamen ajei; quvonte~ toi'~ qeoi'~. („Obětovali jsme, vykonali jsme úlitbu a okusili jsme maso obětních zvířat vždy obětujíce bohům.“) Takových prohlášení o vykonání oběti (tzv. libelli) známe z papyrů nalezených v Egyptě značné množství. Někdy doplňuje toto prohlášení i podpis přítomného úředníka (ejpi; parovntwn hJmw'n), který svým podpisem potvrzuje, že na vlastní oči viděl vykonání oběti (ei[damen uJma'~ qusiavzonta~). Důkladnost římské administrativy pak zabezpečila vyhotovení tohoto prohlášení ve dvou exemplářích, z nichž jeden byl archivován.
                Z těchto prohlášení i z jejich množství a z péče jejich vyhotovení vyplývá i jeden z hlavních důvodů pronásledování křesťanů ve 2. a 3. století za císařů Decia, Diokleciána a Galeria: odmítnutí rituální oběti bohům – ochráncům římské říše a římského císaře – ohrožovalo jejich bezpečí, zachování jednoty existence říše a rovnalo se vlastizradě.
                Podotkněme zde jen, že toto chápání smyslu náboženských praktik zůstalo cílem náboženských ceremoniálů i po vítězství křesťanství. Potvrzuje to Justiniánova novela č. 133 z r. 539: „mnišský život a mnišská kontemplace je záležitost posvátná, přivádějící okamžitě duše k Bohu ... budou-li se mniši modlit k Bohu za stát ... je zřejmé, že naše vojsko bude úspěšné ... a bude-li nám Bůh milostiv a nakloněn, jistě bude všude mír a zákonnost ... modlitby mnichů budou celému státu získávat přízeň boží“.
Dále je nutno předeslat, že helénistická doba a na ni navazující římské období byly nábožensky tolerantní, což jim dovoloval jejich polyteismus. Docházelo k synkretismu, splývání s různými orientálními náboženstvími. Např. kult bohyně Kybélé pronikl do Říma už ve 3. stol. př. Kr. a v r. 191 př. Kr. byl této bohyni postaven v Římě chrám. Císař Alexander Severus (222--235) prý měl ve své soukromé svatyni i sochu Krista vedle Abrahama, Orfea a Apollónia z Tyany. Takovému splynutí křesťanství s jiným východním náboženstvím ovšem bránil jeho přísný monoteismus zděděný z judaismu, za jehož herezi bylo zpočátku křesťanství považováno. Židé jako starobylý národ měli zákonem zaručené právo následovat zvyklosti svých předků, avšak křesťané šířící nové náboženství mezi různými národy se jevili státu stále nebezpečnějšími (viz E. R. Dodds, Pohané a křesťané ve věku úzkosti). Dodds termínem „age of anxiety“ vystihl ráz doby, v níž vznikala martyrologia. Byla to úzkost z budoucnosti nejen na straně státu a jeho vládců, ale i jeho obyvatel. Odkazuje na antické pohanské autory (Lúkiána, Epiktéta, Seneku), kteří ve svých dílech upozorňují na jakousi „touhu po smrti“ u svých současníků, a to nejen u křesťanů, ale někdy i u pohanů.
Těmito problémy se zabývá J. Šubrt ve třech oddílech úvodní stati: 1) důvody, které vedly křesťany ke snášení, někdy dokonce k vyvolání pronásledování, mučení a poprav, 2) důvody k ochotě dávat život za dodržování křesťanských slibů, 3) způsoby zachování historické spolehlivosti zpráv o soudních řízeních (acta, passiones).
Jádro recenzované publikace tvoří překlady sedmi akt a martyrologií přeložených z řečtiny (Pavel Dudzik) a dalších čtrnácti přeložených z latiny (Petr Kitzler, Iva Adámková). Čtivé překlady doprovází velmi podrobný poznámkový aparát, který odkazuje na jazykové, historické a literární problémy a na způsob jejich řešení různými badateli. V úvodu k překladu původního textu jsou uvedeny edice a překlady daného textu a vybraná bibliografie k problémům s ním spojeným.
Lze říci, že publikace není určena jen čtenářské veřejnosti zajímající se o historickou problematiku raného křesťanství, ale i odborníkům, kteří zde najdou odkazy na novou literaturu a na problémy řešené v současnosti, a to nejen filozofické a teologické, ale i psychologické a psychiatrické (Acta Perpetuae). Modernímu čtenáři bude možná nejbližší text Umučení Marcella s popsáním odvodu brance – odpírače vojenské služby, mladého muže, který se nechce vystavit nebezpečí, že nedodrží 6. přikázání „Nezabiješ“, a úsměv snad vyvolá poznámka 116 na str. 38 o Órigenovi, jehož zachránila před mučednickou smrtí matka, která mu schovala šaty, takže nemohl opustit dům a jít se přihlásit úřadům.
Autoři se snažili co možná maximálně dovést odkazy na literaturu k datu vydání, proto se snad uvádí na str. 117, pozn. 2, podle edičního plánu nakladatelství Oikúmené jako vydaná v r. 2009 publikace V. Herold – I. Müller, Dějiny politického myšlení II, která dosud nevyšla.
Růžena Dostálová (Praha)


Zpět na knížku "Příběhy raně křesťanských mučedníků".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook