Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Talmud a midraš  »  Recenze Magazín Víkend Dnes

Recenze Magazín Víkend Dnes

Bůh a člověk jsou neodlučitelníMagazín Víkend DNES | 30.7.2011 | rubrika: Recenze | strana: 35 | autor: ADAM BORZIČ


Kniha, která je opravdu hutným úvodem do RABÍNSKÉ LITERATURY. Umožní pochopit svobodu a svéráznost rabínské metody výkladu i její smysl pro celek Písma.

Tuzemskému čtenáři, který se zajímá o rabínský judaismus, by nemělo uniknout druhé české, autorem samým rozšířené vydání knihy Talmud a Midraš: Úvod do rabínské literatury. Jde o práci předního, v Rakousku narozeného (1940) znalce rabínské literatury a židovských dějin pozdní antiky Güntera Stembergera v překladu biblisty a teologa Petra Slámy. Toto rozšířené vydání zahrnuje bibliografii dovedenou do roku 2010 zahrnující díla evropských, amerických a izraelských badatelů.
Podtitul Úvod do rabínské literatury by případného zájemce mohl svést k domněnce, že běží o letmé a povšechné uvedení do problematiky rabínského písemnictví. Opak je pravda. Jde o obsáhlé, pečlivé a podrobné zasvěcení do korpusu rabínské literatury. Určeno je především těm, kteří mají o látku vážný zájem, a předpokládá další studium – a právě v tomto smyslu je do takového studia úvodem.
Knižní požehnání Rabínská literatura je nerozlučně spjatá s Tórou (jež se částečně kryje s křesťanským Starým zákonem). Tóra (neboli Učení) se dělí na Tóru písemnou a ústní. Ústní tradice je pak zaznamenána právě v rabínské literatuře. Obě Tóry jsou myslitelné pouze ve vzájemném vztahu a obě jsou zjevením. Původní biblické texty dostávají smysl teprve v aktualizovaných výkladech. Tento vztah zakládá teologickou specifičnost rabínského judaismu: lidská interpretace, lidská diskuse nad posvátnými texty, konkrétní aplikace Božích přikázání – to vše je součástí Božího zjevení. Bůh a člověk jsou ve světle studia a výkladu Tóry v rabínském judaismu neodlučitelní.
V knize Talmud a Midraš nalézáme tři základní okruhy: všeobecný úvod do problematiky, přehled talmudické literatury a téma midrašů. Pro čtenáře, který teprve začíná nesměle ohmatávat mohutný prostor rabínského písemnictví, je všeobecný úvod skutečným požehnáním. Dozví se v něm základní a nezbytné informace týkající se dějinného rámce, v němž se toto písemnictví vynořilo. Seznámí se s obecnými dějinami, s počátky rabínského hnutí, s prameny a periodizací dějin. Stemberger ho poměrně čtivým způsobem zasvětí i do fascinujícího systému rabínského školství. Čtenář sezná, jakým způsobem se pravděpodobně vyučovalo v rabínských „vysokých“ školách neboli ješivách (původně se těmto vysokým školám říkalo bejt hamidraš), a to v kolébkách obou Talmudů, v Izraeli a v Babyloně. Obě tradice měly téměř totožné učební metody založené na neustálém hlasitém či zpěvném opakování studijní látky. Svoboda, svéráznost, pravidla Chceme-li se dotknout podstaty rabínských výkladů, je nutné se obeznámit s rabínskou hermeneutikou neboli se způsobem čtení a interpretování textů. I zde jsme konfrontováni s příznačnou židovskou pluralitou – existuje nejen řada vykladačských pravidel (hebrejsky midot), nýbrž i řada souborů těchto pravidel. Autor detailně seznamuje se Sedmi pravidly Hilelovými (tato pravidla takřka legendární vykladač nevynalezl, nýbrž představují běžné základní typy argumentace), dále s Třinácti midot rabiho Jišmaele, velkého učence generace bar Kochby, který oproti úzkostlivému výkladu jednotlivých slov či písmen kladl sympatickou zásadu, že „Tóra hovoří jazykem lidí“, pochopitelně i tato pravidla nejsou vynálezem jediného člověka, ale představují kolektivní dílo určitého směru rabínského myšlení, a konečně i s Třiceti dvěma midot nazývanými podle rabiho Eliezera ben Joseho ha-G’lili.
Ve všeobecném úvodu dále nalezneme kapitoly věnované problematice písemné a ústní Tóry, metodologii studia rabínských textů, analýze jazyků, v nichž jsou díla rabínského písemnictví zapsána (hebrejština a aramejština), a kapitolu seznamující nás s hlavními rabínskými osobnostmi čítající téměř vyčerpávající seznam jmen.
Zbylé dvě části jsou podrobným úvodem do talmudické literatury a midrašů. Jsme obeznámeni se vznikem, tradicí a strukturou Mišny, Tosefty, Jeruzalémského i Babylonského Talmudu i mimokanonických traktátů. Kapitola věnovaná problematice midraše (z hebrejského hledat, žádat, ve vlastním smyslu výklad) mapuje tento pozoruhodný typ vykladačské literatury. Ukazuje původ midrašů již v biblickém textu a představuje specifičnost rabínských midrašů, svobodu a svéráznost rabínské metody výkladu na straně jedné i její smysl pro celek Písma na straně druhé.
Jakkoli se může Stembergerova kniha zcela nezasvěcenému čtenáři jevit příliš obšírně a místy poněkud únavně, je vynikajícím úvodem do studia rabínské literatury nejen pro studenty judaistiky, ale i pro zájemce o biblistiku, religionistiku a dějiny kultury. Vyplatí se ji studovat spolu s nedávno (rovněž ve Vyšehradě) vyšlou antologií rabínské literatury, jejímž autorem je Petr Sláma, tedy již zmíněný překladatel Stembergerova spisu. *

***

O knize Günter Stemberger Talmud a Midraš: Úvod do rabínské literatury Přeložil Petr Sláma, Vyšehrad, Praha 2011, 496 stran, doporučená cena 488 korun.



Zpět na knížku "Talmud a midraš".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 2/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 2/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník