Zobrazit PC verzi
Právě se nacházíte zde:  »  ivysehrad.cz  »  Nevystižitelný Bůh?  »  Recenze Petra Melmuka, Teologické texty

Recenze Petra Melmuka, Teologické texty

 

Petr Melmuk
 
Nevystižitelný Bůh
 
            Je možné, aby rozhovory nad Biblí byly pro dnešní čtenáře čtivé a zajímavé? Pokusil se o to Jiří Beneš z Husitské teologické fakulty UK (vedoucí katedry biblistiky). Otázky v těchto rozhovorech kladl Petr Vaďura (misijní pracovník, spolupracuje s českým rozhlasem a TWR). Kniha pod názvem Nevystižitelný Bůh vyšla v r.2010 v nakladatelství Vyšehrad.
            Nejprve se rozhovor dotýká textů 5 knih Mojžíšových, kde můžeme nalézt kromě interpretačně obtížných míst ( „Dína a Šekem“ - Genesis 34 či „Bronzový had“ – Numerí 21) i texty takřka klasické („Desatero“ – Exodus 20 nebo „Šema Jisráel“ – Deuteronomium 6). Beneš přitom myšlenkově vychází z teologie Slova a v něčem navazuje i na svou knihu z r.2003 „V moci slova“. Autorovi nejde jen o a analýzu biblických textů, ale o snahu jim porozumět a pokoušet se je domýšlet do současnosti. K zajímavým teologickým podnětům této části patří třeba Benešovo vyjádření o Desateru. V ekumenických biblích nacházíme jednotlivá přikázání v budoucím čase, což připomíná rozkazovací způsob. Slovesa jednotlivých přikázání jsou ale uvedena ve způsobu oznamovacím. Pak se dle Beneše nejedná v Desateru o příkazy, ale o konstatování toho, co člověk automaticky dělá, je-li strůjcem jeho jednání Hospodin.
            Naučných knih Starého zákona se dotýká řada osmi rozhovorů. Kromě jóbovské tématiky je více prostoru věnováno i starozákonním žalmům. Při rozhovoru nad Žalmem 118 se Beneš zamýšlí nad našimi představami o Bohu a varuje před krajnostmi, když říká: „na jedné straně pro nás může být Bůh někým vzdáleným a neosobním, takže se k němu nedokážeme přiblížit, na druhé straně jej můžeme považovat za kamaráda, se kterým si lze poklábosit, kdykoli se nám zachce. Obě tato pojetí jsou biblickému obrazu Boha velmi vzdálená.“
            Také v prorocké části starozákonního poselství jde o osm rozhovorů. Nejvíce prostoru je zde věnováno izajášovským textům. V podnětném zamyšlení nad textem Iz 55,1-13 varuje Beneš před kupeckými počty, které i do vztahu k Bohu můžeme vnášet: Poznamenává, že „Boží nabídku je možno přijmout pouze jako dar. Dokládá to (v onom biblickém textu) podobenství o lijavci. Déšť nemůže z mraků nespadnout, stejně jako jej země nemůže nepřijmout. A podobně jako země nikdy nebude schopna poskytnout mrakům nějakou protislužbu, nemůže člověk cokoli vrátit Hospodinu.“
            Beneš se v poslední části (z hlediska rozsahu jde asi o čtvrtinu) knihy věnuje soustavněji i novozákonním textům Ke slovu se dostává jak evangelijní zvěst, tak i podněty z novozákonních epištol. Někde přitom věnuje pozornost textům, které mohou být chápany velmi vyhroceně - např. Mk 9,38-50 a nadpis oddílku „Utínání rukou a nohou a vylupování očí“. Snaží se takovým textům porozumět v jejich tehdejší naléhavosti sdělení. Zmíněná Ježíšova slova z  evangelia podle Marka takto přetlumočuje: „Hlídejte sebe sama, nikoli toho, kdo v mém (tedy Ježíšově) jménu něco dělá a nechodí s vámi. Zameťte si před vlastním prahem a buďte na sebe přísní.“ V posledním z rozhovorů propojuje autor rozbor textu s křesťanským vyznáním, když říká: „V textu (2 P 3,18-22) se dozvídáme, že Ježíš jako svrchovaný Pán sestupuje i do těch nejhlubších myslitelných oblastí, ať už se jedná o podsvětí, nitro člověka nebo nevyřešené události z minulosti. Jestliže je na pravici Boží, potom je svrchovaný nad všemi sférami viditelného i neviditelného světa, a to v jakémkoli čase.“
            V knize najdeme průběžně i poznámky pod čarou, za každým rozhovorem je napsáno i datum, kdy to bylo natočeno Českým rozhlasem na stanici Vltava. Možná by pro větší přehlednost bylo dobré rozdělit tuto knihu rozhovorů do jednotlivých částí. Na konci by mohl být zřejmě rejstřík biblických míst, aby se mohl lépe čtenář orientovat, o kterých konkrétních biblických textech se hovořilo.
            Autor nezatajuje svůj teologický přístup, kdy se nechá vést slovem Bible, promýšlí jeho význam a dovede se ztišit před Božím tajemstvím, které leckdy chápe jako neproniknutelné. Za rozhovory je patrná Benešova velmi dobrá znalost textu v originálním jazyku. Zvláště ve starozákonní části dává často průchod asociacím, které v něm hebrejský tvar konkrétního pojmu vyvolává. Forma rozhovoru je myslím i čtenářsky šťastným počinem. Přemýšlivý čtenář zde najde mnoho cenných podnětů a informací. Ne vždy se při rozhovorech dojde k zodpovězení nejasností (např. otázka malomocenství, kultická nečistota,která vylučuje ze společenství), což motivuje čtenáře, aby se pokoušel dále domýšlet to, na co zde přímou odpověď nenalezne. Lze jen doporučit všem, kteří mají zájem zamýšlet se nad biblickým poselstvím, aby na tuto knihu nezapomněli a začetli se do ní.


Zpět na knížku "Nevystižitelný Bůh?".

SLEVA
15%
na tituly zakoupené
na webu
SLEVA
20%
při nákupu
v expedičním skladu >>

Staňte se fanouškem

Facebook

Čtení - Literatura s názorem 1/2017

Stáhnout čtení - Literatura s názorem 1/2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Ediční plán
Podzim / zima 2017

Literatura s názorem / sborník

Literatura s názorem / sborník

Nakladatelství Vyšehrad
na sociálních sítích
Facebook